Historie se opakuje. Francouzská značka Peugeot se po 15 letech vrátila v plné parádě do seriálu MS a znovu způsobila revoluci. Francouzský tým vynesl na výsluní dalšího „létajícího Fina“ Marcuse Grönholma.
Browsing: seriál
Zavedení speciálů kategorie WRC bylo šťastným krokem vpřed. Nové vozy byly atraktivnější než jejich předchůdci skupiny A. Počet továrních týmů postupně vzrostl v sezoně 1999 na sedm. Ve stejném roce se do nejvyšší ligy zařadila i česká značka Škoda s Octavií WRC. Králem soutěžních tratí zůstal Fin Tommi Mäkinen, který vyhrával s vozem Mitsubishi Lancer Evolution postaveným podle starých předpisů sk. A.
Největší jezdeckou rošádou roku byl návrat Carlose Sainze k týmu Toyota Team Europe po pěti letech. Zatímco Fordy Escort Cosworth RS přetransformované do kategorie WRC už byly za zenitem, nová Corolla WRC vstoupila do sezony 1998 senzačním vítězstvím Sainze v Monte Carlu.
Mistrem světa jezdců se stal už po čtvrté za sebou Tommi Mäkinen. Tentokrát šel za svým cílem od začátku sezony…
V roce 1996 si fanoušci rally museli vystačit se třemi továrními týmy.
Po odchodu Lancie ovládly světový šampionát japonské týmy. Toyota měla nejvíce zkušeností a v sezoně 1994 získala díky Auriolovi a Kankkunenovi oba tituly.
V roce 1995 vstoupily v platnost přísnější technické předpisy a konkurence toho využila. Nová Toyota Celica GT-Four nesplnila očekávání a technici TTE sáhli k nepovolenému řešení restriktoru sání. Po odhalení byla značka Toyota vyloučena ze seriálu a o světové vavříny se střetly týmy Subaru a Mitsubishi.
Značka Lancia udávala tón i počátkem devadesátých let. Italům pomohl prodloužit vítěznou sérii na šest titulů v řadě za sebou především Fin Juha Kankkunen a poslední evoluce Lancie Delta HF Integrale.
Bitva mezi Kankkunenem a Sainzem pokračovala i v sezoně 1992. Oběma však víc než zdatně sekundoval Francouz Didier Auriol s novou Lancií Delta HF Integrale Evo 3, který vyhrál z celé trojice favoritů největší počet soutěží.
Toyota se dočkala toužebně očekávaného značkového titulu. Zatímco Sainz se nechal naivně zlákat k dobrodružství u privátního italského týmu Jolly Club, Kankkunen se vrátil k Toyotě a radoval se z dalšího jezdeckého titulu.