Po odchodu Lancie ovládly světový šampionát japonské týmy. Toyota měla nejvíce zkušeností a v sezoně 1994 získala díky Auriolovi a Kankkunenovi oba tituly.
<<< 1993 – 1995 >>>
Po fiasku Jolly Clubu se značka Lancia definitivně vytratila ze scény a Carlos Sainz se snažil dohnat ztracenou loňskou sezonu. Zakotvil u ambiciózního týmu Subaru, ale nová Impreza 555 ještě nebyla ve vrcholné formě. Jistým handicapem byly pneumatiky Pirelli, zatímco ostatní startovali na francouzských michelinkách. Jasným favoritem na oba prestižní tituly byl zkušený tým TTE s osvědčenou Toyotou Celica GT-4 a jezdci Kankkunenem a Auriolem.
Po úvodní soutěži to vypadalo, že by oběma japonským značkám mohl vypálit rybník Ford, který předvedl potenciál modelu Escort RS Cosworth už o rok dříve. Francois Delecour tentokrát dotáhl své vedení na Rallye Monte Carlo až do vítězného cíle a Ford po dlouhých 41 letech v nejslavnější soutěži světa triumfoval. Situaci mu značně ulehčil jeho nejvážnější soupeř Didier Auriol, který v úvodu havaroval.
Převzato z časopisu Rally 8 / 2013. Předplatné objednávejte zde.
V Portugalsku sice Delecour první den také vedl, ale pak ho vyřadila porucha motoru. Zvítězil Kankkunen před Auriolem, poslední zbylý Ford s Biasionem za volantem skončil až třetí. Toyota navíc dominovala podle očekávání i v Africe a v průběžné klasifikaci MS si vybudovala rozhodující náskok. Ford v Africe nestartoval, navíc se Delecour zranil při havárii v soukromém Ferrari F40 a musel několik soutěží vynechat. Auriol díky tomu neměl na Korsice soupeře, vyhrál stylem start – cíl a ujal se vedení v hodnocení jezdců. Rally Akropolis naopak ovládli jezdci týmu Subaru. Colin McRae byl sice diskvalifikován, ale Sainz jednoznačně zvítězil a dotáhl se na čelo tabulky spolu s Kankkunenem. Auriol tentokrát prorazil olejovou vanu a musel vzdát. Delecoura nahradil 42letý Ari Vatanen, ale začalo být jasné, že o tituly se poperou pouze jezdci v japonských službách.
Toyota získala značkový titul už na finské Rally 1000 jezer, kde překvapivě exceloval domácí mladík Tommi Mäkinen hostující u Fordu. Bitva o jezdecký titul však pokračovala až do závěrečné soutěže na britských ostrovech. Senzitivní Didier Auriol měl v ruce nejlepší karty. Vyhrál v Argentině, využil Kankkunenovy smůly ve Finsku (upadlé kolo na RZ2), s notnou dávkou štěstí zvítězil i při debutu nového modelu Celica GT-Four v San Remu. Při dramatickém finále na RAC rally ho však pronásledovala smůla. První den ztratil čtyři minuty, protože v brodu najel na kámen a poškodil tyč řízení. Druhý den zatížil své konto dalšími deseti minutami, když šel přes střechu. Pak ještě přestalo fungovat turbodmychadlo. Carlos Sainz už byl naštěstí tou dobou po havárii mimo hru. Vítězem se stal jeho mladý týmový kolega Colin McRae.
Škoda mistrem světa ve Formuli 2
Tovární tým Mitsubishi Ralliart se soustředil na asijsko-pacifický seriál a nebyl hodnocen v soutěži značek. Nejlepšího výsledku v MS dosáhl Armin Schwarz druhým místem na Rally Akropolis s novým Lancerem Evo II. Technické změny vůči první evoluci byly minimální, omezovaly se především na aerodynamiku předního spoileru a zadního křídla. Mnohem výraznějšími změnami prošla nová Toyota Celica GT-Four ST205. Delší karoserie s mohutným zadním křídlem a zabudovanými předními světlomety zlepšila aerodynamiku i přítlak ve vyšších rychlostech. Dalším přínosem bylo více místa v motorovém prostoru a snadnější odvod tepla přes rozměrné průduchy v kapotě. Přední náprava byla vyztužena dalším ramenem, skelet karoserie byl zesílen, výkon motoru zvýšilo vstřikování vody do válců a stejně jako u konkurentů se standardem stala 16palcová kola. Mezi technické novinky patřily i pneumatiky. Zatímco Pirelli zavedlo v Portugalsku po vzoru svého francouzského rivala protiprůrazovou pěnu, Michelin následoval Italy s asymetrickým dezénem.
Mladoboleslavská značka Škoda se po loňském úspěchu zúčastnila kompletního Poháru FIA pro dvoulitrové dvoukolky. Pavel Sibera a Emil Triner dokázali při poslední sezoně handicapované Škody Favorit 136 L (třináctistovka s výkonem 115 koní) vybojovat světový titul. Hlavní devizou favoritů byla ovladatelnost, robustnost a spolehlivost, ale v Portugalsku a Řecku pronikli čeští jezdci i do první desítky absolutního pořadí.
Mezi největší konkurenty patřili nejen soukromníci na dvoulitrových Renaultech Clio, ale i Gregoire de Mevius s Opelem Astra GSi. Nissan nasadil v několika soutěžích za volant modelu Sunny GTI dokonce i Tommiho Mäkinena.
MS 1994
Značky:
1. Toyota 182, 2. Subaru 166, 3. Ford 116
Jezdci:
1. Didier Auriol 116, 2. 2. Carlos Sainz 99, 3. Juha Kankkunen 93, 4. Colin McRae 49, 5. Bruno Thiry 44, 6. Miki Biasion 42, 7. Armin Schwarz 31, 8. Francois Delecour 30, 9. Ari Vatanen 28, 10. Tommi Mäkinen 22, 11. Ian Duncan 20, 12. Kenneth Eriksson 18, 13. Kenjiro Shinozuka 15, 14. Andrea Aghini 12, 15. Patrick Njiru 10, 16. Alex Fiorio 10, 17. Stig Blomqvist 10, 18. Rudi Stohl 10, 19. Fernando Peres 8, 20. Richard Burns 8, 21. Jorge Recalde 8, 22. Marcus Grönholm 8, 23. Malcolm Wilson 8, 24. Yoshio Fujimoto 8, 25. José Carlos Macedo 6, 26. Jorge Bescham 6, 27. Joe McAndrew 6, 28. Lasse Lampi 6, 29. Gianfranco Cunico 6, 30. Jesús Puras 5
Formule 2:
1. Škoda 48, 2. Nissan 40, 3. Renault 33
Production Cup:
1. Jesus Puras (Ford Escort Cosworth sk. N)
Výsledky MS 1994
62. Rallye Automobile de Monte-Carlo (22. – 27. ledna)
1. Francois Delecour (Ford Escort RS Cosworth) 6:12:20
2. Juha Kankkunen (Toyota Celica Turbo 4WD) 6:13:25
3. Carlos Sainz (Subaru Impreza 555) 6:14:07
42. Swedish Int. Rally (2WD, 4. – 6. února)
Per Svan – Johan Olsson (Opel Astra GSi)
28. TAP Rallye de Portugal (1. – 4. března)
1. Juha Kankkunen (Toyota Celica Turbo 4WD) 6:20:59
2. Didier Auriol (Toyota Celica Turbo 4WD) 6:21:39
3. Miki Biasion (Ford Escort RS Cosworth) 6:21:49
42. Trustbank Safari Rally (31. března – 3. dubna)
1. Ian Duncan (Toyota Celica Turbo 4WD) + 20:49 pen
2. Kenjiro Shinozuka (Mitsubishi Lancer Evo II) + 21:14 pen
3. Didier Auriol (Toyota Celica Turbo 4WD) + 21:59 pen
38. Tour de Corse – Rallye de France (5 . – 7. května)
1. Didier Auriol (Toyota Celica Turbo 4WD) 5:57:46
2. Carlos Sainz (Subaru Impreza 555) 5:58:47
3. Andrea Aghini (Toyota Celica Turbo 4WD) 5:59:57
41. Acropolis Rally (29. – 31. května)
1. Carlos Sainz (Subaru Impreza 555) 6:36:38
2. Armin Schwarz (Mitsubishi Lancer Evo II) 6:40:39
3. Juha Kankkunen (Toyota Celica Turbo 4WD) 6:42:31
14. Rally Argentina (30. června – 2. července)
1. Didier Auriol (Toyota Celica Turbo 4WD) 5:50:42
2. Carlos Sainz (Subaru Impreza 555) 5:50:48
3. Ari Vatanen (Ford Escort RS Cosworth) 5:57:22
24. Rothmans Rally of New Zealand (29. – 31. července)
1. Colin McRae (Subaru Impreza 555) 5:39:56
2. Juha Kankkunen (Toyota Celica Turbo 4WD) 5:42:10
3. Armin Schwarz (Mitsubishi Lancer Evo II) 5:45:27
44. 1000 Lakes Rally (26. – 28. srpna)
1. Tommi Mäkinen (Ford Escort RS Cosworth) 4:33:44
2. Didier Auriol (Toyota Celica Turbo 4WD) 4:34:06
3. Carlos Sainz (Subaru Impreza 555) 4:34:48
7. Telecom Rally Australia (2WD, 16. – 19. září)
Gregoire de Mevius – Willy Lux (Opel Astra GSi)
36. Rallye Sanremo – Rallye d’Italia (9. – 12. října)
1. Didier Auriol (Toyota Celica Turbo 4WD) 5:56:40
2. Carlos Sainz (Subaru Impreza 555) 5:57:01
3. Miki Biasion (Ford Escort RS Cosworth) 5:57:27
30. Rally Catalunya – Costa Brava (2WD, 2. – 4. listopadu)
Oriol Gomez – Marc Marti (Renault Clio Williams)
50. Network Q Rally (20. – 23. listopadu)
1. Colin McRae (Subaru Impreza 555) 5:17:25
2. Juha Kankkunen (Toyota Celica GT-Four) 5:20:58
3. Bruno Thiry (Ford Escort RS Cosworth) 5:27:37
