Největší jezdeckou rošádou roku byl návrat Carlose Sainze k týmu Toyota Team Europe po pěti letech. Zatímco Fordy Escort Cosworth RS přetransformované do kategorie WRC už byly za zenitem, nová Corolla WRC vstoupila do sezony 1998 senzačním vítězstvím Sainze v Monte Carlu.
<<< sezóna 1997 – sezóna 1999 >>>
Tommi Mäkinen neponechal nic náhodě
Mäkinen vykročil k dalšímu titulu v Monte Carlu levou nohou. Ačkoliv vedl po první etapě s minutovým náskokem, druhý den ráno na čerstvém sněhu vylétl ze silnice. To finskému jezdci paradoxně pomohlo zvítězit na další soutěži ve Švédsku, protože startoval až jako šestý, což bylo v tajícím sněhu výhodou.
V Keni byla situace úplně jiná. Náročné podmínky vyřadily většinu favoritů. McRae a Mäkinen odstoupili s poruchami motorů, u Sainzova vozu praskl tlumič pérování. Z překvapivého vítězství se radoval poprvé v kariéře Richard Burns s Mitsubishi Carisma GT.
Nečekaný byl i výsledek Fordů Escort WRC, které slavily 30-ti leté výročí nasazení modelu Escort v rally. Juha Kankkunen se díky třetímu umístění na stupních vítězů dostal do čela šampionátu.
V Portugalsku se odehrála strhující bitva o vítězství. Colin McRae byl v cíli pouze o 2,1 s rychlejší než Sainz, což znamenalo nejtěsnější výsledek dosavadní historie.
Další dvě asfaltové soutěže skončily velkým zklamáním pro Carlose Sainze. Na Iberijském poloostrově dojel až sedmý za nejrychlejšími vozy Formule 2 (vyhrál jeho týmový kolega Auriol ), na Korsice byl ještě o jedno místo horší.
Na Napoleonově ostrově zachránil reputaci vozů kategorie WRC pouze déšť. McRae s Imprezou WRC byl jen o půl minuty rychlejší než Delecour s Peugeotem 306 Maxi. Ani Mäkinenovi na asfaltových tratích pšenka nekvetla a v polovině roku byl v průběžné klasifikaci až šestý.
Nová evoluce Mitsubishi Lancer s číslem 5 přinesla obhájci titulu premiérové vítězství v Argentině, ale další triumfy si připsali i jeho největší soupeři Sainz a McRae. Teprve v závěru sezony nasadil Fin ke strhujícímu finiši a přetlačil misku vah na svoji stranu po vítězství na Finské rally (popáté v řadě!), v Itálii a Austrálii.
Nečekané rozuzlení bitvy o titul
Před závěrečnou soutěží na britských ostrovech vedl Tommi Mäkinen o pouhé dva body. První den Britské rally měl smůlu, uklouzl na olejové skvrně a urazil zadní kolo. Sainzovi stačilo dojet do cíle na čtvrtém místě, aby se stal podruhé mistrem světa.
Španělského jezdce však postihla neuvěřitelná smůla. Na poslední vložce, na dohled od cílové fotobuňky musel vzdát pro poruchu motoru. Mäkinen, který si už v hotelu balil kufry, se nečekaně stal potřetí mistrem světa a Mitsubishi získalo díky odstoupení obou jezdců Toyoty i značkový titul.
Toyota na dvou frontách
Řady továrních týmů se speciály WRC se začaly utěšeně rozrůstat. Z Toyoty Corolly WRC se přes zimu stal vůz s vítězným potenciálem a nebýt Sainzovy smůly, mohla japonská značka slavit dvojnásobný triumf. Pod kapotou se v průběhu sezony objevil nový motor, tovární vozy byly vybaveny elektronickým joystickem sekvenčního řazení.
Nejviditelnější změnou byl design vozu. Na každou soutěž přijely vozy v barvách olejářské firmy Castrol s pozměněným válečným malováním.
Nejsofistikovanější techniku představilo Subaru, které od Rally Nový Zéland montovalo do továrních vozů všechny tři aktivní diferenciály.
Debut Seatu Cordoba WRC
Ve Finsku debutoval zbrusu nový Seat Cordoba WRC. Jednalo se o první španělský soutěžní vůz s dvoulitrovým přeplňovaným motorem a pohonem všech kol (převodové ústrojí Hewland). Zajímavostí byl nejkratší rozvor 2443 mm. Seat Sport chtěl původně přestavět do specifikace WRC kompaktní model Ibiza, ale ten byl příliš krátký. O to víc španělský tým mrzelo, že FIA na žádost Peugeotu následně změnila pravidla.
Na Britské rally získal Fin Harri Rovanperäa šesté místo první mistrovský bod. Španělé zůstali aktivní i ve Formuli 2, kde dominovali potřetí za sebou.
Škodovka jen sporadicky
Značka Škoda se tentokrát do Formule 2 oficiálně nepřihlásila a čeští jezdci startovali s kitovou oktávií pouze na vybraných soutěžích. Škoda Motorsport se plně soustředila na vývoj speciálu WRC.
Nejlepším výsledkem roku bylo třetí místo Pavla Sibery mezi dvoukolkami v Řecku. Na závěrečné soutěži se Sibera proslavil tím, že narazil do stejného betonového bloku jako Mäkinen.
MS 1998
Značky:
1. Mitsubishi 91, 2. Toyota 85, 3. Subaru 65, 4. Ford 53, 5. Seat 1
Jezdci:
1. Tommi Mäkinen 58, 2. Carlos Sainz 56, Colin McRae 45, 4. Juha Kankkunen 39, 5. Didier Auriol 34, 6. Richard Burns 33, 7. Piero Liatti 17, 8. Freddy Loix 13, 9. Bruno Thiry 8, 10. Francois Delecour 6, 11. Ari Vatanen 6, 12. Gilles Panizzi 6, 13. Kenneth Eriksson 3, 14. Grégoire De Mévius 3, 15. Harri Rovanperä 3, 16. Marcus Grönholm 2, 17. Philippe Bugalski 2, 18. Sebastian Lindholm 2, 19. Raimund Baumschlager 1, 20. Thomas Radström 1
Formule 2:
1. Seat 81, 2. Peugeot 69, 3. Volkswagen 49
Production Cup:
1. Gustavo Trelles (Mitsubishi Lancer Evo sk. N)
Teams Cup
1. HF Grifone 73, 2. Uruguay en Carrera 39, 3. Gazprom Rally Team 27, 4. Mobil 1 Stomil Olsztyn 26, 5. Toyota Castrol Team Sweden 22, 6. Toyota Team Saudi Arabia 20
Výsledky MS 1998
66. Rallye Automobile de Monte-Carlo (19. – 21. ledna)
1. Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 4:28:00.5
2. Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 4:28:41.3
3. Colin McRae (Subaru Impreza WRC 98) 4:29:01.5
47. International Swedish Rally (6. – 8. února)
1. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution IV) 3:32:51.6
2. Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 3:33:43.2
3. Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 3:33:50.4
46. Safari Rally Kenya (28. února – 1. března)
1. Richard Burns (Mitsubishi Carisma GT Evolution IV) 8:57:34
2. Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 9:07:01
3. Ari Vatanen (Ford Escort WRC) 9:07:26
32. TAP Rallye de Portugal (22. – 25. března)
1. Colin McRae (Subaru Impreza WRC 98) 4:20:58.1
2. Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 4:21:00.2
3. Freddy Loix (Toyota Corolla WRC) 4:21:43.9
34. Rallye Catalunya-Costa Brava (Rallye de España, 20. – 22. dubna)
1. Didier Auriol (Toyota Corolla WRC) 4:18:36.9
2. Freddy Loix (Toyota Corolla WRC) 4:19:30.3
3. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution V) 4:19:46.3
42. Tour de Corse – Rallye de France (4. – 6. května)
1. Colin McRae (Subaru Impreza WRC 98) 4:02:46.9
2. Francois Delecour (Peugeot 306 Maxi) 4:03:14.1
3. Piero Liatti (Subaru Impreza WRC 98) 4:03:16.9
18. Rally Argentina (20. – 23. května)
1. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution V) 4:22:07.4
2. Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 4:22:34.2
3. Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 4:22:34.9
45. Acropolis Rally of Greece (7. – 9. června)
1. Colin McRae (Subaru Impreza WRC 98) 4:26:31.6
2. Didier Auriol (Toyota Corolla WRC) 4:26:51.6
3. Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 4:27:15.9
28. Rally New Zealand (24. – 27. července)
1. Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 3:54:57.1
2. Didier Auriol (Toyota Corolla WRC) 3:55:01.2
3. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution V) 3:56:40.8
48. Neste Rally Finland (21. – 23. srpna)
1. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution V) 3:16:56.1
2.Spain Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 3:17:31.7
3.Finland Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 3:17:41.3
40. Rallye Sanremo – Rallye d’Italia (12. – 14. října)
1. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution V) 4:34:34.5
2. Piero Liatti (Subaru Impreza WRC 98) 4:34:50.3
3. Colin McRae (Subaru Impreza WRC 98) 4:36:04.7
11. API Rally Australia (5. – 8. listopadu)
1. Tommi Mäkinen (Mitsubishi Lancer Evolution V) 3:52:48.7
2. Carlos Sainz (Toyota Corolla WRC) 3:53:05.2
3. Didier Auriol (Toyota Corolla WRC) 3:53:13.7
54. Network Q Rally of Great Britain (22. – 24. listopadu)
1. Richard Burns (Mitsubishi Carisma GT Evolution V) 3:50:30.6
2. Juha Kankkunen (Ford Escort WRC) 3:54:17.1
3. Bruno Thiry (Ford Escort WRC) 3:55:58.1
