Největší změnou na trati 27. ročníku Barum rally bylo premiérové zařazení okruhové rychlostní zkoušky na kopřivnickém polygonu, kde soutěžní posádky za dva průjezdy najezdily 41 kilometrů. Když k tomu připočteme dva průjezdy tradičního slušovického okruhu, tvořily divácké erzety polookruhového typu dokonce více než čtvrtinu z celkové délky rychlostních zkoušek (253 km).
U řady posádek si tento formát vysloužil kritiku, vzhledem k rozsáhlým povodním, které okolí Zlína a Vsetína v létě 1997 zasáhly, však byl velkým úspěchem už samotný fakt, že se Barumka uskutečnila.
V rámci evropského seriálu měla Barum rally už třetím rokem nízký koeficient obtížnosti 5, který byl příliš málo na to, aby do Zlína přilákal někoho z bojovníků o evropský titul.
Hlavní pozornost publika se tak soustředila na možná rozhodující souboj o domácí trůn, do kterého byl zapojen legendární trojlístek Dolák, Křeček a Chovanec.
O zahraniční konfrontaci se jim postaraly špičkové slovenské týmy, reprezentované Drotárem a hlavně předloňským vítězem Barumky Bertonem, který v sestavě košického Styllexu nahradil původně ohlašovaného Francouze Cunica.
S odstupem času nezbývá než litovat absence tehdy ještě nepříliš známého Itala „Gigiho“ Galliho (st. č. 8), který svoji původně avizovanou účast za volantem „áčkového“ escorta na poslední chvíli odvolal.
Celkem se na start postavilo 98 posádek ze šesti států. Páteční rozcvičku na erzetách v okolí Zlína začal nejsvižněji Dolák, který vyhrál úvodní dvě erzety. Bertone, jehož ambice byly ze strany Doláka a Křečka před startem trochu podceňovány, se však po roční pauze rychle zorientoval a už po třetím testu se s Dolákem ve shodném čase dělil o vedení. Postupně zrychloval i Chovanec, který po třetím testu ztrácel deset sekund, naopak Křeček a Drotár s přibývajícími kilometry začínali zaostávat.
Rozhodující okamžiky závodu
Pro vývoj závodu byly nejdůležitější dva momenty. První z nich nastal na 4. RZ při druhém průjezdu 23kilometrového Provodova.
Doláka zde postihl defekt pneumatiky, ztratil půldruhé minuty a od tohoto okamžiku až do cíle se vedoucí dvojici díval na zadní nárazník se značným odstupem.
Post hlavního Bertoneho „stíhače“ tak převzal Chovanec, který na domácí trati obhajoval vítězství z loňského ročníku. „Staňa“ zariskoval v sobotu ráno na dlouhé přejezdové rychlostní zkoušce z Týnu nad Bečvou do Horního Újezdu, kde vyhrál o deset sekund. Před startem prvního průjezdu kopřivnického polygonu jej tedy početné davy valašských fanoušků oslavovali jako vedoucího jezdce závodu.
Kopřivnický polygon rozhodnul
V Kopřivnici však přišel druhý rozhodující moment závodu, který nám připomene dobová reportáž z Rallysport magazínu (autor: Tomáš Tkadlec):
„Odpověď na Chovancovu taktiku dala už první ranní zkouška, po které se obhájce loňského prvenství dostal do vedení, byť o pouhou jednu sekundu. To jej nabudilo natolik, že nezaujatý pozorovatel netušil před startem kopřivnického polygonu, zda-li tak divoce zahřívá pneumatiky nebo zda už trénuje oslavné kolečka. V tu chvíli však zaúřadovalo Bertoneho mistrovství, které odkázalo naše jezdce do příslušných mezí.
V součtu obou průjezdů divácky nejatraktivnějšího úseku najel Bertone na Doláka a Chovance 25, resp. 54 sekund a o vítězi tak již bylo částečně rozhodnuto. Chovanec si sice stěžoval, že jeho ford špatně zatáčí a při používání ruční brzdy se od druhého okruhu začíná chovat jako „dvoukolka“, ovšem to byla jen část pravdy.
Kdo sledoval průjezdy špičky v sérii tří po sobě jdoucích zatáček, nemohl si nevšimnout jedné podstatné věci. Zatímco Dolák, Drotár a zejména Chovanec posílali svá auta do zatáček hodně zeširoka a dveřmi napřed, Bertone se starší toyotou jel jeden průjezd za druhým přesnou čistou stopou. A napočítáme-li, že okruh měl 25 zatáček a jel se čtyřikrát, je jasné, kde se vzal Italův náskok.“
Jak to tedy nakonec dopadlo?
Pořadí na prvních dvou místech se už do cíle nezměnilo. Spokojený byl jak vítězný Enrico Bertone, kterému prvenství na Barumce otevřelo dveře k dalšímu angažmá v týmu Styllex, tak druhý Stanislav Chovanec, jenž získal maximum bodů do českého seriálu.
Porážka od Bertoneho mu však vrtala v hlavě až do konce sezony a stala se zárodkem jeho legendárního představení na Kopné, kde za jeden závod vystřídal jak svého Forda, tak ex-Bertoneho Celicu.
Po Drotárově odstoupení kvůli technické závadě převzal třetí pozici Milan Dolák a udělal tím důležitý krok k zisku titulu mistra republiky. Poněkud vlažnější výkon vyřadil z boje o medailová umístění čtvrtého Ladislava Křečka, zatímco páté místo bral po bojovném výkonu vítěz kategorie dvoukolek Emil Triner.
Mimochodem, stalo se tak při jednom z posledních továrních nasazení Felicie Kit Car na domácích tratích.
VIDEO: Dobové reportáže
Na tento legendární ročník můžete zavzpomínat i prostřednictvím přiloženého videa, které obsahuje dobové reportáže z TV Prima a z pořadu České televize – Auto Moto Revue.
Právě druhá zmíněná reportáž se ve velké míře věnuje i nižším objemovým třídám a ukazuje exkluzivní záběry z dnes již zřídka vídaného vyhlášení výsledků.
Jen pro zajímavost, v roce 1997 dojela první posádka na cílovou rampu v sobotu ve 21.15 hodin a předání pohárů následovalo až v neděli v deset hodin ráno ve zlínském Academia centru.
Přejeme příjemné vzpomínání!
foto: Petr Fitz
