Milovník soutěžácké podívané v České republice je odkojen asfaltovými tratěmi všeho druhu. Ale rally se jezdí i na šotolině a tento povrch má svá specifika i z diváckého pohledu.
Největší předností našich tratí je poměrně velká dostupnost rychlostních zkoušek. Na pohodlných příjezdech po asfaltových komunikacích vanu motoru většinou neprorazíte.
Pokud si budete chtít dopřát o dvě ligy zábavnější podívanou, sbalte batoh a vyjeďte za šotolinou. Vaše výbava pro tento druh divácké zábavy však bude maličko odlišná, oproti zaběhlým návykům.
V mokré variantě je nutné počítat s gumáky na přezutí, samozřejmě v kombinaci s pláštěnkou. Rozbahněné tratě však hodně kloužou a odměnou vám bude předvedený boj posádek s těžkými podmínkami. Důležité je, se zdánlivé nepřízně počasí nezaleknout. Nejsme z cukru.
Všudypřítomný oblak prachu je jev provázející slunečné šotolinové závody. Stěžejním faktorem pro výběr vašeho diváckého místa bude nejen pud sebezáchovy, ale také směr větru. Šikovnou volbou si můžete vychutnat nejen průjezdy závodních aut, ale také vtipně zaprášené postavičky podél trati. Někdy se však dýmu vyhnout nelze a v tu chvíli byste měli z batohu vytáhnout roušku na pusu, nebo aspoň šátek. Stoprocentní ochrana to sice není, ale v tomto případě bezezbytku platí „lepší než nic“. Ostřílení jedinci v zahraničí kombinují roušky s pracovními brýlemi a cyklistickými helmami proti letícímu kamení. V našich podmínkách je to úsměvné, ale venku jsem těmto zakuklencům mnohdy záviděl jejich výzbroj.
Po skončení podívané si určitě s sebou odvezete nejen spoustu zážitků, ale i větší či menší vzorek povrchu trati, ve svém čtyřkolovém pohybovadle. S tím je nutné se smířit. Ovšem upozorňuji že šotolinový závod je silně návyková záležitost, a vyrážet na asfaltové soutěže už nebude nikdy tak zábavné jako dřív. Můj osobní vzorec zní: raději jednu šotolinu, než tři asfalty 🙂
