Česká posádka Ondřej Coufal – Jiří Kotek, reprezentující Českou republiku na jednom z nejtěžších rally maratónů světa London – Sydney 2014, zatím úspěšně zvládá nástrahy australské sekce. Jaké jsou pocity z trati a zákulisí jsme se zeptali Ondry Coufala.
Težkou řeholi závodního pilota rally přináší server RALLYLIFE.cz v pravidelných vstupech (deníček ze maratónu Sydney – London 2014 ZDE). V krátkém rozhovoru, který probíhal online po skončení jedné z etap, jsme se Ondry zeptali na běžné věci, které zůstávají zpravidla bez povšimnutí médií.
1. Věk
Český pilot Datsunu 240 Z se startovním číslem 21 patří ve svých 34 letech k nejmladším účastníkům ve startovním poli. Jak berou svého kolegu ostřílení mazáci?
„Starší a zkušení jezdci mě berou. Už od našeho příjezdu jsme si vysloužili velkou pozornost a respekt. I když má Angličtina má rezervy, komunikujeme. Při závodu na začátku dne a v cíli. Nejčastěji se pohybujeme mezi dalšími jezdci s datsuny. Stále nechtěli věřit, že zde jedu svůj vůbec první závod. Jinak ve startovním poli startují mí vrstevníci s Mustangy.“
2. Média
Jak vnímá pozornost australských médií o závod?
„Vůbec. Absolutně nemám na tyto věci čas.“
3. Organizace závodu
„Po organizační stránce je cítit, že menší počet posádek zasáhl do rozpočtu závodu. Stále visí otazník nad evropskou sekcí. Zřejmě se zruší Turecko. Jinak je soutěž velice profesionálně zajištěná. Za vše jeden příklad. Každý den nás tady doprovází safety team. Skupina 15 lidí, kteří celou australskou část zajišťují špičkově bez nároku na honorář…“
4. Jídlo
„Na jídlo moc čas není. Kromě večeře na hotelu je čas tak akorát na nějaké jablko, či banán.“
5. Austrálie
„Na poznávání nemám vůbec čas. S nadsázkou jsem byl nejdál 300 metrů od hotelu. Poznávám ji pouze z auta.“
6. Atmosféra
„Závod má neopakovatelné kouzlo. Zažíváme nepopsatelné okamžiky. Jednou k nám přišel jeden týpek a věnoval nám originální odznaky Datsun, které dnes mají velkou sběratelskou hodnotu. Stejným způsobem jsem se stal majitele originálního trika Datsun. A do třetice. Navštívil nás jeden starší pán, mechanik z jiného týmu, a věnoval nám plyšového medvěda s australskou vlajkou. Nejsem moc na talismany, ale tento si okamžitě našel své místo ve voze.“
7. Mechanici
„Kluci to mají hodně těžké, najezdí skoro stejně jako my. Od Jirky Kotka dostávají instrukce, kde nás mají čekat v každém dni. Přesto neztrácejí smysl pro humor. Když jsme trefili v úvodu bránu a promáčkli blatník, pronesl večer Roman Maděra, že to konečně vypadá jak závodnička…“
8. Jirka Kotek – mitfára
„Profesionál. Upřímně si nedovedu představit, že bych tady seděl s někým jiným. Při naší první krizovce, kdy jsme šli málem přes střechu a očesali střechu o plot, jsme se dlouho dohadovali, jestli jsme šli přes kulicha, či ne. Nakonec Jirka pronesl – Takových ještě bude!“
