Když jsme vjížděli do proslulého Sanrema, jen málo dávalo tušit, že je centrem 31. ročníku Rallye Sanremo. Po cestě městem jsme z auta zahlédli dva poutače a to bylo vše. Najít v Sanremu hotel, byť se vznosným názvem Royal, je jako hledat příslovečnou jehlu v kupce sena. Hledej člověče hotel mezi hotely.


Lázeňské město se nezapře. Hotely, obchůdky, restaurace a znovu totéž. A pak moře, palmy, palmy a ještě jednou palmy. A mezi tím vším, nedaleko kasina, hotel Royal – centrum soutěže. V tiskovém středisku pořadatelé připravili pro novináře malé, leč milé překvapení – počítač nabitý fakty o soutěži.


Lancia v rudém i nová „předokolka“ od Peugeotu

Technická přejímka probíhala v sousedství luxusních jachet a člunů. Mezi 107 přihlášenými vozy se objevily i dvě novinky.

Lancia představila vůz Integrale 16V v tradičně-netradičních barvách Martini – tentokrát s červenou karosérií. Jak z názvu vyplývá, nejpodstatnější změna se odehrála pod kapotou – šestnáctiventilový čtyřválec, o jehož výkonu vedoucí týmu ing. Lombardi skromně prozradil, že činí podle nastavení plnícího tlaku 190 až 210kW. K dispozici ho v premiéře měli Biasion a Auriol.

Poněkud stranou pozornosti zůstal druhý debutant – Peugeot 405 MI 16. I v tomto případě je srdcem šestnáctiventilový čtyřválec s udávaným výkonem 210kW při 7600 min. Handicapem však je pohon pouze jedné nápravy.

Zanussi/Checcini - Peugeot 405 MI16

Zanussi/Checcini – Peugeot 405 MI16

Jeho pilot Zanussi však nebyl příliš spokojen s jízdními vlastnostmi. S typicky italským temperamentem a výmluvnými gesty předváděl chování vozu.


Čtverák KKK

Přejímka, to je malý ráj pro novináře. Jedno interview střídalo druhé. Přetřásalo se všechno. Prominentní jezdci jsou na tuto novinářskou masáž připraveni a jsou sedmé velmoci k dispozici.

Snad v největší pohodě byl Kankkunen. Půvabná komentátorka italské televize se zajímala o jeho formu on v ní opravdu byl. Pro pobavení přihlížejících jí uvedl do takových rozpaků, že raději urychleně rozhovor ukončila.

Z japonských automobilových gigantů se překvapivě prezentoval pouze jediný – Toyota.

A tak jsem se zeptal, jak vidí své vyhlídky ve stájích dvou potencionálních favoritů.
Ing. Lombardi (Lancia): Debutujeme s novým vozem, snad to bude premiéra vítězná!“
Bertl (Toyota): „Rádi bychom zopakovali vítězství z Austrálie.“


Prolog s dotekem moře

V neděli dopoledne se aktéři přesunuli na upraveně neupravené pobřeží v Ospadeletti. Zde se za asistence televize (RAI vysílala přímý přenos) konal prolog soutěže.

Biasion/Siviero - Lancia Delta HF Integrale 16V

Biasion/Siviero – Lancia Delta HF Integrale 16V

Italské publikum – to je kapitola sama pro sebe. Dokáže dát najevo obdiv i zklamání a to hodně nahlas. Vyzbrojeno trubkami, zvonci a dalšími rámusidly vytvoří atmosféru, kterou můžeme zažít snad jen na fotbale nebo hokeji. Diváci nehodnotí jen rychlost jízdy, ale i umělecký dojem.

V tomto směru byl v prologu nejlepší Španěl Sainz. Jeho Toyota projížděla cílem vyzdobena snad padesátimetrovou šňůrou s praporky, která původně vymezovala trať.

Sainz/Moya - Toyota Celica GT-4 ST165

Sainz/Moya – Toyota Celica GT-4 ST165

Smutný rekord naopak vytvořil Belgičan de Mevius. Ztráta plnícího tlaku hned na startu způsobila, že se úsekem dlouhým 1,3 km proplížil v čase rovných pěti minut a bezpečně obsadil poslední místo. Jak ukázal další průběh, nenechal se tím deprimovat a výsledkem bylo místo v první desítce absolutní klasifikace.


Tiskovka Lancie v rytmu italské domácnosti

Místo zákusku po nedělním obědě Lancia připravila tiskovou konferenci. Podle pozvánky měla být věnována programu týmu v roce 1990. Tiskovka měla atmosféru poklidné siesty, pokud ing. Lombardi rekapituloval dosavadní průběh sezóny a představoval nový model Lancia Delta Integrale 16V.

Když přešel k sestavě týmu pro příští rok, selanka se začala rozplývat do nedohledna. Jménem koncernu Fiat poděkoval za šestnáctiletou věrnou službu Markku Alénovi. „Tým Lancia pro sezónu 1990 tvoří Miki Biasion, Didier Auriol a Juha Kankkunen.“

Po vyslovení posledního jména v sále vypukla vřava. Italští novináři, a těch bývá drtivá většina, byli na nohou. Zdálo se, že dosud nemohou Kankkunenovi zapomenout odchod od Lancie před dvěma roky. Noviny tehdy přinesly údajné Finovy výroky typu „nemohu spolupracovat s mafií Lancia“ apod.

Dotčená italská národní hrdost sypala na ing. Lombardiho jednu otázku za druhou. Lombardi byl však muž na pravém místě. S trpělivostí a klidem pro Itala netypickým vysvětloval smečce rozvášněných novinářů, že pokud si chce Lancie zachovat ambice na mistrovský titul i v příštím roce, je angažmá Kankkunena nezbytné.

Vyvracel obavy novinářů o vzájemné vztahy v týmu. V té souvislosti uvedl, že profesionalita všech je na takové úrovni, že vylučuje problémy v tomto směru. Pro členy týmu stále platí zásada „stejné šance“, což znamená, že každý bude mít v sezóně sedm příležitostí prokázat své kvality.

Na tiskovce byly přítomny posádky, i zástupci sponzora Martini a pneumatikářské firmy Michelin. Ti však za vzniklé situace působili dojmem, že jsou zde jako kulisy. Jediná otázka mezi ně směřovala na Auriola, který vyloučil, že by přestup Kankkunena pro něj znamenal ztrátu motivace.


Jak pan Schwarz ucpal trať

Po malé nedělní rozvičce pořadatelé v pondělí večer naservírovali pro začátek něco lehčího: čtyři rychlostní zkoušky na asfaltu nad Sanremem.

Slunečné ráno nepřineslo štěstí Schwarzovi. Jeho Audi si postavilo hlavu a nejelo a nejelo. Byl z toho malý závar v rychlostní zkoušce a tahanice o čas těch, kteří jeli bezprostředně po něm.

Erzeta byla přerušena a Schwarz byl první z těch, pro které soutěž předčasně skončila. Ve druhé rychlostní zkoušce skončil loňský mistr světa skupiny N Gaban a rozjímal o tom, že pokud chce obhájit titul, bude asi muset na Rallye Pobřeží Slonoviny. Nezdálo se však, že by ho ta představa nějak nadchla.

Jako ryba ve vodě se na asfaltu cítil Auriol a převzal vedení v soutěži. Za něj se seřadili Fioiro, Biasion, Sainz a Kankkunen.


Auriol v čele jen „na skok“

Posádky zamířily do Toskánska na šotolinové erzety. Ochladilo se a vypadalo to na déšť. Malý Francouz v čele výsledkové listiny pobyl jen chvíli. V páté rychlostní zkoušce se po terénním skoku dostal mimo trať a po přemetu pro něj soutěž skončila.

Auriol/Occelli - Lancia Delta HF Integrale 16V

Auriol/Occelli – Lancia Delta HF Integrale 16V

Později vysvětloval: „Během nočních tréninků jsem absolvoval tento skok šestkrát a byl docela snadný. V průběhu rally jsem si nechtěl zahrávat s ohněm, ale asi jsem nedocenil rozdíl mezi tréninkovým a ostrým vozem a udělal hloupou chybu. Před skokem byla díra a auto šlo nepatrně bokem, což vyžadovalo jen malou korekci. Ovšem když se vůz dostal do skoku, otočil se ve vzduchu ještě více doleva, při dopadu se levá kola dostala do příkopu a auto se převrátilo na střechu. Byla to jen moje chyba, tím horší, že jsem nemínil riskovat.“

Auriol/Occelli - Lancia Delta HF Integrale 16V

Biasion v problémech

Jednu rychlostní zkoušku byl v čele Biasion. Průraz pneumatiky krátce po startu šesté RZ dlouhé přes 18km a následná jízda po ráfku znamenaly nejen velkou ztrátu, ale také vedení Fioria. Obavy o osud nápravy Biasonova vozu se naštěstí pro něj ukázaly jako liché a tak mohl v soutěži pokračovat.

První etapu zakončily posádky v Arezzu. Úvodní závodní den zredukoval startovní pole o celou třetinu.


Úterní blátivá klouzačka

Do chladného a zamračeného úterního rána nastupoval na vedoucí pozici Fiorio, za ním Sainz a Kankkunen. V průběhu dopoledne se na trať snesl déšť a povrch se proměnil v klouzačku. Diváci si mohli libovat, že se aspoň nepráší. Jiného názoru byli jezdci. Z vedoucího kvarteta se nikdo nevyhnul hodinám. Již od rána úspěšně útočil na vedoucí pozici Sainz.

Cerrato/Cerri - Lancia Delta HF

Cerrato/Cerri – Lancia Delta HF


Tifosi v akci

I přes nepřízeň počasí diváci dokazovali, jak mají rádi automobilový sport. Nebylo to jen počtem, ale bohužel i tím, že chtěli vidět všechno z největší možné blízkosti. Ani maximální snaha pořadatelů i policie nemohla nic změnit. Diváci byli prostě všude.

Když se Belgičan Duez dostal mimo trať, neobešlo se to bez kolize. Jedna zraněná noha je minimum z toho, co se mohlo stát.

Duez/Lopes - BMW M3 E30

Duez/Lopes – BMW M3 E30

Odpoledne se počasí přece jen umoudřilo a zklidnilo se i závodní pole. Přesto však do cíle druhé etapy v Pise dorazilo pouhých 38 posádek pod taktovkou čtveřice Sainz, Fiorio, Biasion a Kankunnen.


Netradiční janovská vsuvka

Středa byla dnem stěhování za sluncem a mořem. Na trase Pisa-Sanremo dlouhé přes 300km připravili pořadatelé pro zpestření kilometrový slalom na rozpáleném betonu janovského letiště. Každá z posádek měla tři tréninková kola na seznámení. Během nich si spolujezdci připravili rozpis, takže na této rychlostní zkoušce nebyli jen povinným závažím.

Zážitkem mimo soutěž byla exhibice jednoho z předjezdců. Nebyl jím nikdo jiný, než autokrosový specialista Cesari s Lancií Delta S4. Černozlatý vůz pod jeho vedením nadělil světové soutěžácké špičce na tomto úseku 20 sekund… Byla to krásná vzpomínka na zaniklou skupinu B.

To se však již schylovalo k závěru soutěže. Před nějakým časem FIA vydala v zájmu bezpečnosti jezdců předpis, který prakticky zakazuje noční závodění. Stanoví zároveň povinné přestávky na odpočinek.


Závěrečná noc nad Sanremem

Italové šli na věc od lesa. Třetí etapa končila ve středu po 15 hodině a přesně o půlnoci mohlo začít velké finále. Karty byly rozdány. Sainzovi stačilo kontrolovat situaci za sebou a na Fioria zůstaly role útočníků. Kankkunenovy naděje byly spíše teoretické.


Tohle je Itálie…

Pro finálovou noc jsme zvolili sedlo pod Mont Grande ve výši 1167 metrů nad mořem. Závodní pole zde mělo průjezd hned třikrát. Již samotný výjezd po úzké horské silničce za tmy je pro českého řidiče dobrodružstvím. Cesta, kam se vedle sebe stěží vejdou dvě osobní auta, se vine jako had okolo skály. Sráz po pravé straně oddělený úzkou kamennou zídkou jsme viděli až při ranním odjezdu. Jsou z něj pěkné rozhledy. Taková silnička asi chyby neodpouští.

Sainz/Moya – Toyota Celica GT4 ST-165

Když jsme dojeli na sedlo, byli jsme uvítání nadšeným skandováním mechaniků Lancie, ke kterým se přidala i řada diváků.

Vzpomněl jsem si na nedávný rozhovor s Láďou Křečkem, ve kterém si tak trochu stěžoval na to, jak málo byl oceněn úspěch škodovek na Sanremu před třemi lety.

V průsmyku bylo jako ve dne – blesky fotoaparátů, mohutné baterky, ohně a všude plno nadšených diváků. Startovní pole projelo a diváci se vraceli ohřát do svých aut, k ohňům nebo ke stánkům s občerstvením. Zněly italské národní písně.

A za dvě hodiny zde byli soutěžící znovu. Vše se opakovalo. Před šestou ranní začínalo svítat. Přestože diváci nespali téměř celou noc a ledacos se vypilo, nebylo vidět nikoho, kdo by to s alkoholem přehnal.


Biasionův triumf, smůla pro Sainze

Italské nadšení neznalo mezí. Dvojitý triumf Lancie. Nešťastný Sainz bez nálady jen opakoval: „Dělal jsem, co jsem mohl…“

Sainze postihla závada, která se může vyskytnout snad jednou za sto let. Ve 29. rychlostní zkoušce, když Sainz držel i přes drtivý nápor Biasiona vedení pevně v rukou, došlo k uvolnění plynového pedálu jeho Toyoty a k ovládaní plynu potřeboval najednou místo jedné nohy obě.

Biasion/Siviero - vítězové Rallye Sanremo 1989

Biasion/Siviero – vítězové Rallye Sanremo 1989

Náskok se rozplynul a Biasiona nemohlo v jeho vítězném tažení už nic zastavit. Na cílovou rampu vjel již popáté během sezóny jak první.

Jeho radost byla i přes únavu, na kterou si stěžoval, nefalšovaná. Bylo to těsně vydřené vítězství!


vyšlo v magazínu MOTOR 10/1989 ⊥  text: Petr Kolář

Sdílet

O autorovi

Digitální malíř, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Milovník doby, kdy startovní čísla byla přes celé dveře, jména posádek byla vyvedena na předních blatnících, otáčkoměry měly rafiky a podvozky vše nepobíraly. Pravidelný poživatel kávy a benzínových výparů. Rally? Plánování, ztrácení se v mapách, cesty dnem i nocí za poznáváním nových míst i lidí. Celoživotní vášeň. Emoce. Každá vteřina se počítá!

Komentáře