Barvy gigantu Martini patřily k soutěžním vozům italské Lancie stejně jako knír ke Kankkunenovi, potažmo cigárko k Salonenovi. Ale časy se měnily a mění. KKK zahodil knír a Timo retka. „Nejsem už aktivním sportovcem, proto nepotřebuji nikotinové vitamíny.“ prohlásil kdysi. No, a Lancie vlastně také nebyla vždy oděna jen do pruhovaných alkoholových šatiček.
Úspěšná Zerotrentasette
Model 037 byl navázal na úspěchy Fulvie a především legendárního Stratosu. Biason, Capone a Cerrato získali s „nulatřicetsedmičkou“ tři po sobě jdoucí tituly mistrů Evropy. I v národních šampionátech Lancia nelelkovala a brala jeden úspěch za druhým. I přes nepříliš dlouhou kariéru se model 037 zařadil k ikonickým soutěžním vozům rallyové historie.
V nabídce společnosti Girardo&Co. (pro osvěžení paměti – jedná se o partičku petrolheadů, kteří si na konci loňského roku na střeše Imprezy WRC přivezli do svého anglického showroomu vánoční stromek) se nedávno objevil jeden raritní exemplář italské zadokolky. Nejen rodokmenem, ale také poměrně vzácnou a netradiční livrejí.
Nebojím se říci, že temně modrá v kombinaci s kanárkově žlutou turínské krasavici sluší a pro závodníka (či sběratele) je zajímavou variantou oproti “všednímu” Martini stajlu.
Ač má speciál s výrobním číslem 178 v rodném listu uveden rok početí 1982, k registraci došlo až v roce následujícím. Přiděleny mu byly plechy “TO Y70772”. Vlastníkem se stal Jolly Club a Lancie se mohla pyšnit ikonickým zeleno-oranžovým zbarvením s hlavním sponzorem TOTIP.
Závodní premiéru si odbyla “nulatřicetsedma” při 67. Targa Florio 1983. Carlo Capone s Luigi Pirollem ji do cíle přivezli na druhém místě absolutně.
O tři týdny později auto putovalo lodí na největší středomořský ostrov – Sardinii. 6. Rally Costa Smeralda přivítala více než 100 účastníků, z nichž 9 z nich sedělo za volanty Lancií 037. Capone s Pirollem dokončili soutěž na čtvrtém místě.
Posledním Caponeho závodem s tímto exemplářem byla Rally Internazionale della Lana 1983. Carlo nenechal nic náhodě a konečně stanul na stupni nejvyšším. Mezi 180 přihlášenými se jednalo o opravdu skvělý výkon. Za sebou nechal další zkušené matadory Biasiona a Cunica s identickými vozy.
Po tomto vítězství se Lancie s Jollym Clubem rozloučila a putovala do týmu TRE GAZELLE.
Andrea Zanussi s ní absolvoval svůj debut na soutěži mistrovství světa – italské Rally Sanremo 1983. S novým pilotem přišel i nový sponzor. 037 byla oděna do červeno-bílých barev německého kuřiva “R6”.
Posádka Zanussi/Cresto se pohybovala v průběžných výsledcích na čtvrtém až pátém místě. Na RZ33 “Pienza” však vylétla z tratě. Podařilo se jim sice dojet až do cíle této vložky, ale pro značné poškození byli nakonec nuceni odstoupit.
Psal se rok 1984 a Lancia 037 opět změnila domovskou stáj i livrej. Vůz zakoupil legendární tým HF Grifone a dostalo fráček „OLIO FIAT“, ve kterém je nyní na prodej. Se změnou domoviny přišla i změna registrační značky na “GE 941679”.
Lancia se opět vrátila na světová kolbiště při Rally Sanremo. V kokpitu seděla posádka Tabaton/Tedeschini a čtvrté místo v cíli soutěže bylo působivé. Pro Tabatona to byl vlastně nejlepší výsledek, kterého kdy při soutěži mistrovství světa dosáhl. Příčky před ním obsadilo trio Vatanen, Bettega a Biasion, což rozhodně nebyla žádná “ořezávátka”.
V roce 1985 se stal novým majitelem Massimo Lugli. Lancie s ním vyrazila na pět soutěží italského mistráku, ale ani v jednom z nich nespatřila cílovou rampu.
Lugli/Santini – Rallye dell’Isola d’Elba 1986
Sezóna 1986 byla úspěšnější a Lugli získal druhá místa na Tirrenia rally a Rally Citta di Modena.
Lugli/Santini – Tirrenia rallye 1986
Rok 1987, tým Raceprogram a opět Lancia. Toto spojení znamenalo pro posádku Luca a Rita Borghi 3. místo na Rally Sestriere.
Borghi/Borghi – Rally del Sestriere 1987
Přes několik dalších majitelů se Lancia 037 dostala až do Monte-Carla, kde bylo přeregistrována na prominentní espézetku “X 037”. Zároveň byla udržována v provozuschopném stavu v turínských dílnách bratří Giovanni.
Dvojčata Baldi a Elio Giovanni jsou bývalými mechaniky továrního týmu Lancie. V současné době neexistuje nikdo lepší pro restaurování a udržování jakékoli soutěžní techniky italské automobilky.
Poté, co společnost Girardo&Co. Lancii odkoupila, podstoupila v Turíně u Giovannových kompletní ozdravnou kůru a zároveň jí byla navrácena “tabatonovská” livrej ze Sanrema osmdesátčtyři.
Nyní jen Lancia v TOP kondici a můžete ji mít i Vy. Částka, kterou současný majitel za “nulatřicetsedmu” požaduje, bude zájemcům sdělena pouze na vyžádání. Nicméně je nasnadě, že soutěžní vůz s tak skvělým rodokmenem bude mít svoji cenovku opravdu hodně vysoko.
A mě to vlastně ani nevadí. Dělá to kravál, špatně se do toho nasedá (což není nic pro má bolavá záda) azavazadlový prostor nepojme více než dvě igelitové nákupní tašky. Kdyby měla aspoň stereo na MC nosiče… Ne, nefunguje to. Ač si to sám sobě snažím znechutit, pořád si myslím, že právě tahle kára by byla nízkým a hlučným klenotem našeho panelákového parkoviště. Chci ji a basta. Sádrové prasátko, asi se na Tebe právě dovařila voda!
Malíř slov & živoucí fotopast. Přiznaný fanoušek italské Lancie a vyznavač kultu skupiny B. Milovník časů, kdy startovní čísla poctivě okupovala celé přední dveře, jména posádek byla vyvedena na předních blatnících, otáčkoměry měly rafiky a podvozky vše nepobíraly. Pravidelný poživatel kávy a benzínových výparů. Rally? Plánování, ztrácení se v mapách, cesty dnem i nocí za poznáváním nových míst i lidí. Celoživotní vášeň. Emoce. Každá vteřina se počítá!
