Před nedávnem jsme se ohlédli za 40. výročím vzniku legendárního vozu Lancia Stratos HF. I když se jednalo o originální vůz, který nemá obdoby, na počátku osmdesátých let dostal nástupce. Italská značka se vrátila na soutěžní tratě s Lancií 037 Rally, která stylově ukončila éru vozů s jedinou poháněnou nápravou.


Formule 1 pro rally

Na sklonku sedmdesátých let nasazoval italský koncern Fiat model 131 Abarth, který vybojoval tři tituly mistrů světa značek a v sezoně 1980 dopomohl k jezdeckým vavřínům Walteru Röhrlovi.

S nástupem skupiny B přišla ke slovu znovu značka Lancia, která dostala šanci navázat na odkaz legendárního stratosu. Navíc bylo potřeba povzbudit prodeje dožívajícího modelu Beta. Lancia v té době nasazovala okruhový prototyp Lancia Beta Monte Carlo Turbo skupiny 5, který v letech 1980/81 vyhrál značkový titul.

Karoserie soutěžní Lancie 037 Rally připomínala vzhledem sériovou Betu MC. Pod příbuznou siluetou, kterou navrhl Pininfarina, však bylo všechno jinak. Zatímco Lancia Monte Carlo měla podobně jako Stratos motor uložený napříč před zadní nápravou, speciál skupiny B měl motor umístěný podélně za předními sedadly. Navazovala na něj pětistupňová bezsynchronní převodovka ZF s přímými zuby, která poháněla zadní kola.

Osvědčený celohliníkový dvoulitrový šestnáctiventilový motor pocházel z Fiatu 131 Abarth, byl však přeplňován mechanickým dmychadlem Volumex. Výhodou kompresoru Roots oproti klasickému turbodmychadlu byla absence výkonové prodlevy. O dostatečný přívod paliva se zpočátku staraly dvojité spádové karburátory Weber, brzy je však nahradilo elektronické vstřikování paliva. Výkon díky tomu vzrostl z 280 na 305 koňských sil.

Vůz byl konstruován podobně jako monoposty Formule 1. Skelet tvořil příhradový prostorový rám z ocelových a chrommolybdenových trubek, podlaha byla vyrobena z ocelového plechu.

Vnější díly byly zhotoveny z lehkého kevlaru, celá zadní část se i s oknem z plexiskla dala odklopit a snadno demontovat. Díky tomu měli mechanici ideální přístup k pohonné jednotce i kompletnímu převodovému ústrojí. Závěsy kol tvořily víceprvkové nápravy, vinuté pružiny (vzadu dvojité) a tlumiče pérování Bilstein.

Přední kotoučové brzdy Brembo průměru 300 mm měly čtyřpístkové třmeny, vzadu stačily dvoupístkové brzdy. Podobně jako stratos měla i „nulatřicetsedmička“ na každé nápravě jiná kola Zatímco vpředu byly namontovány pneumatiky Pirelli P Zero 210/595 ZR15, vzadu byla široká šestnáctipalcová kola 265/40 ZR 16.


Asfaltový atlet

Vývoj vozu dostal na starost tradičně Abarth, od kterého pocházelo i označení nové soutěžní Lancie. Jednalo se už o 37. projekt firmy se škorpionem ve znaku.

K homologaci pro skupinu B stačilo vyrobit 200 kusů „sériových“ vozů Lancia 037 Stradale v jednotné červené barvě (205 koní, 1170 kg). Po 170 exemplářích určených k volnému prodeji se jen zaprášilo. Zbytek byl určen pro nasazení v automobilových soutěžích. Vůz byl představen na Turínském autosalonu a k 1. 8. 1982 homologován (EVOLUZIONE-1).

Lehký vůz (960 kg) s nízkým těžištěm a plochou výkonovou křivkou motoru byl ideální pro technické asfaltové tratě. To se potvrdilo hned při premiérovém startu na Korsice.

Žádná senzace se však nekonala. Markku Alén dojel až desátý a Attilio Bettega si při těžké havárii zlomil obě nohy. V následující sezoně posílil tým Němec Walter Röhrl a okamžitě se blýskl vítězství v prestižní Rallye Monte Carlo.

Navzdory konkurenci čtyřkolek Audi Quattro dokázaly italské vozy vyhrát ještě další čtyři soutěže MS a značka Lancia překvapivě slavila světový titul. Byl to poslední mistrovský titul pro vůz s pohonem jedné nápravy.

V roce 1984 byl motor převrtán na objem 2111 ccm a výkon vzrostl na 325 koní. Konkurence však nespala a prosadit se proti vozům se všemi poháněnými koly bylo stále těžší. Alénovi se podařilo obhájit prvenství na zatáčkovité Tour de Corse, ale další vavříny už sbírali jezdci pouze na nižších úrovních.

Lancia 037 Rally má na kontě 3 tituly mistrů Evropy (Biasion, Capone a Cerrato) a nespočet národních titulů. V MS startoval vůz naposledy v roce 1985 na Safari rally. To už byl v plném proudu vývoj nové Lancie Delta S4 s ještě výkonnějším motorem a pohonem obou náprav.

Navzdory krátké kariéře patří „nulatřicetsedmička“ do zlatého fondu historie rally. Díky Giuseppe Voltovi bylo několik exemplářů ozdobou Rallylegend 2011.

Share.
Leave A Reply