Německý Eifel Rallye Festival v Daunu je nejen představením historických soutěžních vozů a osobností rally scény, ale i stylovou záležitostí. Majitelé drahocenných soutěžních exemplářů dbají na to, aby všechno bylo originální nebo zrenovované přesně podle původní předlohy. V mnoha případech to platí i pro servisní doprovodné vozy.
Servisujeme u cesty
V minulosti neexistovaly servisní zóny v dnešní podobě. Soutěžní vozy bylo možné opravovat kdekoliv mimo rychlostní zkoušky v rámci předepsaného času pro jednotlivé spojovací úseky. Silnice bývaly před časovými kontrolami doslova obsypané servisními auty a mechaniky, kteří čekali na své jezdce.
Přitom docházelo k celé řadě dramatických situací. Ne vždy bylo k dispozici dostatek místa po stranách a některé týmy měnily například zadní nápravu doslova uprostřed silnice.
Jakmile byla výměna kol, dolití provozních kapalin a případná oprava hotova, naházeli mechanici všechno do servisního auta a spěchali na další stanoviště. Servisáci tak během soutěže často ujeli víc kilometrů než soutěžní posádky.
Servisní automobily…
Na servisní vozy byly kladeny dva protichůdné požadavky. Muselo se jednat o prostorný vůz, který uveze co nejvíce kol, náhradních dílů a nářadí. Zároveň však musel být vůz co nejkompaktnější a nejrychlejší, aby se dokázal v hustém provozu proplést včas na další servisní stanoviště.
V kurzu byly především silné kombíky. Tým Citroën například v šedesátých letech používal mohutné Citroëny DS 23 Break, značka Opel nasadila model Commodore Kombi a později novější Opel Rekord Caravan.
Smůlu měla značka Škoda, která žádný kombík ve svém výrobním programu neměla. Mladoboleslavský tým si musel vystačit se sportovním modelem Škoda 120 S opatřeným obrovskou střešní zahrádkou. Tam se vešly až dvě sady kol, několik 20 litrových kanystrů s palivem a zvedák.
… dodávky…
Druhou alternativou byly dodávky. Ty nebyly tak hbité, ale odvezly mnohem více nákladu. Francouzský tým Alpine Renault používal vlastní spartánskou dodávku Renault Saviem.
V sedmdesátých letech byly velmi oblíbené populární Ford Transit. Borehamský tým Ford používal nejsilnější model první generace transitu s benzinovým motorem a zadní dvoumontáží.
Audi Sport nasadil v éře skupiny B koncernové Volkswageny LT45 s hmotností 4,5 tuny. Tovární týmy pochopitelně oblékaly i servisní vozy do svých barev.
… a exoti
Nejexotičtějším doprovodným vozem disponoval východoněmecký tovární tým Wartburg.
Pro přepravu soutěžních vozů Wartburgů 353 WR používal zpočátku speciálně upravené dodávky Barkas 1000 a později podobnou „odtahovku na bázi limuzíny Wartburg 353. Pro dopravu soutěžních vozů to bylo elegantní řešení, ale žádné náhradní díly se do přepravníku už nevešly.
Skvosty stále k mání
Čas od času se v inzercích objeví k prodeji vzácné „servisáky“. Jedním z nich je třeba Iveco Daily 4×4 40-10.
Jedná se originální náklaďák z pouhé šestikusové série speciálně vyrobené pro tovární tým Lancia Martini. V roce 1988 jej italové použili v náročných podmínkách africké Safari rallye a řecké Rallye Acropolis. Iveco prošlo repasí podvozku a agregátu, ale „bedna“ si zachovala historickou omšelost.
