Automobilovou soutěž Nationale Triestingtal Rallye pořádá od roku 2004 tým Rallye – Gemeinschaft – Triestingtal sídlící v hornorakouském Weissenbachu an der Triesting. V čele pořadatelského týmu stojí známý rakouský spolujezdec Peter Müller.
Austrian Rallye Challenge, Alpe Adria Rallye Cup
Naše divácká skupinka navštívila předcházející ročníky 2007 – 2009. Ze všech závodů jsme se vždycky vraceli nadšení, plni dojmů a sportovních zážitků. Místní tratě měly tu výhodu, že z jednoho místa bylo možno sledovat delší úsek trati, jednalo se o krásné šotolinové úseky, některé zkoušky byly polookruhové či okruhové s vyšším počtem průjezdů, takže bylo možné sledovat větší počet vozů ve vzájemných soubojích. O to víc nás v roce 2010 nepříjemně překvapila zpráva o zrušení již připraveného 7. ročníku. Příčinou snad byla skutečnost, že s trasami některých RZ, které se předtím jezdily již několik let, vyslovili nesouhlas ochránci přírody apod.
Pro nás však bylo důležité, že po roční odmlce se 16. dubna 2011 v okolí Weissenbachu opět rozehřměly motory soutěžních automobilů. Triestingtal Rallye je již tradičně 1. závodem seriálu Austrian Rallye Challenge. Jedná se o seriál jednodenních závodů, podobných našim rallysprintům. Podstatný rozdíl je však ve skladbě soutěžních automobilů, kde stále více převažují vozy kategorie H a Hist. Dalším rozdílem, oproti předcházejícím ročníkům bylo to, že se letos zcela vytratily známé šotolinové úseky. Nově zkoušky byly celé asfaltové. Najít 40% avizovaného "šutru" na téměř 10 kilometrech 4. RZ se nám pochopitelně nepodařilo. A že jsme se opravdu snažili! Výborné bylo snad jen zjištění, že poslední zkouška v pořadí, umístěná do ulic Weissenbachu a nazvaná podle místního sponzora – baru Coopers, zůstala zachována. Diváckou atmosféru vládnoucí na této krátké, necelý kilometr dlouhé městské zkoušce, kterou posádky absolvují třikrát, se nedá vylíčit slovy. Vozy se řítí úzkými uličkami města, projíždějí nedaleko od diváků, kteří mávají, pískají a křičí. Největší úspěch tady, stejně jako v letech předchozích, zaznamenaly s výjimkou místních borců jezdci s dlouhými hranatými vozy Volvo. Jejich piloti tyto rozměrné švédské tanky s překvapivou přesností a dveřmi napřed protahovali úzkými zatáčkami, aniž by došlo ke kontaktu s ochrannými betonovými obrubníky. Toto štěstí neměla rakouská posádku Mitterauer – Heigl, která přehnala rychlost své šedivé Toyoty Celicy GT-Four při nájezdu do odbočení vpravo přehnala a vůz se levým zadním kolem střetl s betony. Posádka sice úsek kolem nás ještě projela, ale vylomené kolo jí o pár desítek metrů dál nakonec vystavilo stopku. Další Toyota Celica Carlos Sainz dodýchala přímo před námi, takže ji jezdec odstavil v rohu u diváků. Nevědomky tak zkomplikoval život Nowimu, kterému vůz zabránil ve výhledu na trať, takže musel rychle měnit své fotografické stanoviště.
Startovní listina obsahovala 69 posádek. Do závodubylo převzato a odstartovalo jen 57 vozů, cíle dosáhlo 41. Zvítězila rakouská posádka Kalteis – Lang s vozem Mitsubishi Lancer Evo VII, druzí dojeli Němci Karlsson – Reisinger s nablýskaným Auti TT, místo třetí vybojovala další domácí posádka Franek – Groneman s rychlou černou Hondou Civic Type R. Jediná česká posádka Pospíšil – Teplá na Hondě Civic Type R dojela v absolutním pořadí 30. Slovák Knapek, který v předchozích letech vodil Nissan Sunny, letos vyrazil se silným Nissanem 350Z. Na trati však bylo vidět, že se s jeho ovládáním ještě úplně nesžil. V absolutním pořadí dojel na 41. místě, tedy poslední.
Dobrou zprávou bylo, že z 16 posádek, které ze závodu odstoupily, se pouze v jednom případě jednalo o havárii. U ostatních se projevily technické závady, typické pro tento rychlý typ závodů (poloosy, převodovky, brzdy atd.). Mezi postižené, které zradila technika hned na počátku závodu, se zařadil i Michael Kogler, u jehož VW Scirocco TDI odmítla funkci transmise. Svezl se bohužel jen na první RZ, pak přišel konec. V průběhu druhé RZ došlo k havárii, která postihla posádku Gruber – Nothdurfter s Fordem Sierra Cosworth 4×4.
Když se ředitel soutěže pan Müller loučil s diváky, zazněla z jeho úst, kromě poděkování všem účastníkům, také zpráva o tom, že letošní ročník byl zřejmě poslední. Pokud by to měla být pravda, potvrdil by se jen trend postupného zanikání ARC neboť i v letošním ročníku už některé závody, které se vloni ještě jely, nefigurují.
