Líné červencové čtvrteční ráno. Půl devátá na spadnutí. Rozfajrované slunce to do nás v bižuterním městě Jablonci pere jako František Janeček do kláves. V tom hicu se nám nechce dělat žádné zbytečné kroky navíc. V pololimbu přemýšlím o nesmrtelnosti chrousta. Najednou na mě z hotelového snídaňového talíře mrkne volské oko a jakoby říkalo: “Frajere, fofrem mě pozři a valíme na libový WRCa do Bělý!”
V ZEMI DOBRODRUHů
Toho času Motorland Bělá, dnes Adventure Land Bělá. Místo zážitků. Pro rallysport relativně kultovní lokace.
Začátek divokých devadesátek. Výběrový dobrodruh Michael Kocáb mává z perónu sovětským hochům v maskáčích rudým, notně vyšisovaným kapesníčkem. Konečně. Nedlouho poté už testuje na okraji bývalého vojenského prostoru Ralsko tovární tým Škoda svoji aktuální zbraň, “áčkového” Favorita. O co méně bylo oproti dnešku okolí zarostlé, o to více byly místní cesty rozvrásněné těžkou vojenskou technikou. Jak je z videa patrné, jednalo se o brilantní lokalitu pro zátěžový test tlumičů i zkoušku pevnosti trubek bezpečnostního rámu.
Jedny z prvních prubířských kilometrů zde o několik dalších jar později absolvovala převratná novinka boleslavského fabrického týmu – Škoda Octavia WRC. Oturbená čtyřkolka, jenž odstartovala novou éru motorsportu z pod komína.
V průběhu třech desetiletí brousila zdejší asfalt spousta zajímavých speciálů, s mnoha slavnými jezdci za volanty.
Z mých pamětí - Vozy & kozy
Složitě lovím ve své chatrné paměti, kdy jsem se tady, na okraji dříve přísně zapovězené armádní oblasti, vyskytoval naposledy. Rok se mi nenačítá, událost ano.
Ášínův před příbramský, “baběletní” test s Porsche 997 GT3. Tehdy, zřejmě v rámci technického vývoje stuttgartského expresu, vozil modelku s velkými přednostmi. A já byl u toho! Leč plápolající dvojčata jsem snímkovat nesměl. Prý nějaká agenturní smlouva. “No to si snad děláte kozy?” klel jsem si sám pro sebe uprostřed hustého borového hájku. Inu, taková jsou pravidla. V relativním bezpečí paměťové karty jsem si tehdy dovezl jen neprsaté snímky pro reportáž do magazínu Rally. Přesto, plnotučný zážitek! Blik, rok 2016.
Léto, tedy vlastně zimu předtím, se v sychravém únorovém počasí po místních šotolinových šoustkách proháněl Ondřej Coufal s “africkým” Datsunem 240Z. A já byl zase u toho! Blátivé focení, zakončené dechberoucím svezením na horkém sedadle spolujezdce. Po cestě poseté výmoly a kalužemi, na které by si i zkušený dvanácterák vyvrtnul kotník. Ztraceno v překladu – kaluž = louže.
Takže do třetice všeho dobrého? Horký úvod července roku 2023. Silnice Adventure Landu Bělá jsou téměř od úsvitu do soumraku vyhrazeny pro předbohemkový test dvou speciálů královské třídy WRC – specifikace 2017. Poslední předhybridní mohykáni. Testovací den nebyl dopředu veřejně ohlášen a prezentován. Stačilo si však dát dvě a dvě dohromady, oslovit pro potvrzení konspiračních teorií několik privátních kontaktů a pak už jen dorazit do šapitó.
Kazeťák hír. Párty může začít?
Ano, jsme tady ve správný datum i čas. Postarší muž právě přehradil ocelovou závorou příjezdovou cestu do “Dobrodružné země”. Strážce megapetlice očekává dlouhý den. Jinak si neumím vysvětlit, proč při nahlédnutí do interiéru jeho omšelé Fabie výbavy “soušl”, vidím dřevorubeckou svačinu, objemnou termosku a tranzistorák na obří monočlánky. Och, retro styl se dnes bude snoubit s kosmickou modernou.
Muž v oranžové vestě navíc moc dobře ví, kudy ve zdejších kopřivách běhá zajíc. Po přiblížení na dostřel okamžitě obdržím nevyžádanou informaci, že “tady s tím foťákem opravdu stát nebudu. Ne. Prostě ne.” Nakonec však nastoupíme na společnou cestu k poznání, která nás oba přivede k double jů ár sí nirváně.
Z horní části areálu, kam náš zrak nedohlédne, zaslechneme ostře řezané staccato na volnoběh proudícího agregátu. Nervozita graduje. Než se však stačí události patřičně rozdmýchat, zvuk motoru utichá. Indiánským během se spěšně přemisťujeme do zázemí rozsáhlého testovacího území.
Nabušený Žofré
Tajné zdroje nelhaly. Stojí tam na kozách, ve výsostném prostoru mezi toaletami a párty stanem. Citroën C3 WRC. Magnifique!
Okolo rudého speciálu se to hemží mechaniky. V místní, na první pohled pokojné atmosféře, slyšíme jen střelbu momentových klíčů. Toho času kevlarový sochař Jan “RaceX” Skála nastupuje v pracovním úboru na plac. Nabušeného Francouze si nechal přivézt z privátní italské sbírky. Částka utracená za ojedinělý start s tímto raketoplánem, by zřejmě bez problémů pokryla náklady na celou sezónu v některé z aktuálních malorážek. Položme si však zásadní otázku – “Byl by to takový zážitek?” Jízda na řetízkáči na nevýznamné vesnické pouti versus kalup na horské dráze francouzského Disneylandu? Já mám asi jasno.
Obcházím okolo naboostrovaného přibližovadla. Sleduji a fotím i ty nejmenší nuance. Kosmický speciál na sobě nese mnoho drobných kosmetických vad, šrámů a jizev. Jakýsi čtyřkolový neživý Joffrey de Peyrac. Nevadí mi to a “beru na něj”, stejně jako kdysi dávno nezkrotná Angelika na dvounohý originál z masa a kostí.
Mnohospřeží znovu téměř jednohlasně zaržálo. Konečně! Bezeslovný posunek italského inženýra, že je všechno “tutto bene” a koráb může na oběžnou dráhu. Nejprve důkladně ohřát pryže a pak už se, s pravidelnými zastávkami v boxu, krouží o sto šest. Postupně na horké sedadlo, mimo stáleho mitfáry Jirky Skořepy, usedají také obchodní partneři a přátelé. Pro tento případ je zde připraven komínek s měkkými podsedáky, aby i méně robustní lidé nebyli ochuzeni a vnímání pekelné rychlosti skrze přední okno speciálu. Je znatelné, že s každým dalším kilometrem si Jan Skála zvyká na WRC více a více. Jen to nepřehnat!
Konkurence dorazila
Obědová pauza je zpestřena příjezdem kamionu Dohnal Rally Teamu. V útrobách parníku zatím tiše dřímá druhý z ohlašovaných speciálů WRC – Ford Fiesta. Pevně věříme, že je pro test dobře připraven, poněvadž zdejší železniční zastávka se nevyskytuje v dochozí vzdálenosti.
Ovšem, na utváření alternativních závěrů je ještě příliš brzy. Fiesta k nám totiž teprve rozvážně připlouvá výtahem z prvního patra. No jo, poschoďák! Po doplachtění na plachtu jí mechanici nejprve chvíli šimrají jelenicí, aby posléze předstartovní příprava přešla do fáze ohřevu agregátu.
Každý chvilku tahá pilku
“Dám tři okruhy a pak pojedeš ty tři okruhy, joo?” Asi tak nějak mohla znít gentlemanská dohoda mezi piloty obou vysokokarátových speciálů. A my, přihlížejicí fanoušci, jsme měli WRC Vánoce. Chvíli Citroën, chvíli Ford. Jan Dohnal se začal do techniky řádně opírat už od prvního vyjetí ze stáje. Návratovou dlouhou levou zatáčku proti kopci, ústící do cílové rovinky, si “dával” nádherným powerslidem. Bavilo moc!
Tam, kde se břízka k břízce sklání
Jan Skála se nechtěl nechat zahanbit a “pušink hart”. No, neříkal jsem to před chvílí! Hlavně piánko! Asfalt je na několika místech “very triky”! Z míst, kde se břízka k břízce sklání, slyšíme jen neřízené klouzání se francouzského speciálu a pak… ohlušující ticho. Oh là là! Běžíme se podívat na dílo zkázy. Madonna mia! Cé trojku doluje několik párů rukou ze škarpy. Kolik chybělo, aby se ošlehaný Francouz utkal v nerovném souboji s břízou (ne Adamem Březíkem, pozn.redakce)? Jasně, blízko není ve dveřích. Jenže dát haupttrefu do stromu, tvrdého jako skála, se zcela neshodovalo s plánovaným startem na Bohemia rally. Mikrotenový sáček od svačiny, který jsem v průběhu běhu vylovil z kapsy na případný sběr kevlarových trsátek, putuje zpět. Není pro něj využití a navíc, šetříme přírodu.
Čas lízání ran
Nic se ale nejí tak horké, jak vypadá. Citroën přišel “jen” o zadní difuzor. Natržený nárazník, v ceně zachovalé, nepropité lidské ledviny, je také zralý na výměnu. Snad má Honza Skála odložený nějaký plonkovní ve svém pražském království. Heleme se, pozitivum! V podvozkových komponentech nadbývá hrst kvalitního sena. Máme tu alternativní elektrické pohony, v útrobách aut se spaluje vodík, ale slámu, tu ještě nikdo neopruboval.
Italští mechanici mají plné ruce práce. A Honza Dohnal trať jen pro sebe. Fiesta se kontrolovaně smýká od kraje ke kraji a děsí nás rychlostí i bestiálním hlukem. Syrová krása.
Příběh o z(a)traceném šroubu
Okolo nás se to začíná hemžit italským osazenstvem. Na lázeňskou procházku se vypravil také Jan Skála. Brouzdají hromadně od škarpy ke škarpě, s hlavou sklopenou dolů, směrem k pogumovanému asfaltu. Až by jeden řekl, že něco hledají.
“Vy jste něco vytratili?” osmělím se položit nejapně hloupou otázku. “Hmmm, jo, šroub z těhlice kola. Někde vypadl a mechanici nemají náhradní,” odpovídá sklesle Honza Skála. “Železářství v Mnichově Hradišti bude mít otevřeno zase až zítra,” zazní z davu. Vlastnost udržet si humor i v tíživé situaci je veskrze pozitivní, nicméně Bohemka je aktuálně opět v ohrožení. Hledat jehlu v kupce sena, tak se tomu říká?
Hle. Ze spodního vracáku přichází dva kameramani. Celý den natáčí kejkle s C3 WRC. “Vracíme se, protože už jsi dlouho nejel, tak nevíme, jestli se něco neděje,” halekají směrem k zadumanému pilotovi. “Jóóó, a na cestě jsme našli ležet nějaký šroub, tak ho radši neseme s sebou, kdyby byl potřeba….”.
Borci v tu chvíli netušili, že ani objevení bájné Atlantidy by nebylo takovým miráklem, jako se jím stalo nalezení ztraceného spojovacího materiálu. “Hoši, děkujem!” zní v našich hlavách okřídlený naganský pozdrav. Vaší zásluhou Francouz znovu stojí pevně na všech čtyřech.
Návštěva z pod Ještědu
Až nyní vnímáme, že v mezičase se do areálu na plaťáku připlížila Toyota Yaris GR sourozenců Engových. Prý jen krátký funkční test, zakončený stejně krátkým týmovým focením. Ehm, já si tedy taky něco cvaknu. Neva?
A znovu L.B.C. (LiBereC). Téměř jako z nebe spadla doprostřed areálu významná podještědská persona světa rally, Štěpán Vojtěch. Zvídavě se okolo C3 motal, a než se Honza Skála nadál, drze se mu pokusil vyfouknout ex-tovární sedačku.
Štěpán zmizel na okamžik v koncertním zákulisí, s taškou naditou k prasknutí, aby se za pár chvil objevil na “stejdži” v kombinéze vonící svěží aviváží. Stručná instruktáž ohledně všech těch hejblátek na panelu mezi sedačkami, na horké sedadlo usedá jeden z mechaniků a Vojtěch vyráží ochutnat, jakými dovednostmi červený šansoniér v reálu disponuje.
Z počátku je jejich spolupráce poněkud kostrbatá a neučesaná. S každým dalším metrem však vstupují pilot a stroj do stále hlubšího symbiózního vztahu. No, ještě aby se nedomluvili. Vždyť Štěpán “parlé fransé”. Jeden postarší koncernový frantík, pyšnící se akademickým titulem World Rally Car, už totiž nějaký pátek okupuje jeho privátní garáž.
Je to jako jízda na kole. Ani dovednost šoférovat ostrý závodní speciál “na limitu” se prostě nezapomíná. Štěpán Vojtěch je toho zářným příkladem. Vždy přiletěl jako krutý severní vítr na plac před servis, následovalo ostré brzdění minutu po dvanácté, trhnutí za “ručku”, táhlý smyk jako z učebnice sportovní jízdy Dalibora Janka a cvalem pryč. A to si ještě při výjezdu z parkoviště “Citrón” na malé terénní vlně nestydatě nadskočil.
Síla Absinthu
Ukázalo se, že vznešený francouzský motorový bonviván dokáže fanouškům přinést zážitek stejně intenzivní, jako kupříkladu Absinth. Pozor, podobnost se jménem štířího úpravce Abarth je čistě náhodná! V tomto případě se jedná o vysokooktanové pelyňkové palivo, určené pro provoz dvounohých organismů.
A jaký požitek dopřeje ospojlerovaný šansoniér řidiči? “Dole na rovině jsem si myslel, že už jedu naplno. Ale ne. To auto by pořád ještě jelo, jakoby zrychlování nemělo konec” pronesl při jedné z prvních přestávek Štěpán Vojtěch. Nejkomplexněji ale shrnul celou situaci velezkušený spolujezdec Michal Ernst, který měl tu možnost také okusit francouzskou káru v plné jízdě. Když se vyplétal skrze trubky bezpečnostního rámu, glosoval: “Paráda, tohle je jeden z posledních pořádných závoďáků, připomínajících staré časy.”
Něco končí, něco začíná...
Ano, všemohoucí čas. Ten, určený pro test, se pomalu nachýlil. Jehlice hustých borovic začaly odhodlaně porcovat paprsky slunce, klesajícího za sosnový háj. Je načase začít balit fidlátka. Víme to my a ví to také mechanici italské skvadry, netrpělivě přešlapující u heliportu pro WRC. To naposledy přistálo na plastových nájezdech. Z testovacího kvapíku je řádně opocené a v jeho útrobách běží veškeré dostupné ventilátory.
Poslední možnost nechat si kvapně podškrábnout podpisové karty, ještě horké z průchodu útrobami tiskařských mašin. A vyslat poslední pohledy směrem k vysokokarátovým speciálům. Poté nezbývá, než vyrazit do víru autostrád a proudu limuzín. Dnešek si můžeme odškrtnout souhlasnou fajfkou. WRC bohémové jsou na Bohemku řádně připraveni.