Na začátku druhé poloviny sedmdesátých let kralovaly stále legendární Lancie Stratos HF.
<<< 1975 | 1977 >>>
Lancia = Munari vs. Waldegaard
Italský Stratos vznikl už v roce 1972, ale i v sezoně 1976 byl stále největším favoritem na obhajobu světového titulu. Ke třetímu triumfu v řadě stačila čtyři vítězství. Tři z nich si v Monte Carlu, Portugalsku a na Korsice připsal „El Drago“ Sandro Munari. Soutěží roku byla bezesporu podzimní Rally Sanremo. V přímém souboji mezi Waldegardem a Munarim porazil švédský jezdec na finálové vložce svého týmového kolegu o 4 sekundy.
Na pozadí tohoto interního souboje byla týmová režie, která na počátku roku upřednostnila Munariho. Björn Waldegard v Monte Carlu poslušně zvolnil a nechal vyhrát italského jezdce. Šéf týmu Cesare Fiorio Švédovi slíbil, že příště preferuje na oplátku jeho.
Ten okamžik přišel počátkem října na Italské riviéře. Rally Sanremo se tehdy jela výhradně po asfaltových silnicích a nikdo nepochyboval o vítězství Lancie. Munari i Waldegard byli jedinými kandidáty na první příčku. Oba soutěž už se stratosem vyhráli. Munari v roce 1974 při oficiální premiéře vozu, Waldegard o rok později.
Během soutěže se oba několikrát vystřídali ve vedení a měli před ostatními obrovský náskok. Přesto jeli stále naplno. Hrozilo, že při nevyhlášeném interním souboji havarují nebo jejich ostré tempo nevydrží technika.
Fiorio chtěl, aby domácí soutěž vyhrál italský jezdec, ale přitom byl zavázán Waldegardovi. Nakonec rozhodl šalamounsky. Prvenství si odnese ten, který bude rychlejší na závěrečném měřeném úseku Colle di Langan. Aby byly síly vyrovnány, musel švédský jezdec odstartovat až čtyři vteřiny po znamení ke startu. Oba ze sebe vydali na 20 kilometrech rychlostní zkoušky maximum. V cíli vložky byli o více než minutu rychlejší než Pinto se třetím továrním stratosem. Björn Waldegard těsně zvítězil a zasadil psychicky labilnímu Munarimu těžkou ránu. V cíli obsadily stratosy první čtyři místa.
Značka Lancia obhájila mistrovský titul, ale Waldegard raději z italského týmu odešel. Podepsal smlouvu u konkurenčního týmu Ford a na závěrečné RAC rally Munariho znovu porazil. Tentokrát už za volantem eskorta, ve kterém poprvé seděl dvě hodiny před startem…
Výměna stráží
Sezona 1976 přinesla díky změnám technických předpisů pro skupiny 2 a 4 mnoho nového.
Výrobci mohli homologovat vozy s šestnáctiventilovými hlavami motorů, speciálními převodovkami, diferenciály a zesílenými poloosami. Pro skupinu 4 stačilo v průběhu dvou let vyrobit sérii 400 exemplářů. Díky tomu vznikla celá řada konkurenceschopných vozů.
Především Fiat 131 Abarth, který debutoval v Maroku. Trojice vozů s Alenem, Bacchelim a úřadujícím mistrem Evropy Verinim dominovala na úvodní 85 km dlouhé vložce, ale nástrahy celé trati nová auta nepřežila. Markku Alen dokázal s fiatem vyhrát prestižní Rally 1000 jezer a bylo jasné, že se navzdory hranaté karoserii jedná o „vyhrávací“ auto.
Další novinkou byl Saab 99 EMS s dvoulitrovým motorem. Švédský tovární tým se rozloučil s nezapomenutelným kulatým Saabem 96 V4 dvojitým vítězstvím na Švédské rally.
Převzato z časopisu RALLY 2 / 2013, který právě najdete v distribuční síti.
Per Eklund byl překvapivě rychlejší než jeho favorizovaný týmový kolega Stig Blomqvist. Po přestupu na černý sedan 99 EMS se Blomqvist blýskl druhou příčkou na RAC rally.
Opel Kadett GT/E měl premiéru už o rok dříve. Varianta upravená pro skupinu 4 s šestnáctiventilovým motorem o výkonu 240 koní s Walterem Röhrlem za volantem měla velký potenciál.
Bohužel, kadety v této verzi byly extrémně poruchové. Například v Portugalsku odpadly oba tovární vozy po 500 metrech úvodní vložky, když se jim rozpadlo ložisko kardanu.
Přesto byla německá značka pro Lancii nejnebezpečnějším soupeřem, protože startovala na většině soutěží. Díky tomu, že se tehdy udělovaly body za každý nejlépe umístěný vůz a s kadety startovala řada soukromníků, měl Opel po Rally Acropolis na kontě jen o 8 bodů méně. To donutilo Fioria poslat křehký stratos i na marockou „rozbíječku“, která původně nebyla v plánu. Munari překvapivě dovezl svoji drahocennou hračku přes vyschlá řečiště v pohoří Atlas až do cíle. Musel se však spokojit se třetí příčkou za dvojicí Peugeotů 504 TI.
Osvědčené Fordy Escort RS s motory BDA byly stále neporazitelné na šotolinových lesních cestách. Na britské RAC rally vyhrála značka Ford popáté za sebou. Tentokrát zásluhou Rogera Clarka. Soutěž byla labutí písní Fina Tima Mäkinena, který měl na kontě polovinu vítězství. Novou posilou Fordu byl naopak divoký mladík jménem Ari Vatanen, jenž v úvodu dokonce vedl.
Ve Velké Británii se blýskla i nová Škoda 130 RS, s níž dojel Haugland v těžké konkurenci šestnáctý.
Výsledky MS 1976
1. Lancia 112
2. Opel 57
3. Ford 47
4. Saab 43, 5. Datsun 39, 6. Toyota 35, 7. Fiat 32, 8. Peugeot 31, 9. Alpine – Renault 27, 10. Mitsubishi 20, 11. Porsche 14, 12. Alfa Romeo 12, 13. Citroën 10, 14. Lada 6, Renault 6, 16. Volvo 4, BMW 4, 18. Mazda 3, Volkswagen 3, 20. British Leyland Cars 2, 21. Wartburg 1
Výsledky soutěží MS 1976
44. Rallye Automobile de Monte-Carlo (17. – 24. ledna)
1. Sandro Munari (Lancia Stratos HF) 6:25:10
2. Björn Waldegard (Lancia Stratos HF) 6:26:37
3. Bernard Darniche (Lancia Stratos HF) 6:31:23
26. Int. Swedish Rally (20. – 22. února)
1. Per Eklund (Saab 96 V4) 8:08:26
2. Stig Blomqvist (Saab 96 V4) 8:10:02
3. Anders Kulläng (Opel Ascona) 8:31:10
9. Rallye de Portugal Vinho do Porto (10. – 14. března)
1. Sandro Munari (Lancia Stratos HF) 5:41:26
2. Ove Andersson (Toyota Celica) 5:44:24
3. ‚Mêquêpê‘ (Opel Kadett GT/E) 6:26:37
24. Safari Rally (15. – 19. dubna)
1. Joginder Singh (Mitsubishi Lancer 1600 GSR) + 1:57 min pen.
2. Robin Ulyate (Mitsubishi Lancer 1600 GSR) + 2:21 min pen.
3. Andrew Cowan (Mitsubishi Lancer 1600 GSR) + 2:42 min pen.
Acropolis Rally Greece (22. – 28. května)
1. Harry Källström (Datsun 160J) 8:43:14
2. ‚Siroco‘ (Alpine-Renault A110 1800) 8:48:38
3. Shekhar Mehta (Datsun 160J) 9:09:53
19. Rallye du Maroc (22. – 27. června)
1. Jean-Pierre Nicolas (Peugeot 504) 20:20:15
2. Simo Lampinen (Peugeot 504) 20:42:52
3. Sandro Munari (Lancia Stratos HF) 21:38:38
26. 1000 Lakes Rally (27. – 29. srpna)
1. Markku Alén (Fiat 131 Abarth) 4:10:18
2. Pentti Airikkala (Ford Escort RS1800) 4:11:03
3. Hannu Mikkola (Toyota Celica) 4:13:32
18. Rallye Sanremo (6. – 9. října)
1. Björn Waldegård (Lancia Stratos HF) 10:27:40
2. Sandro Munari (Lancia Stratos HF) 10:27:44
3. Raffaele Pinto (Lancia Stratos HF) 10:37:13
20. Tour de Corse (6. – 7. listopadu)
1. Sandro Munari (Lancia Stratos HF) 8:23:55
2. Bernard Darniche (Lancia Stratos HF) 8:24:12
3. Jean-Pierre Manzagol (Alpine-Renault A310 V6) 8:49:14
25. Lombard RAC Rally (27. – 30. listopadu)
1. Roger Clark (Ford Escort RS1800) 6:02:26
2. Stig Blomqvist (Saab 99 EMS) 6:07:03
3. Björn Waldegard (Ford Escort RS1800) 6:07:55
