V tiché atmosféře italské karantény odešel ROBERTO ANGIOLINI, majitel a duše JOLLY CLUBU. Angiolini byl začátkem dubna 2020 hospitalizován s cévní mozkovou příhodou, jejíž komplikace spojené s nákazou koronavirem se nakonec ukázaly jako fatální.
JOLLY CLUB – rodinný závodní byznys
Jolly Club založil Robertův otec Mario v roce 1957. Mezinárodního rozměru dosáhl až za předsednictví Roberta v 70. až 90. letech minulého století, kdy jej přivedl k účasti v seriálu mistrovství světa v rally.
Jolly Club disponoval ve své historii téměř vždy závodními vozy italské provenience. Nejdříve se jednalo o speciály Fiat (124 Abarth/131 Abarth/Uno Turbo) nebo Alfa Romeo (Alfetta GT/GTV/75).
Dlouhá léta s Lancií
Na světová kolbiště začal tým vyrážet se „soutěžáky“ značky Lancia. Vše začalo Lancií Fulvia a Stratos HF. Poté přišly na řadu speciály skupiny B – Lancia 037 Rally a Delta S4. Naposledy pak všechny evoluce Delty Integrale.
Za jejich volanty se vystřídala opravdová rallyová esa té doby. Za všechny jmenujme – Miki Biasion, Didier Auriol, Carlos Sainz, Dario Cerrato, Alex Fiorio, Andrea Aghini a mnoho dalších.
Když v roce 1992 ukončil oficiální tovární tým Lancia svoji činnost, převzal pro sezónu 1993 otěže právě Jolly Club a udržel italskou značku ještě rok na tratích světových soutěží. Carlos Sainz ani Andrea Aghini však s obstarožním autem už bohužel díru do světa rally neudělali. Sainz později prohlásil, že přestup do kokpitu Lancie bylo špatné rozhodnutí.
Éra FORD
Od sezóny 1994 začal Jolly Club používat speciály Ford Escort (Cosworth i WRC). S „áčkovým“ Escortem Cosworth vybojoval Gianfranco Cunico tři roky po sobě titul mistra Itálie (94-96).
https://www.youtube.com/watch?v=Dpm8d_qPTN4
Úspěchy nejen v rally
Jolly Club se však neprezentoval pouze v kategorii rally. Aktivní byl též v motokrosu, závodech motorových člunů, sportovních prototypů, cestovních aut či formulových vozů F2, F3 a Junior. V roce 1986 se dokonce epizodně mihl v seriálu Formule 1.
TOTalizzatore IPpico a ti další
Který fanoušek rally by neznal nepřehlédnutelné oranžovo-zelené týmové barvy? Livrej hlavního sponzora TOTIP oblékaly vozy Jolly Clubu až do roku 1993. A co že to ten TOTIP vlastně byl? Název vznikl použitím několika prvních písmen ze slovního spojení „totalizzatore ippico“- v překladu koňské dostihy. Jednalo se tedy o společnost, jež provozovala sázky na „koníčky“.
Mezi hlavní sponzory pak od konce 80.let patřily také olejářské společnosti FINA a REPSOL. V závěrečné éře pak vozy Ford oblékaly slušivý kabát MARTINI.
Jolly Club byl jedním z nejvýznamnějších italských závodních týmů. Jeho činnost byla nuceně ukončena v roce 1997, kdy vyhlásil bankrot.
S odchodem Roberta Angioliniho byl 4. dubna 2020 deník Jolly Clubu definitivně dopsán. Ciao Boss e grazie mille!