V tiché atmosféře italské karantény odešel ROBERTO ANGIOLINI, majitel a duše JOLLY CLUBU. Angiolini byl začátkem dubna 2020 hospitalizován s cévní mozkovou příhodou, jejíž komplikace spojené s nákazou koronavirem se nakonec ukázaly jako fatální.


JOLLY CLUB – rodinný závodní byznys

Jolly Club založil Robertův otec Mario v roce 1957. Mezinárodního rozměru dosáhl až za předsednictví Roberta v 70. až 90. letech minulého století, kdy jej přivedl k účasti v seriálu mistrovství světa v rally.

Cerrato-Bortoletto-Angiolini

Jolly Club disponoval ve své historii téměř vždy závodními vozy italské provenience. Nejdříve se jednalo o speciály Fiat (124 Abarth/131 Abarth/Uno Turbo) nebo Alfa Romeo (Alfetta GT/GTV/75).


Dlouhá léta s Lancií

Na světová kolbiště začal tým vyrážet se „soutěžáky“ značky Lancia. Vše začalo Lancií Fulvia a Stratos HF. Poté přišly na řadu speciály skupiny B – Lancia 037 Rally a Delta S4. Naposledy pak všechny evoluce Delty Integrale.

Za jejich volanty se vystřídala opravdová rallyová esa té doby. Za všechny jmenujme – Miki Biasion, Didier Auriol, Carlos Sainz, Dario Cerrato, Alex Fiorio, Andrea Aghini a mnoho dalších.

Antonella Mandelli - Lancia 037 Rally TOTIP

Antonella Mandelli / Tizziana Borgi – Lancia 037 Rally

Když v roce 1992 ukončil oficiální tovární tým Lancia svoji činnost, převzal pro sezónu 1993 otěže právě Jolly Club a udržel italskou značku ještě rok na tratích světových soutěží. Carlos Sainz ani Andrea Aghini však s obstarožním autem už bohužel díru do světa rally neudělali. Sainz později prohlásil, že přestup do kokpitu Lancie bylo špatné rozhodnutí.

Carlos Sainz / Luis Moya – Lancia Delta HF Integrale

Éra FORD

Od sezóny 1994 začal Jolly Club používat speciály Ford Escort (Cosworth i WRC). S „áčkovým“ Escortem Cosworth vybojoval Gianfranco Cunico tři roky po sobě titul mistra Itálie (94-96).

Úspěchy nejen v rally

Jolly Club se však neprezentoval pouze v kategorii rally. Aktivní byl též v motokrosu, závodech motorových člunů, sportovních prototypů, cestovních aut či formulových vozů F2, F3 a Junior. V roce 1986 se dokonce epizodně mihl v seriálu Formule 1.

TOTalizzatore IPpico a ti další

Který fanoušek rally by neznal nepřehlédnutelné oranžovo-zelené týmové barvy? Livrej hlavního sponzora TOTIP oblékaly vozy Jolly Clubu až do roku 1993. A co že to ten TOTIP vlastně byl? Název vznikl použitím několika prvních písmen ze slovního spojení totalizzatore ippico“- v překladu koňské dostihy. Jednalo se tedy o společnost, jež provozovala sázky na „koníčky“.

Mezi hlavní sponzory pak od konce 80.let patřily také olejářské společnosti FINA a REPSOL. V závěrečné éře pak vozy Ford oblékaly slušivý kabát MARTINI.

Jolly Club byl jedním z nejvýznamnějších italských závodních týmů. Jeho činnost byla nuceně ukončena v roce 1997, kdy vyhlásil bankrot.

S odchodem Roberta Angioliniho byl 4. dubna 2020 deník Jolly Clubu definitivně dopsán. Ciao Boss e grazie mille!

Sdílet

O autorovi

Digitální malíř, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Milovník doby, kdy startovní čísla byla přes celé dveře, jména posádek byla vyvedena na předních blatnících, otáčkoměry měly rafiky a podvozky vše nepobíraly. Pravidelný poživatel kávy a benzínových výparů. Rally? Plánování, ztrácení se v mapách, cesty dnem i nocí za poznáváním nových míst i lidí. Celoživotní vášeň. Emoce. Každá vteřina se počítá!

Komentáře