Rallye ŠKODA 1985 – Carlssonův koncert s Mazdou

Takové dva, tři tisíce lidí tam stály. Vlnily se po svazích nad křižovatkou, okupovaly třešňovou alej, mnozí seděli na svahu protilehlého kopce v přírodním amfiteátru. Pod nimi, lemovaná mlíkem, byla silnička tak na povoz a kolo vedle sebe. Hezky z kopce do údolí, na ní malý hup a odbočka úplně zpátky po úbočí, až do alelujá. Levá 10. Prostě vracečka.

---

Když přijel ing. Šedivý jako předjezdec, zašumělo to. A pak to přišlo. Z dáli se ozvala píšťalka, jejíž hvizd opětoval i pořadatel ve vracečce.

Rychlostí blesku se blížila modrobílá Mazda. Hup, gumy začaly žalovat asfaltu. Pak se zvednul obláček prachu z levé krajnice, vrrrr, zadek vozu s mohutným spoilerem, roztočený ruční brzdou, opsal oblouk, škvára z pravé krajnice odletěla daleko do údolí a ohromnou sílou hnaný vůz letěl za zatáčkou dál, vstříc dalším úspěchům.

Tenhle koncert dával Ingvar Carlsson na dvanácté Rallye Škoda 1985. Tleskaly mu desetitisíce. Jako Křečkovi, Demuthovi…

---

Hledání nových tratí

Po skončení loňského ročníku panoval v Boleslavi oprávněný optimismus. Nedlouho nato se začal prohánět po severovýchodním kvadrantu Čech vůz hledající novou trať s cílem maximálně a přitom účelně prodloužit rychlostní zkoušky při zachování stávajícího charakteru.

Mansfeldové otec a syn využili i diváckých ohlasů, kterých přišlo po soutěži několik tisíc a právě na základě divácké nabídky zařadili do soutěže jednu z nejkrásnějších šotolin, rychlostní zkoušku Škodějov-Loukov. Koncem roku byla trať připravena k připomínkovému řízení a začal se rodit časový harmonogram, aby závody byly jen na rychlostních zkouškách a spojovacích úsecích pak byl čas na odpočinek i opravy.

---

Jak se vaří rally

Sedmačtyřicetičlenné pracovní ředitelství začalo pracovat ve skupinách, které užšímu vedení, scházejícímu se jednou za čtrnáct dní, předkládaly podrobné zprávy o průběhu přípravy. Za odměnu tisícům dobrovolných pomocníků se rozjeli členové ředitelství spolu s některými soutěžními jezdci a filmem z Rallye Škoda na besedy do autoklubů.

Když se lámal rok 1984, rozběhla se jednání s jednotlivými závody Státních lesů a se zemědělskými podniky, aby pustili soutěž na své účelové komunikace. Jednalo se národními výbory, družstvy, vedeními chráněných krajinných oblastí Kokořínska a Českého ráje, Krkonošským národním parkem a ochranáři.

Stokrát bylo třeba vysvětlovat, že stovka prvotřídně seřízených vozů udělá na životním prostředí méně škoda, než pět trambusů s vadným čerpadlem. Na řadě míst byly vysázeny preventivně stovky stromků v lesích, aby byly předem nahrazeny případné ztráty, jež mohou vzniknout během soutěže.

Jaroslav Bárta navazuje kontakt s firmou Seiko, od níž chce autoklub koupit kvalitní časoměrná zařízení a další kusy by snad mohl zapůjčit prodejce. Ing. Standa Minářík, jakožto automobilový diplomat, hájí Škoda rallye na půdě FIA, je vznesena žádost na vyslání pozorovatelů FISA, na delegaci zahraničních sportovních komisařů, na zvýšení koeficientu. A vše se daří. Zadává se výroba pohárů pro vítěze v Crystalexu, tisknou se tisíce programů, plakátu a propagačních materiálů.

Probíhají tiskové konference, všude se skloňuje bezpečnost diváků, jezdců a ochrana životního prostředí.

Dost, bylo to prostě jako „Hrnečku, vař!“ Neúnavný motor soutěže, ředitel Ladislav Krofta, řekl: „ Uděláme dobrou soutěž. Jedině tak můžeme doufat ve znovu zvýšený koeficient, v ještě lepší jezdce a atraktivnější vozy.“ A začala se vařit soutěž, a rostla a rostla a rostla. Až do toho krásného týdne před startem.

---

Rallye Škoda začíná

Každou hodinu přijížděly nové posádky.

Odtrénováno má již francouzský profesionální „marátonec“ Pierre Lartigue. Pojede se Škodou 130 LR, s níž startoval na Korsice. Uspěje na středoevropské soutěži?

Při neúčasti Hauglanda posílil Škoda Team další zahraniční jezdec, Gerhard Kalnay, vítěz Barum rallye, nyní pátý jezdec rakouského mistrovství.

Trénuje loni skvěle jedoucí Roger Wennerstrand s továrním Volvem (210kW), vavříny z Rallye 1000 jezer je ověnčen Fin Kalevi „Kilu“ Aho, vítěz turecké Günaydin Rallye.

S každým natrénovaným kilometrem přibývají poznámky do skvělých itinerářů, které chválili všichni, i špička Mitropa Cupu, Tomczyk, Moosleitner či Gassner. Všichni respektují při tréninku časové omezení průjezdu některých rychlostních zkoušek, aby nebyl narušen harmonogram prací v lese.

Ve startovní listině je vidět práci zahraničních náborových kanceláří ve Skandinávii, NSR, Rakousku, Francii, Belgii a Velké Británii, které vedly takové osobnosti, jako Jean Vinatier (vítěz dávné Rallye Vltava), John Haughland, Bill Hunt či Monika Eckardt.

Díky nim jsme mohli poprvé vidět Citroen Visa 4×4 i řadu posádek z dosud netradičních zemí. Získání klenotů do koruny Škoda rallye prioritních jezdců FIA A – Demutha a Carlssona, však bylo prací Boleslavských.

---

Walter Röhrl a Bruno Saby? Bohužel ne.

Již před soutěží se vědělo, že nepřijede například Walter Röhrl s Quattrem, který však měl od firmy Audi pro všechny případy povoleno jet i se škodovkou, nepřijede ani Shekhar Mehta, který plánoval spojit soutěž s rodinnou dovolenou v ČSSR (oba jedou do Argentiny).

Nezúčastní se ani Eklund a Haughland, kteří se připravují na soutěž seriálu British Open v Ulsteru. Omluvil se přihlášený Dán Christiansen s Renaultem R5 Turbo, jenž má problémy s pojištěním tak drahého vozu. Čubrikov stejný automobil přijímal teprve týden před soutěží a nestačil jej připravit.

Bohužel nevyšla ani akvizice snů – Bruno Saby s tovární „dvěstěpětkou“.

I tak vidělo osm a půl tisíc diváků na čtvrteční veřejné přejímce na stadionu hodně pěkných aut. Slávou Cejpem a Edou Líhařem komentovaná přejímka měla být pestrou podívanou, zájem o ni byl veliký a na nevyzkoušenou premiéru nedopadla špatně. Převzato bylo 155 vozů, vše je připraveno na páteční start.

---

Až pekař mávne, jdeme na to!

Když jílemnický pekař Olda Nývlt mávne bílým praporkem, znamená to, že soutěž je odstartovaná. Vůz se vymotá několikasetmetrovým kordonem diváků a hned za branami města ho čeká start první rychlostní zkoušky. Místy šotolina, místy asfalt.

Že ji vyhrál Demuth, nedávný vítěz Barum rallye, nikoho nepřekvapilo, byl považován za jasného favorita. Také druhé místo Carlssonovy Mazdy RX-7 z Warmboldtova týmu Mazda Europe bylo očekávané. Milým překvapením byla krásná a dravá jízda Kilu Aha na Opelu Manta 400 z Hainbachovy tunerské dílny.

Svůj standard odvedl i Attila Ferjáncz na Renaultu R5 Tubo východoevropského týmu Rothmans rally. Původně neměl v Boleslavi ani startovat, po ohlasu „barumky“ však koordinátor týmu Ghilardi trval na tom, že v ČSSR musí jet znovu, že je to země zaslíbená. Attilu to asi stálo národní mistrovský titul, protože ve stejném termínu jako Škoda rallye se jela soutěž v Budapešti.

Mezi Opely Bertelsena a Richtera se podařilo vklínit Křečkovi s Motlem.

---

Škodovka je tady doma

Jejich škodovka upravená na asfaltový povrch, tedy s co nejnižším podvozkem, letěla jako z praku a po oba dny byla nejlepší z továrního týmu. Firma se vůbec na této soutěži vyznamenala. Jela se šesti továrními „béčky“, juniorská posádka Sibera/Gross vedla Škodu 130 L a s tovární podporou jel i holandský šéf závodní školy Waaijenberg a gottwaldovský Sivík, k němuž zasednul hájit jméno Rudého října zkušený ing. Nesrsta.

Oficiální servis zajišťovalo 28 osob ve 14 vozech. Každá posádka pak měla teoreticky k dispozici 45 pneumatik Barum, Michelin nebo Pirelli.

---

První odpadlíci

V sedmém absolutním čase protáhl skandinávským powerslidem cílovou zatáčku první zkoušky Roger Wennerstrand. Za chvíli tam byl zpátky. Pěšky.

Motor továrního Volva dosáhl teploty obvyklé spíše při smažení, než při vaření.

První z odpadlých favoritů. Urychleně ho následovali i další. Bohužel.

Na třetí zkoušce pod klenbou kokořínského údolí byste mohli vidět jak vozům na kluzké dlažbě svítí rozžhavené brzdy. Tedy kdybyste se tam dostali. Nejrychlejší Carlsson, Demuth, Ferjancz, tady ale bez kulisy diváků, kteří v zájmu ochrany chráněného území byli vyloučeni, aby tahle krásná trať zůstala zachována nejen pro rallye dnešní, ale i pro roky příští.

V cíli chybí Kilu Aho, nejlepší jezdec roku ´84 vyhlášený finským autoklubem, chybí i mistr ČSSR Lank. Ozvěny jejich ran duněly údolím, naštěstí se obešly bez zranění.

---

Carlsson bojuje s Demuthem

Na samém čele se roztáčí boj par excellence. Na druhé zkoušce stáhl Carlsson Demuthův náskok, po třetí již vede, i když se s Demuthem občas střídají ve vyhraných vložkách, zůstavá Carlsson stále první. Jede se nadoraz, Carlsson nijak neskrývá, že víc již přidat nemůže. Diváci ztrácejí dech. V Demuthově táboře rozhodně nepanovalo nadšení.

Zato škodováci měli všechny důvody k radosti. V polovině soutěže jsou všechny stotřicítky do 11.místa absolutně. Krásný koncert předvádějí i mechanici, kteří Kalnayovi za 18 minut vyměňují převodovku. Škodovy startují do druhé etapy povzbuzovány davy diváků.

Diváků informovaných nejen ampliónem uzavíracího vozu, který informuje o výsledcích, ale i z rozhlasu, kde redaktor Jaroslav Moucha co hodinu přinášel nové zprávy z centra, rozhovory a zajímavosti. Po zkušenostech z „barumky“ se zde nenašla divácká skupinka, která by s sebou neměla rozhlasový přijímač.

Soutěž jede dál. Přes den pařák, v noci místy mlha, občas spadnou nějaké kapky vody. Jako 330 zubů do sebe zapadá i práce 5450 lidí, kteří stojí a bdí nad soutěží.

---

Neukáznění diváci

Šestatřicátá zkouška, stále vede Carlsson. Zkouška nejen jezdců, ale i diváků, kteří v ní, žel, neobstáli.

Snad z neznalosti, snad v touze vidět víc, snad ze zlé vůle či z přání „vidět krev“ vzal někdo kamenný kvádr a vložil jej v zatáčce do vozovky. První dutá rána se ozvala při průjezdu Carlssona. Proražená guma a časová ztráta. Demuth nástrahu míjí, žene své Audi k cíli. Kousek před ním dojíždí Mazdu. Oba jsou profesionálové, nic si nedají zadarmo. Dvě, tři šťouchnutí a Quattro se protahuje dopředu. Z Carlssonova náskoku zbyla necelá půlminuta…

Na stejném místě proráží gumu i Křeček. Zastavuje, mění kolo, pokračuje, ztrácí však kontakt s Ferjanczem a tím i šanci na vavřín pro škodovku. Situaci posléze řeší pořadatel a kvádr mizí. Spolu s dobrým jménem československých diváků…

---

Voda rozhodla…

Poslední vložka. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Obloha zatažená, na start najíždí Carlsson na slickách. První kapky. Demuth narychlo přezouvá na „mokré“. Jestli se nerozprší jako z konve, ztrácí veškerou naději. Odvolává brankáře, hraje power play, vabank.

Start, obloha otočila kohoutky naplno. Mazda klouže od příkopu k příkopu, Quattro ukusuje její náskok o deset, dvacet, třicet sekund. Na poslední ze 43 rychlostních zkoušek rozhodl Demuth soutěž pro sebe – o pouhé 3 sekundy!

Soutěž skončila. Pořadatelé se vydali podél tratí RZ, aby uklidili kelímky, papíry i láhve. Organizátorům všichni plácali po ramenou – takhle má vypadat soutěž. Ano, je to krásná vizitka lidských schopností, vztahů, přátelství, jako třeba pomoc našeho Pavla Hartla německému jezdci Manfredu Heulerovi, který po nesnázích s vozem a spolujezdcem nakonec vedle něj startoval na horkém sedadle Trabanta z „oblastek“ a na rozdíl od mnoha jiných dojel.

Škodovka triumfovala – soutěž i značka.

---

vyšlo v magazínu MOTOR 10/1985 ⊥  text: dr. Luboš Bárta, foto: Miroslav Bakeš, Milan Schöbel