Plná zvratů a dramat byla Valašská rally 2002. Největší drama se však neodehrálo na rychlostní zkoušce, ale až v samotném závěru v servisní zóně před cílem rally. Třídílný seriál připomene průběh druhého podniku sezony 2002 MMČR.
Několik dní před startem XXI. Valašské rally bylo v řadě týmů ze špičky startovního pole naplněno usilovnou prací na přípravě poškozené či nově pořízené techniky. Nositelé startovního čísla 1, Pech s Uhlem, dokázali v období mezi dvěma úvodními podniky domácího šampionátu triumfovat v cíli první soutěže slovenského mistrovství a ke startu ve Valašském Meziříčí se mohli připravovat relativně v klidu.
Problémy Hrdinky a Garguláka ještě před startem
Hodně starostí měli zejména Tomáš Hrdinka a Michal Gargulák. Největší rána postihla oba shodně týden před soutěží, kdy se chystali k doladění svých vozů před nadcházejícím podnikem.
Hrdinka plánoval práci na optimalizaci podvozku osazeného nově obdrženými komponenty z Anglie.
V Bělé se ale vinou poruchy motoru vůbec nesvezl. Jeho týmu se naštěstí podařilo rychle obstarat náhradní agregát a tak se potřebné testy podařilo realizovat alespoň těsně před startem soutěže. Jejich výsledkem bylo nadšení pilota z jízdních vlastností vozu, které se po instalaci nových tlumičů, per a stabilizátorů podstatně změnily k lepšímu.
I narychlo přivezený motor byl podle Hrdinkových slov ještě kvalitnější než původní a v některých situacích snad až příliš ostrý.
Gargulák se musel smířit s tím, že jeho trápení s vozem nemá i přes optimistické předsezónní vyhlídky konce. Poškození nového motoru, kterým vybavil svůj vůz, jej vyřadilo ze startu na Rallye Šumava Mogul a nedlouho poté, co obdržel opravený agregát, se v ohrožení ocitla i jeho účast v domácí Slovnaft – Valašské rally.
Při testech ve Vyškově totiž nevydržela ojnice a tak byl také Gargulák nucen rychle zorganizovat dodávku náhradního motoru. Ten se v jeho slušovické dílně objevil až v noci na čtvrtek a jeho kvality rozhodně neopravňovaly k přílišnému optimismu.
Emil Triner nově se Seatem
Nečekaně dlouho visel otazník nad účastí nového týmu Seat Sport Czech a jeho posádky Triner – Hůlka. Když se jejich vůz Seat Cordoba WRC konečně objevil na českém území, zbývalo již jen minimum času na potřebné seznámení s novou technikou.
Situaci týmu navíc zkomplikovalo poškození vozu při úterním testu nedaleko Brna. Emil Triner tak nastupoval na start se smíšenými pocity. Byl relativně spokojen s kvalitami a potenciálem soutěžního Seatu, chyběla mu však potřebná jistota v jeho ovládání.
Tibor Cserhalmi za ProRacing Int.
Poměrně nečekaným zpestřením startovní listiny „Valašky“ se stala slovenská posádka Cserhalmi – Bodnár. Poté, co sešlo z avizovaného startu dvojice Dolák – Palivec, se tak na startu přeci jen objevila evoluční verze vozu Škoda Octavia WRC provozovaného týmem ProRacing Int.
Tato společnost poskytla Cserhalmimu vůz již na sklonku loňské sezóny a díky jejich spolupráci jsme tak nyní měli možnost posoudit talent a umění mladého slovenského pilota i na české půdě.
U Trojana vše při starém
Jisté zklamání znamenalo další setrvání dvojice Trojan – Možný u vozu Toyota Corolla WRC. Joka Rally Team totiž na přelomu února a března ohlásil záměr startovat na Valašsku s loňským modelem Fordu Focus RS WRC. Později však oznámil, že jeho posádka prozatím usedne do špičkové verze soutěžní Corolly (Lexus).
Na trati pátečního shakedown testu se Trojan nakonec objevil za volantem základní verze vybavené pouze jedním aktivním diferenciálem a řadící pákou na podlaze.
Servisní kvapík u Toyoty
Hodně práce čekalo po klatovské soutěži týmy zajišťující starty dalších pilotů vozů značky Toyota. Oprava přední části Corolly, s níž havarovali Kopecký a Schovánek, byla relativně nenáročná a umožnila mladé posádce úspěšný start na Matador Rally Tatry.
Poškozené vozy bratří Vojtěchů si vyžádaly mnohem více úsilí a investic. Toyota, kterou na Šumavě poslal „přes boudu“ mladší z nich Štěpán, byla osazena novým bezpečnostním rámem, který nahradil poškozenou, a také velmi špatně provedenou, původní ochranou „klec“.
Mokrý začátek
Seznamovací jízdy, stejně jako předstartovní shakedown test, proběhly za oblačného, ale docela teplého a hlavně suchého počasí.
Těsně před startem soutěže se ale nad její tratí i centrem ve Valašském Meziříčí spustil déšť. Změna počasí přišla naštěstí ve chvíli, kdy na ni mohly zareagovat všechny zúčastněné posádky a tak špička startovního pole odjížděla z první servisní zóny na pneumatikách označovaných jako intermedia.
I přesto, že déšť ještě před startem RZ1 ustal, byla tato volba správná. Úvodní měřený úsek totiž absolvovali všechni favorité absolutní klasifikace na zcela mokrém asfaltu. Povrch následující velmi rychlé zkoušky v bezprostřední blízkosti Valašského Meziříčí byl sice již z větší části oschlý, situace za Rajnochovicemi a v okolí Trojáku, kde byla vytýčena trať posledního z trojice měřených úseků páteční etapy, byla však podstatně odlišná. V lesích se držela vlhkost a trať nepříjemně klouzala.
Úvod v režii Pecha
První kolo průjezdů třemi zmíněnými rychlostními zkouškami ovládl jednoznačně Pech, kterému patřil nejrychlejší čas v cíli každé z nich. Tím si vypracoval pětivteřinový náskok před druhým v pořadí Hrdinkou. Třetí místo opanoval Štěpán Vojtěch, který tentokrát začal podstatně rozvážněji než před několika týdny na Šumavě.
Velmi opatrně absolvoval první ostré kilometry s novým vozem také Emil Triner. Jeho výkon navzdory tomu stačil na udržení čtvrté pozice před kvartetem mladých jezdců seřazených v kontrole přeskupení po RZ 3 v pořadí Trojan, Cserhalmi, T. Vojtěch a Kopecký.
Gargulák OUT
Prvním z pilotů, kteří museli opustit startovní pole XXI. Slovnaft-Valašské rally byl Michal Gargulák, jehož Mitsubishi Lancer Evo VI zastavila již uprostřed úvodní rychlostní zkoušky další porucha motoru.
Přítomný technik firmy HKS označil za její příčinu zkrat na elektroinstalaci a závadu v krátké době odstranil. Gargulák tak uvažoval alespoň o tom, že pro druhý den soutěže převezme v rámci dalšího testování vozu úlohu předjezdce, na trati se však nakonec neobjevil.
Nejrychlejším klasickým vozem skupiny A byl tak v úvodu soutěže Křečkův Ford Escort RS Cosworth, který uzavíral první desítku průběžného pořadí.
O místo před ním, hned za plejádou vozů kategorie WRC, figurovalo Mitsubishi Lancer Evo VII vedoucího muže klasifikace skupiny N Václava Arazima. Do role jeho nejbližších pronásledovatelů se tentokrát nepostavili další piloti nových „sedmiček“ Miroslav Jandík a Jiří Tošovský, kteří vstoupili do soutěže až ve třetí desítce absolutního pořadí a jako osmý a devátý ve skupině, ale dobrou formu potvrzující Tuček. S téměř shodným časem však přijel do kontroly přeskupení i další pilot vozu Mitsubishi Lancer Evo VI – navrátilec Ladislav Výška.
Mokrý povrch rychlostních zkoušek byl doslova vodou na mlýn Janu Trajboldovi, který může za těchto podmínek osadit svůj Ford Escort RS Cosworth vhodnějšími pneumatikami než jeho konkurenti s vozy Mitsubishi.
Této výhody chtěl jistě využít i Trajboldův kolega za volantem Fordu skupiny N Vojtěch Štajf. Jeho snaha o kvalitní výsledek však skončila lehkou havárií hned na trati prvního měřeného úseku. Naopak – překvapivě dobrým vstupem do soutěže zaujal Petr Poulík, jemuž patřila v cíli RZ1 druhá pozice ve skupině N. Na dalších úsecích se však pilot Auto ESA Car Detect Rally týmu propadl především z důvodu nesprávného výběru pneumatik až na šestou pozici, když jej předstihl i dobře jedoucí David Komárek s „pětkovou“ verzí Lanceru.
Formule 2
V pohodě a v klidu, na počátku druhé desítky absolutního pořadí, začal Valašskou rally i suverén kategorie Formule 2 Jindřich Štolfa, vedle nějž usedla do osvědčeného Peugeotu 306 Maxi znovu spolujezdkyně Miroslava Cvrčková.
Zvýšení technické úrovně a potenciálu svého vozu zúročil ve druhé místo mezi „dvoukolkami“ Zedník (Ford Escort Maxi Kit Car). Podle očekávání byl v předu i Josef Sedláček, na jehož voze Nissan Almera skupiny A je soutěž od soutěže patrné další zlepšování zejména v oblasti kvalit podvozku a z toho plynoucích jízdních vlastností.
Zklamání naopak zažívali Peták, jemuž zapůjčený Citroen Saxo Kit Car v úvodu soutěže na boj o špičku kategorie nestačil, a rovněž Jaroslav Kalný, který si od svého debutu s Peugeotem 206 Kit Car jistě sliboval více než desátou příčku mezi vozy s jednou poháněnou nápravou.
