Nyní se nacházíme kde? Nyní se nacházíme v Janovicích nad Úhlavou. Do Janovic jsme přijeli proč? Do Janovic jsme přijeli… bavit se, trochu pracovat a hlavně závodit. Karavana vonící benzínem se po dvou dějstvích na moravských kolbištích přesunula na jih Čech. Rally Šumava je nestárnoucí klasikou. Letošní ročník se opět nesl ve spojení s Historic rally Vltava a Rally Šumava Legend.
Na Janovickém buzeráku byla pořádná tlačenice. Nelehký úkol dostat na sluncem rozpalovanou asfaltovou plochu servisní stání pro více než 170 posádek, se podařilo splnit beze zbytku. Nic tedy nebránilo projet celým závodním víkendem na plný plyn.
Aprílové počasí? Ani náhodou
Když nevíš o čem mluvit, bav se o počasí. Nuda. Ovšem alespoň krátce se nezmínit o jednom z hlavních a překvapivých atributů klatovské soutěže, se prostě nesluší.
To, co se na odehrávalo koncem dubna na obloze a následně teploměru, byl ryzí červenec s přívlastkem mladého srpna. Málokterý z jezdců, diváků, mechaniků a pořadatelů se nesmahnul, pivo a malinovka protékaly proudy vyschlými krky, v kokpitech závodních aut a u grilů s klobásami to bylo trochu za trest. Vše krásně kvetlo a pučelo, tudíž si na své přišli i alergici. Dokonalost!
Jen aby nás za necelý týden ve Vyškově nepřekvapilo husté sněžení.
Erzety – především šumavská klasika
Šumava je boží. Členitý terén, nekonečné lesy, úzké silničky mezi loukami a pastvinami s romantickými výhledy. Ve spojení s jarem v plné palbě je třeba všechny prožitky vynásobit krát dvě.
Čínovský okruh (s jedním průjezdem za tmy), Koráb, Strašínská či Hoslovická jsou náročné vložky, které umí stále zaskočit i zkušené harcovníky. V harmonogramu se postupně zabydluje i Tedražická erzeta. Schválně, kdo ze skalních fans nebyl okouknout skok ve vesnici, která jí dává jméno?
V pátek se začínalo novým shakedownem. Úsek spíše rychlejšího charakteru s jedním významnějším odbočením, stylově podobný zdejším tratím. V pořádku. Nenadchnul, ani neurazil. Myslím si však, že dřívější testovací zkoušky bývaly aktraktivnější.
Panzerplatte po česku
Sobotní ráno nás zastihlo na nové erzetě „Janovická“. Byl to opravdu pořadatelský majstrštyk a posádky i lační diváci zde našli vše, co jejich mlsné jazýčky žádají.
Jela se zčásti v bývalém vojenském areálu. Pracovně jsme ji přejmenovali na „Česká Panzerplatte“. Minimálně prostředí si s německou originální verzí v mnohém nezadalo. Rozbitý asfalt, panely, šotolina, hinkelsteiny a přejezd přes archaický kamenný most. Po jeho krátkém laickém ohledání jsem mu na stupnici kvality statiky v rozmezí 1-7 udělil krásné bodové ohodnocení 10 mínus.
Třešničkou na dortu se stalo atraktivní, přehledné a ze servisu pěšo dobře dostupné divácké místo. Pořadatelům palec nahoru za zařazení této RZ!
Kopejda vzkazuje – „Chyťte mě, když to dokážete!“
Králem Šumavy se stala ostřílená dvojice Honza Kopecký s Pavlem Dreslerem. Očekávali jste něco jiného? Boleslavská squadra má obrovské zkušenosti, výborné zázemí, rychlost a nechybují. Když k tomu připočteme, že Dreky si rozpis celé klatovské rally zaznačil na 43 stranách bloku a nejdelší vložka korsické rally byla zapsána na 41 listech, nemohlo tovární posádku v podstatě nic zaskočit.
Ale jednoduché to určitě neměli. Jak sám Kopejda řekl, jeli v tempu, ve kterém by v pohodě dokázali vyhrát kategorii WRC2 na MS v Německu. Profesionální výkon. Jen si říkám, že by si oba na „stará“ kolena přece jen zasloužili šanci v nejvyšší lize.
Russian rocket
Hlavním důvodem ke kalupu mladoboleslavské posádky byl ruský raketýr Alexey Lukyanuk. Je známý stylem pilotáže „věnec nebo kotrmelec“. V Česku startoval zatím vždy jen na barumce. Letos dokázal vyhrát šotolinovou Evropu na Azorech. Podle jeho slov začal k závodění přistupovat více s rozumem.
Neuvěřitelně rychlý byl i na pro něj neznámých šumavských vložkách. Tři erzety vyhrál. V pátek za tmy měl problémy se světelnou rampou. Při rozhovoru do Videonovinek v cíli Korábu jsem jel snad poprvé viděl vytočeného z dílčího neúspěchu. Anglicky umí klít stejně dobře jako rusky závodit.
V sobotním poledním přeskupení pobavil i při odpovědi na otázku, zda zkusí ještě s Kopejdou bojovat o vítězství. Zaujal boxerský postoj a řekl, že maximálně pěstmi, na trati už to prostě rychleji neumí. Primát neukořistil, avšak druhé místo je nad očekávání skvělé. V Krumlově má možnost dalšího tvrdého fightu se sousedem z Boleslavi.
Ášín na lopatkách
Kalich hořkosti si v Klatovech až do dna vyžahnul Václav Pech. Byl to on, kdo vždy býval lovcem Honzy Kopeckého. Jenže tentokrát byl zcela v jiné pozici. Kopejda byl daleko vpředu a na Vencu si vyšlápnul Lukyanuk. Ášín (bohužel pro něj) tahal skoro po celou soutěž za kratší konec provazu. Jel na dorazu. Auto by umělo ještě trochu víc, on ne.
Stejně jako na Valašsce těsně před koncem rally zatroubil Václav k útoku. Druhý flek byl stále na dostřel. Oproti moravské soutěži se mu však jízda spíše za hranou nevyplatila. Rychlý sled událostí ve zkratce – chyba v diktátu spolujezdce (popravdě, s tak rychlým čtením byl měl asi potíže i Scatman), dramatický výlet zadní částí Fiesty mimo vytýčenou trať a následná devastace zadního kola. Bylo po nadějích.
Jedenácté místo v cíli není žádným ternem. Při vší té smůle může byt Ášín nakonec rád, že Forda dotáhnul až na rampu v Klatovech.
Škodovácké podhoubí
Boleslavský tým vzal před startem sezóny pod svá křídla několik mladých nadějných posádek. Ty postupně okusí specifické tratě českého mistráku. Pro diváky zpestření, pro české posádky z úzké špičky další vráska na čele. Na Valašsce startoval Veiby a kupodivu uspěl. Na Šumavě se objevil benjamínek Juuso Nordgren a kupodivu uspěl taky.
Nebyl tak důrazný jako Ole, ale dokázal například vyhrát první sobotní test. Janovická erzeta klouzala a cítil se na ní jako ryba ve vodě. Ani časy v ostatních vložkách nebyly určitě tristní. Třetí místo absolutně je z kategorie snů. Odborník žasne, laik se diví. Škodovka má asi opravdu čich na talenty.
Letící Kopáček & Štajfův HARD LANDING
Venda Kopáček s Barbuchou skládají program svých startů díky chybějícímu budgetu závod od závodu. Zatímco s produkčním Subarem se spíše trápili a o dobrý výsledek často přišli vinou závady, než vlastní chybou, u erpětky je to jiné. Rychlost už mají, jen to hledání brzdných bodů nejde zatím Vendovi podle představ. Je jasné, že pokud finance vydrží, nedají v dalším průběhu sezóny svoji kůži lacino.
Na Šumavě sváděli interní souboj o páté místo s Vojtou Štajfem. Vše rozhodla poslední RZ. Jelo se vabank. Venda doslova letěl, stejně tak Štajf. Vojtanen měl však v Tedražicích velmi tvrdý dopad. Levé zadní kolo dostalo tvrdý direkt a v následující pravé devět se se zbytkem zavěšení rozloučilo. Za další dvě zatáčky se Štajfova Fabie (na dohled cíle RZ i celé soutěže) pro změnu rozloučila s tratí a vydala se směr skrze plot na břeh přilehlé vodní nádrže. Hořký konec. I taková je rally.
Pečlivým sbíráním kvalitních časů a ukázněnou jízdou se opět blýsknul Filip Mareš. Učební sezóna v R5 se zatím vyvíjí nad očekávání dobře. Na Filipovu adresu pronesl jeho rádce Roman Kresta, že po dlouhé době spolupracuje s jezdcem, který ho poslouchá. A to se evidentně vyplácí. Na Šumavě z toho byla „brambora“. Dokázal si v solidní konkurenci na těžkých vložkách obrazně namazat část daleko zkušenějších kolegů na chleba.
Přesným opakem je Jan Černý. Ač se nechal slyšet, že mu Fiesta sedla více než loňská Fabia, do jeho výkonu se toto tvrzení nepromítá. Klatovskou soutěží se protrápil a jeho pád výsledkovými listinami směrem dolů pokračuje. Co za tím vězí, ví asi jen on sám. Utrpěné sedmé místo. Spíš nic, než moc.
Střípky z předohrabů
Vítězem „šestek“ se stal Jan Talaš ml. Od začátku soutěže se tahal o první flek s Jiřím Navrátilem. Ten se z dobré formy valašské formy nevyspal a velkou část rally vedl. Pak ovšem jeho tempo začalo postupně uvadat a Talaš si šanci na primát vzít nenechal. I přes relativně velkou krizovku na jedné ze sobotních RZ podal erdvojkový nováček mazácký výkon.
Krok s nimi držel ještě Julian Wagner. Rakouský rychlík dokázal vložky vyhrávat, ale hlavně v pátek zaznamenal několik horších časů a v konečném zúčtování to vyšlo jen na třetí místo. I když slovo JEN by mělo být psáno v uvozovkách. Na druhého Navrátila mu chybělo pouhých 1,9 vteřiny… Vyrovnaná třída, kde si jezdci nedarují ani metr tratě a tahají od startu do cíle!
Šumavská zkáza „juniorky“
Erik Cais tentokrát tolik nezářil. Jedno z největších překvapení letošní mistráku se pohyboval ve výsledcích do čtvrté RZ okolo 6. místa ve třídě. Byla to však jen labutí píseň. Technická závada znamenala brzký konec.
Mechanici mákli a Erik nastoupil do sobotní etapy. Ale ani v ní mu řepka nekvetla. V deváté RZ musel po kolapsu techniky odstoupit znovu. Když se kácí les, lítají třísky. Erik jde do techniky opravdu hodně. Jinak spolehlivému Peugeotu se takové zacházení asi ne zcela líbí a šumavskou soutěž se rozhodl demonstrativně bojkotovat.
Rychlý byl i Matěj Kamenec. Do „pětky“ byl pátý, v šestce však odmítnul motor Peugeotu spolupráci a bylo vymalováno.
Brzdové Dejá Vu Rendyho Dohnala
„Dežaví“ a big moment v jednom si odbyl Renda Dohnal. V sobotní sekci v pořádném kalupu před odbočením do těžkého vracáku, prošlápnul brzdový pedál na podlahu. Stejná situace jako na loňském Krumlově. Jen to tentokrát fyzicky nebolelo. Šel rovně do únikovky. Ta byla naštěstí prosta neukázněných diváků a dost dlouhá na to, aby Rendy Peugeot zastavil za pomoci ruční brzdy. Situace hodná vyhlášení „hnědého kódu“. Momentálně posádka zvažuje, zda pokračovat v honbě za vteřinami na dalších závodech…
Video: Best Of Rally Šumava 2018 od JNK STUDIO
Je mi už trochu žinantní konstatovat stále dokola tu samou frázi, ale podle mě se i Šumava povedla. Laťka kvality soutěží je v sezóně 2018 nasazena vysoko. Pořadatelům se doposud vyhýbají závažnější situace, které by musely v průběhu soutěží řešit. A držme palce, aby se tak dělo i nadále. Šumavákům přálo počasí. V kombinaci s těžkými tratěmi si tak na své přišli úplně všichni. Jak to bývá, divácká místa byla vypáskována často až schizofrenicky, ale pokud si aktivní divák kousek popošel, stál u trati mnohem blíže a určitě ne nebezpečně. A bylo se i na co dívat. Tempo špičky je opravdu mohutné. Také v hloubi startovního pole najdeme střelce, na které se vyplatí počkat. Povedla se nová Janovická vložka. Čínov navštívila mohutná divácká masa, která hlavně v legendární „kose“ připravila posádkám vřelou atmosféru. Skvělou úroveň měl tištěný program. Automobilové soutěže mají stále mnoho příznivců – a bohužel i nepřátel. Ale když člověk sleduje množství lidí, které se přesouvá mezi vložkami, občerstvuje se na nich, tankuje na místních čerpačkách, jedí a spí v místních restauracích, hotelích a penzionech, říká si, že i ty nejzatvrzelejší odpůrci by si měli uvědomit, že pro jejich kraj je každá taková akce velkým ekonomickým přínosem. Sehnat dva týdny před soutěží volné ubytování v bližším okolí Klatov bylo téměř nemožné. A to přece za pár hodin omezení pohybu po některé ze zapadlých silniček regionu stojí. Končím veselým zvoláním - „Hola, Vyškov volá!“
-
Atmosféra, atraktivita, průběh
-
Lokalita, tratě
-
Jezdecké obsazení
