Zatímco vývoj současné techniky jde neustále kupředu a divák je stále více hýčkán páskami dále od trati, najde se čím dál více fanoušků, kteří nostalgicky vzpomínají na rally v letech sedmdesátých, osmdesátých a také devadesátých. Povoleno bylo snad vše, tovární týmy měly téměř neomezené rozpočty, jezdilo se dnem i nocí, servisovalo se kdykoli a kdekoli. Rally bylo neučesané a živelné.

Jak to celé začalo…

Bylo jaro roku dvoutisícíhosedmého. Můj táta, v té době už zřejmě lehce otráven návštěvami neustále se opakujících soutěží, zasedl k retro počítači připojenému k ukrutně pomalému internetu a začal hledat. Nevěděl co, ale jak dnes vidno, našel to.

Pátý ročník RALLYLEGEND – v té době neměla ještě onen mezinárodní punc, ale legendární jména i legendární technika – obé v hojném počtu – nechyběla. Slovo dalo slovo a začátkem října jsme vyráželi vstříc neznámému – v té době nikdo z nás netušil, že se z návštěvy tohoto návratu do historie rally, stane dá se říci tradice. Vždyť letos se budeme balit na cestu již podesáté…

Nezapomenu ten pocit, kdy jsme poprvé naživo viděli „béčková“ auta, která jsme znali jen z nekvalitních dobových záznamů na několikrát přetočených VheSkách či nepříliš ostrých fotografií z tištěných časopisů. Lancia Delta S4, Audi Quattro S1 E2, Lancia 037, MG Metro 6R4, Peugeot 205 T16 E2… a spousta dalších, v té době pro většinu našinců exotických „závoďáků“.


V San Marinu se jezdilo pouze v pátek večer a v sobotu. V době současné zůstala pouze„rychlostka“ „I Laghi“ – dnešní shakedown a jedna z večerních RZ. I ona byla jiná, některé asfaltové části byly šotolinové. A zachovala se „motanice ve fabrice“ blízko Rally Village v Serravalle. Zbylé testy přibývaly postupně až v dalších ročnících.

Se slzou a prachem v oku vzpomínám na nádhernou „erzetu“ Valle di Teva. Za ní musely posádky vyrazit za hranice „Marína“ na území Itálie, ale byla to opravdu perla. Velkou část její délky tvořila ta správná „prášívá“ italská šotolina, okolo rostly olivovníky, na kopcích nad klikatou tratí se tyčily typické italské zemědělské usedlosti. Ta je už dnes bohužel minulostí.

Mimo skvělých soutěžních vozů doby minulé si pořadatelé Rallylegend vždy zakládali i na účasti jezdců a spolujezdců hvězdných jmen. Některá startovala epizodně, některá se už stala téměř nedílnou součástí. Kankkunen, Alen, Röhrl, Biasion, Sainz, Grönholm, Waldegaard, Blomqvist, Mikkola, Auriol, Salonen, Delecour, Liatti, Galli, Munari, Moya, Pirollo…a velká spousta dalších.

Rallylegend je často spojena i s všemožnými oslavami historických milníků. V roce 2008 to bylo například připomenutí 40-i letého spojení firmy Martini a automobilových soutěží, léta páně 2010 představil i v ČR populární Beppe Volta „nově“ postavený exemplář Lancie Delta ECV nebo třeba v minulém roce bylo třeba řádně oslavit třicetileté výročí od narození legendárního „béčka“ Lancia Delta S4. San Marino se tak tři dny mohlo chlubit nejhustší koncentrací „esčtyřek“ na čtvereční kilometr na celém širém světě.

Složení diváků bývalo procentuelně 99:1 – první číslice vyjadřuje italsky mluvící obecenstvo, druhá zbytek světa. Svět se mění a dnes bych to tipoval 49:45:6 = Itále: CZ : zbytek světa. Je prostě vidět, že čeští fans mají rally v krvi. Jinými slovy – Rallylegend je dnes pro české rally fanoušky pojmem stejně jako pro české „dovolenkáře“ Chorvatsko.

Rok 2016

Jen pár dní zbývá do chvíle, kdy se celý retro kolotoč dá znovu do pohybu. Na co se tedy letos připravit? Změny nečekejte v rychlostních zkouškách. Pojedou se stálice I Laghi, La Casa, Piandavello, Le Tane, San Marino a „tovární“ The Legend. Ani shakedown nedoznal jakékoli změny.

Italové si vždy najdou důvod ke slavení a letošní „legendy“ budou obsahovat hned několik dílčích „oslaviček“ – „When Alitalia used to fly in rallies“, „GTI – 40 years of fun“ a „40th Fiat 131 Abarth anniversary“.

Stálice i nováčči

Letošní seznam přihlášených posádek je opět impozantní. Ač si každý rok říkám, že už to prostě dál posunout nejde, vždy najdou pořadatelé nějaká nová překvapení.

Pro mě je největší „peckou“ ročníku „dvašestnáct“ jméno Gilles PANIZZI. Spojení s Peugeotem 306 Maxi Kit Car je bezesporu „RALLYLEGENDární“ a není snad fanouška rally, který by neznal sestřih jeho průjezdů na limitu (i za ním) právě s touto „předokolkou“. Bienvenue!

Přítomen bude nově i anglický pilot Russell BROOKES s Vauxhall Chevette HSR, vítěz britského šampionátu z let 1977 (Ford Escort RS1800) a 1985 (Opel Manta 400).

Mezi novice můžeme zařadit i Piera LONGHIHO a Andrea NAVARRU. Longhi byl italským mistrem v letech 2000 (Corolla WRC) a 2005 (Impreza Sti). V San Marinu jej uvidíme s Toyotou Celica ST205 GT-4 v livreji „ESSO“. Navarra získal v roce 1998 titul evropského šampiona se Subaru Impreza WRX (toto auto bude vodit i na tratích Rallylegend) a znám je také českým divákům, když se v roce 2007 zúčastnil zlínské Barum rally jako jezdec továrního týmu Abarth s Fiatem Punto Abarth S2000.

Alister McRAE je mladším bratrem Colina. Přijede se Subaru Legacy.

Tovární tým Volkswagen letos přiveze v roli předjezdce dvojnásobného mistra světa Marcuse GRÖNHOLMA. S vozem konkureční značky Hyundai uvidíme opět Haydena PADDONA.

Na „legendách“ je jako doma Miki BIASION – letos s Lancií Rally 037. To samé přes „kopírák“ lze napsat o KKK – Juha KANKKUNEN a Lancia Delta Integrale 16V nebo Gustavo TRELLESOVI – také Lancia Delta.

Česká stopa

Letošní účast českých posádek je slabší než v letech minulých. Do absolutního pořadí bude chtít jistě promluvit Štěpán VOJTĚCH s Peugeotem 206 WRC. Plzeňský tým Invelt přiveze dva vozy – Jiří JÍROVEC / Toyota Corolla WRC a populární „Ášín“ – tedy Václav Pech jr. S BMW M3 E36. Miroslav PLÍHAL odstartuje se Škodou Fabia WRC a posledním zástupcem z České republiky je Jiří PERNÍK se Škodou 130 LR.

V rámci oslav budeme mít možnost vidět na trati rychlostní zkoušky „The Legend“ také Markku ALÉNA, Timo SALONENA nebo Sandra MUNARIHO. Ti se také zúčastní tiskových konferencí v paddocku rally u sportovní haly v Serravalle. Dalšími zajímavými jmény, která budou přítomna, jsou jistě také bývalý jezdec továrního týmu Fiat Maurizio VERINI nebo někdejší master&commander týmu Abarth Cesare FIORIO.

Stojí za to na RALLYLEGEND vyrazit?

Myslím, že stojí. Ty z vás, kteří navštíví San Marino poprvé, tato akce jistě nadchne. My, co jedeme již po několikáté, nechá už spousta skutečností a událostí v relativním klidu, ale stále je na co se dívat. Střídmě říkám, že už několik let pozoruji, jak se „legendy“ staly akcí komerční. Nejde to ale jinak. Pokud chcete vidět rozmanitý průřez rallyovou technikou dob minulých, vyrazte na Eifel Rally Festival do Německa.

Pokud chcete vidět v akci mnoho rallyových hvězd minulosti (a do jisté míry i zajímavé vozy), Rallylegend je právě pro vás. Itálie je země rally zaslíbená a místní tifosi umějí udělat neopakovatelnou atmosféru. Bezpečnost se oproti dřívějšku podstatně zvýšila, ale najde se spousta míst, kde si na jedoucí auto můžete bez problémů (nadneseně řečeno) sáhnout. Pro mě osobně je návštěva „Legend“ také prodloužením babího léta. Když vyjde počasí, není problém zde na teploměru vidět během dne i teploty přes dvacet stupňů Celsia.

A pokud jste otužilci, známé letní letovisko Rimini je odtud jen pár kilometrů a není problém ochutnat i podzimní moře – pozor, i teď bude slané. Pak si dejte třeba skleničku skvělého místního vína, v kombinaci s pizzou nebo prosciuttem je to to pravé ořech..ehm italské.

A hlavně, buďte v klidu, v Itálii plyne čas vždy tak nějak pomaleji.

Sdílet

O autorovi

Digitální malíř, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Milovník doby, kdy startovní čísla byla přes celé dveře a podvozky vše nepobíraly. Pravidelný poživatel kávy a benzínových výparů. Rally? Boj o každou vteřinu, plánování, ztrácení se v mapách, cesty dnem i nocí za poznáváním nových míst i lidí. Celoživotní vášeň. Emoce.

Komentáře