Druhý díl exkluzivní reportáže z akce „Večer otevřených dveří v Inveltu 2025“. První díl naleznete v tomto odkazu.
Jihokorejská vlaštovka nedoletěla
S odstupem času můžeme říci, že projekt Hyundai Accent WRC byl spíše než dírou do světa dírou do rozpočtu automobilky. Během čtyřech sezón (2000-2003) stihly vzniknout tři evoluce Accentu. Auta však po celou dobu závodění v nejvyšší lize trpěla mnoha dětskými nemocemi. Více než se soupeři tak posádky Hyundaiů bojovaly se stávkující technikou. Posledním hřebíčkem do rakve velkolepých plánů s názvem “Accent WRC” se staly ekonomické potíže. Díky nim už tým Hyundai World Rally Team nezvládl dokončit rozjetou sezonu 2003. Ač se za volanty továrních Hyundaiů stihly v průběhu let postupně vystřídat persony jako Armin Schwarz, Kenneth Eriksson, Piero Liatti či Juha Kankkunen, hrál tým korejské automobilky ve výsledkových listinách světových akcí zpravidla druhé housle (pokud tedy vůbec auta zvládla dojet do cíle).
Obě zadní boční okna Hyundaie Accent WRC, zaparkovaného na lesklé ploše plzeňské haly, nesou příjmení “Kankkunen-Repo”. Se závodním speciálem, opatřeným registrační značkou “X22 HMC, odstartovala finská dvojice v roce 2002 do pěti závodů (Kypr, Argentina, Safari, Nový Zéland, RAC). V další sezoně pak tento Hyundai použili ve třech případech Armin Schwarz s Manfredem Hiemerem (Argentina, Kypr, Finsko).
Z uvedeného vyplývá, že se jedná o třetí, poslední evoluci Accentu. V něm se vylepšení dočkal agregát, řízení, chlazení či odpružení. Je jisté, že výsledky první “wéercéčkové” vlaštovky od Hyundaie zůstaly za očekáváním všech zúčastněných. Nic to nemění na faktu, že o více než dvacet let později se z Accentu WRC stal ceněný sběratelský artefakt.
Beseda “Mladé pušky vs. zkušený bard”
Součástí každé akce, při které se vrata depozitu otevírají veřejnosti, se stala moderovaná beseda s vybranými osobnostmi ze světa rallysportu a s předem určeným tématem. V předloňském roce měli všichni přítomní možnost slyšet odpovědi na položené otázky týkající se profesního života s “Ralliartem”. Pozvání tehdy přijali zahraniční piloti Francois Delecour, Gigi Galli, Uwe Nittel či Erwina Weber.
Letos se do pohodlných kožených sedaček uvelebily “mladé pušky” z českých a moravských luhů a hájů ve složení – Dominik Stříteský, Filip Mareš, Filip Kohn a Jakub Jirovec. Vyvážená kombinace – dva škodováci versus dva toyoťáci. Věkovým i zkušenostním protipólem jim byl rallyový bard a majitel sbírky Jiří Jirovec.
Vzhůru do budoucnosti
Jak už bývá zvykem, mladíci žijí spíše přítomností a možná ještě daleko více budoucností. Přesto se našel prostor na krátká ohlédnutí. Filipové Mareš a Kohn vzpomněli na jejich nedávnou účast na rakouské Jänner rally. Pořadatelé freistadtské soutěže se zřejmě modlili ke správným Bohům, když úseky tratí na poslední chvíli pokryla vrstva sněhu a ledu. Obě české posádky tak měly jedinečnou možnost vyzkoušet si jízdu na pneumatikách s hroty.
Právě velmi nejisté podnebné podmínky odrazují spoustu týmů od lednového startu u našich rakouských sousedů. Jak osvětlil Filip Mareš, pro použití menších zimních kol s hroty je nutné osadit auto jinými komponenty podvozku a především si s dostatečným předstihem zakoupit gumy s “hřebíky”. Jistota panujících zimních podmínek ale neexistuje. Ve finále se může stát, že celý Jänner odjedete na mokrých, či dokonce suchých asfaltech. Poté se z drahých ohřebíkovaných pryží stanou skladovky, které vám v průběhu roku budou maximálně zabírat místo v dílně. Jako bonus v nich máte zbytečně uložené finance, které jako na potvoru mohou v průběhu sezóny chybět někde jinde.
Dominik Stříteský se ohlédl za svým úspěšným závodnickým rokem 2024, jehož vyvrcholením se stal zisk mistrovského titulu. Kuba Jirovec zase zhodnotil uplynulou sezonu z pohledu přesedání mezi Škodou Fabií R5 a Toyotou GR Yaris Rally2. Nezapomenuta nezůstala ani nepříjemná havárie na zlínské “Barumce”.
Ale co dál? Jaké novinky si pro nás “mlaďoši” připravili?
Stříťa po obhajobě českého titulu neprahne a raději střípek po střípku skládá program zahrnující starty v šampionátu mistrovství Evropy. Jako vždy rozhodnou finance. Finální odkrytí karet proběhne 26. března 2025 v rámci tiskové konference v Auto Podbabská Praha.
Filip Mareš přišel před startem sezony o významného reklamního partnera. Jeho cílem je tedy především účast v domácím mistrovství. Snahy o zajištění budgetu pro starty v Evropě se však zatím nevzdal.
Filip Kohn naopak jednoho důležitého sponzora získal. O koho se jedná? Zkuste si tipnout… Kohnovy aktuální závodní plány, doprovozené představením nového designu Fabie, jsou ale zatím zahaleny rouškou tajemství.
A konečně Jakub Jirovec odjede závody velkého i malého “mistráku” s Toyotou Yaris Rally2.
Recept na šťastný život?
Na druhé straně barikády se v rámci besedy nacházel hostitel Jiří Jirovec. Vyzařovala z něj rozvaha a klid.
Dle jeho slov ho dělá šťastným už jen to, že ráno přijde do práce, uvaří si kávu a prochází inzertní servery se závodní technikou, v jejichž nabídkách hledá své nové objekty zájmu. Po nějaké době zase internetový prohlížeč zavře a věnuje se pro změnu byznysu, který mu přináší finanční prostředky pro nákup nových, a přitom starých čtyřkolových krasavců. Jak také přiznal, ve svém věku se chce závoděním především bavit. Honba za co nejlepšími výsledky už pro něj dávno není prioritou. Co se týče sezony 2025, neklade si žádné určité cíle. Prozatím má v plánu start na “Vltavě” s Toyotou Corolla WRC, která momentálně prochází důkladnou ozdravnou kůrou. Co bude dál, se uvidí.
Na přetřes přišla samozřejmě také jedinečná sbírka závodních speciálů. Její vlastník si nedávno spočítal, že za 12 let nakoupil 98 kusů aut. Sám sebe pak označil za “hamouna” pracujícího s filozofií, že než by zakoupil jeden drahý vůz, to raději pojme do vlastnictví tři levnější.Portfolio zajímavých vozů, které psaly historii rally, je opravdu široké. Shromáždit všechny vysněné speciály ze seznamu “must have” je proto nadlidským úkolem. Ať už z hlediska vypátrání oněch správných, nezfalšovaných ex-továrních kusů, tak jejich následném odkupu. Cenové hladiny závodních jednorožců se totiž nepřetržitě pohybují v nebeských výšinách.
Jiří Jirovec proto aktuálně míří svými vyhledávacími radary směrem k ucelení kolekce vozů specifikace WRC. Nebrání se však ani jiným zajímavým nabídkám. To se ukázalo o pár dní později, kdy potvrdil, že do depozitu přibude nový exemplář v podobě áčkového Subaru Legacy, postaveného v Prodrive.
Pod palbou otázek
Dotazů na téma plzeňské kolekce se najde nepřeberné množství. Není divu, že bezprostředně po skončení besedy byli oba Jirovcové okamžitě obklopeni davem přítomných fanoušků, kteří je zasypali nekonečnou palbou otázek.
Pokud se cítíte býti příznivci historie rally se zaměřením (nejen) na techniku, doporučuji vám shlédnout kompletní záznam z besedy, potažmo dvoudílný podcast “Časovka” s Jakubem Jirovcem. Obé najdete na platformě herohero.co/videonovinky . Dozvíte se z nich mnoho zajímavostí ohledně filozofie sbírání vysloužilých závoďáků i různé “špeky” týkající se jednotlivých exemplářů. Těch pár korun za předplatné vás jistě nezruinuje.
Čím novější, tím složitější
Jedna z položených otázek zahrnovala minulost, současnost i budoucnost. Na počátku roku totiž vzbudilo rozruch rozhodnutí FIA o posunutí horní věkové hranice historických soutěžních automobilů až do roku 2000. Jinými slovy, jste-li vlastníky například áčkového Subaru Impreza 555, některého z uřvaných Kit Carů či jednoho z prvních “wéercéček”, nic vám nově nebrání vyrazit s nimi na tratě rychlostních zkoušek historických rally. Je vše ale opravdu tak jednoduché?
Ve světě vysloužilé rallyové techniky platí pravidlo, které praví, že “čím novější, tím složitější”. Už první exempláře speciálů kategorie WRC byly totiž napěchovány sofistikovanou elektronikou, která stárne stejně rychle jako jiné komponenty. Stačí jeden přerušený kabel či řídící jednotka, která si postaví hlavu a máte o zábavu postaráno. K oživení ex-továrních závoďáků navíc potřebujete dobové počítače s odpovídajícími programy. Jinak si s nimi příliš nepopovídáte. Jak Jiří Jirovec vtipně poznamenal, mimo sběratele aut se z něj postupně stal také shromažďovatel archaické výpočetní techniky.
Podpultovým zbožím jsou také mechanické díly. Ani ten nejhouževnatější vedoucí Mototechny už k nim nemá v dnešní době přístup. Musíte prohledávat stovky inzerátů a zaprášených krabic. A když už máte štěstí a nějaká zapomenutá komponenta, zabalená v mastném papíře, na vás vykoukne, musíte se při nákupu pořádně plácnout přes kapsu.
Před nějakým časem se podařilo klanu Jirovců odkoupit zbytek skladu M-SPORTU týkající se Focusů WRC. V renovační dílně mají prozatím vzácné komponenty provizorně uloženy v plastových “lodnách na zemáky”. A světe, div se, stejně se vám po jejich důkladném prohledání nepodaří ve finále poskládat byť jen jeden kompletní asfaltový podvozek na Focuse WRC. Nejsou a nebudou.
Technicky i ekonomicky je proto schůdnější udržovat při životě veskrze mechanické závoďáky ze sedmdesátých a osmdesátých let, než speciály z konce století. Popřípadě si z gruntu postavit repliku “áčka” z devadesátek. Přesto se dá předpokládat, že ve startovních listinách se časem objeví i některá “wéercéčka”. Je však jisté, že závodění s nimi bude dostupné jen pro velmi bohaté týmy či jednotlivce.
Cestování v čase
Tady v Plzni utíká čas rychleji. Žijete v pocitu, že jste proplouváním mezi exponáty strávili pouhých několik desítek minut svých životů. Pohled na ručičky hodinek vás ovšem urychleně vrátí do reality, když zjistíte, že utekly více než tři hodiny od chvíle, kdy jste se na ciferník časostroje podívali naposled. Přesouváním se mezi jednotlivými speciály pak obrazně cestujete rovnou mezi celými dekádami. McRae, Loeb, Sainz a mnoho dalších jsou vašimi imaginárními společníky.
Když otevíráte dveře jednotlivých závodních aut a nahlížíte do jejich útrob, uvědomíte si, jak se postupně posouvaly hranice bezpečnostních standardů. Jednoduché sedačky a chatrné rámy, vyrobené z pofiderních materiálů, postupně nahrazovala betelná křesla, obestavěná objemnou bezpečnostní klecí. Stejně tak palubní desky a veškeré ovládací prvky procházely v průběhu času odtučňovací kůrou. Armádu budíků s ručičkami, které neměl jezdec během soubojů s neúprosným časem zaručeně čas usledovat, následovaly jednodušší sdružené přístroje. Nekonečné lány mechanických spínačů a přepínačů v průběhu let zastoupily středové panely s tlačítky a potenciometry. Říkám, zda bylo vůbec možné se v nich bez použití návodu promptně orientovat.
Lék na blbou náladu
Současnost překypuje negativismem na každém kroku. Návštěva jedinečné rallyové modlitebny, jakou je plzeňský depozit, ale funguje jako rychlé analgetikum na bolesti dnešní doby. Vnoříte se do snového světa pestré historie rallysportu v plechové podobě, který vás pohltí.
Naděje existuje?
Zároveň vás ale donutí připustit si nepříjemný fakt, že automobilové soutěže mají svá období největší slávy už bohužel za sebou. Uspěchaná, zrychlená doba nehraje do karet složitým zábavám. Rally je běh na dlouhou trať, kdy výsledek závodu není znám do několika málo hodin. Ano, promotér nabízí jedinečný placený obsah, mapující průběh celé soutěže v reálném čase, a to včetně onboardových záběrů z jednotlivých rychlostních zkoušek. Nalijme si však čistého vína. Kdo z vás vydrží téměř tři dny vše nabízené bez přerušení sledovat?
Automobilovým soutěžím třetí dekády dvacátého prvního století chybí dostatečný zájem automobilek, které aktuálně spíše bojují o své vlastní existence. Chybí také příběhy, které se snaží nahradit stovky listů, popsaných marketingovým balastem podle předem stanovených osnov.
Čím více se vše spojené s rallysportem stává dražším, tím hůře se hledají noví partneři s řádně nabitou prkenicí, svolní k úhradám tučných faktur. Investování do sportu, který není dostatečně “green”, už není pro mnohé z nich “cool”. Letmým pohledem na designy zaparkovaných soutěžáků si člověk uvědomí, jak významnou měrou se v minulosti do rozpočtů týmů i soutěží promítaly štědré finanční injekce od tabákových gigantů. Z livrejí speciálů se vytratily také reklamy na zdraví škodlivý alkohol (Martini), aby je nahradila loga výrobců stejně nezdravých energetických nápojů. Pokrytecké. Smutné je, že postupem let ztratilo o podporu motoristického sportu zájem mnoho významných společností přímo spojených s košatým odvětvím automotive. Macešsky se od motorsportu odvrátily směrem k hokeji či fotbalu.
Cesty domů
Dobrého pomálu. Odpoledne se přehouplo v pozdní večer. Loučíme se s milionovou úschovnou a jejím živým i neživým osazenstvem. Nastupujeme potemnělou dálniční pouť, jejímž cílem je naše výchozí startovní čára v nitru Moravy. Cesty zpět domů se prý vždy zdají delšími, než když se za zážitkem teprve řítíte. Nikdy jsem nad onou tezí nepřemýšlel. Zároveň však nechci nic ponechat náhodě. Káva bodne! K jejímu nákupu si prvoplánově vybírám čerpačku MOL. Třeba se mi poštěstí a na známou tvář pana Stříteského, toho času rallyového MOLího ambasadora, si pořídím poctivé Americano grátis. Tak nic! Obsluha mistra přehlíží jako louku a trvá na drobácích z mé peněženky. Pche. Měl jsem si zkusit dát raději preclík. Třeba byl čerpadlář fanouškem Břízy…
