Švédsko dlouhá léta udávalo tón ve světě automobilových soutěží. Nebyly to jen domácí značky Volvo, Saab a mistři světa Stig Blomqvist a Björn Waldegaard, kteří proslavili „Tre Kronors“ v rally. Do historie se zapsal i Ove Andersson, který stál za úspěchy značky Toyota v rallysportu.
Toyoty týmu TTE Historic
V rámci čtyřletého výročí tragické nehody Ove Anderssona hodlají severské soutěžní hvězdy současnosti i nedávné minulosti uctít stylově jeho památku. Při červencové Midnattssolsrallyt budou vystaveny soutěžní Toyoty z let 1973 – 2001, které vznikly v týmu TTE (Toyota Team Europe) pod vedením Anderssona.
Při Rally Půlnočního slunce budou s toyotami mj. startovat tři špičkoví finští jezdci. Juha Kankkunen a Mikko Hirvonen nastoupí s modely Celica, veterán Hannu Mikkola bude mít k dispozici Corollu 1600 Levin. Jedná se o repliku vozu, se kterým Mikkola vyhrál Rallye 1000 jezer v roce 1975.
Ve startovní listině nebudou chybět ani Anderssonovi synové. Roger bude pilotovat starou Toyotu Celicu TA22 z roku 1973, Fredrik pojede s kompaktním, o dva roky novějším modelem Corolla TE20.
Midnattssolsrallyt se vrací
Rally Půlnočního slunce se jezdila v letech 1950 – 1964 a byla ve své době nejvýznamnější soutěží ve Skandinávii. Konala se v létě na náročných lesních šotolinových tratích. V polovině šedesátých let byla přetransformována na zimní soutěž a pod názvem
Švédská rally je od roku 1973 součástí mistrovství světa. V roce 2006 vstala tradiční slavná soutěž z popela a stala se významnou rally pro historické vozy. Při loňském ročníku zvítězil překvapivě okruhový pilot Kenny Bräck (vítěz Indy 500), který těsně porazil zkušeného soutěžáka Kennetha Bäcklunda (oba Ford Escort 1800 RS). Za nimi skončila známá jména Stig Blomqvist, Björn Waldegaard a Aake Andersson. Všichni tři slavní jezdci startovali na vozech Porsche Carrera RS.
Letos se Midnattssolsrallyt (18. – 21. 7.) bezpochyby opět zařadí po bok Legend Boucles de Spa, Eifel Rallye Festivalu a italských Rally Legend.
Skromný Švéd Ove Andersson
Ove Andersson je spojován výhradně se značkou Toyota, kterou přivedl k 42 vítězstvím v soutěžích MS. Jeho největší jezdecké úspěchy se však pojí k francouzským vozům. S autem japonské značky Toyota, se kterou byl spojen pětatřicet let, triumfoval pouze na jedné jihoafrické soutěži v roce 1973. Je paradoxem, že jeho život ukončil náraz do nákladního auta se jménem Toyota na přídi. Stalo se tak v JAR, krajině, kterou miloval a kam se později z rodného Švédska přestěhoval. Bylo mu 70 let.
Své největší jezdecké úspěchy sklízel za volantem Renaultu Alpine A110 počátkem sedmdesátých let. Ove vyhrál Rallye Monte Carlo, SanRemo, rakouskou Alpskou jízdu i devastující zkoušku techniky Rally Akropolis. Introvertní Švéd měl dokonalý cit pro techniku a s minimem nářadí dokázal udělat v buši generálku motoru. Také svůj poslední velký úspěch v roli jezdce vybojoval ve francouzském týmu.
Z notorického smolaře se stal první jezdec v historii, který vyhrál obě nejvýznamnější světové soutěže Rallye Monte Carlo i Rally Safari. Bylo mu 37 let a podle vlastních slov už byl na závodění příliš starý. Byl neuvěřitelně skromný. Když zvítězil, byla to zásluha auta. Když prohrál, byla to jeho chyba.
Fakta však hovořila jasně. Outsider Ove Andersson se slabým a těžkým Peugeotem 504 deklasoval při Rally Safari 1975 jasné favority Munariho a Waldegaarda s legendárními Lanciemi Stratos. V té době už pracoval pro Toyotu a u francouzského týmu pouze hostoval.
Do Keňi přijel na poslední chvíli a trénoval pouhé tři dny. Měl pod kapotou pouhých 160 koní, stratosy disponovaly téměř dvojnásobným výkonem a byly o 300 kg lehčí. Za těchto okolností si jel své osamocené blues. Zatímco ostatní závodili a měli technické problémy, Ove se potýkal jen s prokluzující spojkou. Když se na jeho hlavu na cílové rampě snášely proudy šampaňského, nevěřícně kroutil hlavou. „Je mi líto Björna, to on si zasloužil vyhrát,“ meditoval překvapený vítěz.
