Historie se opakuje. Francouzská značka Peugeot se po 15 letech vrátila v plné parádě do seriálu MS a znovu způsobila revoluci. Francouzský tým vynesl na výsluní dalšího „létajícího Fina“ Marcuse Grönholma.
Browsing: seriál
Zavedení speciálů kategorie WRC bylo šťastným krokem vpřed. Nové vozy byly atraktivnější než jejich předchůdci skupiny A. Počet továrních týmů postupně vzrostl v sezoně 1999 na sedm. Ve stejném roce se do nejvyšší ligy zařadila i česká značka Škoda s Octavií WRC. Králem soutěžních tratí zůstal Fin Tommi Mäkinen, který vyhrával s vozem Mitsubishi Lancer Evolution postaveným podle starých předpisů sk. A.
Největší jezdeckou rošádou roku byl návrat Carlose Sainze k týmu Toyota Team Europe po pěti letech. Zatímco Fordy Escort Cosworth RS přetransformované do kategorie WRC už byly za zenitem, nová Corolla WRC vstoupila do sezony 1998 senzačním vítězstvím Sainze v Monte Carlu.
Mistrem světa jezdců se stal už po čtvrté za sebou Tommi Mäkinen. Tentokrát šel za svým cílem od začátku sezony…
Po odchodu Lancie ovládly světový šampionát japonské týmy. Toyota měla nejvíce zkušeností a v sezoně 1994 získala díky Auriolovi a Kankkunenovi oba tituly.
V roce 1995 vstoupily v platnost přísnější technické předpisy a konkurence toho využila. Nová Toyota Celica GT-Four nesplnila očekávání a technici TTE sáhli k nepovolenému řešení restriktoru sání. Po odhalení byla značka Toyota vyloučena ze seriálu a o světové vavříny se střetly týmy Subaru a Mitsubishi.
V roce 1996 si fanoušci rally museli vystačit se třemi továrními týmy.
Značka Lancia udávala tón i počátkem devadesátých let. Italům pomohl prodloužit vítěznou sérii na šest titulů v řadě za sebou především Fin Juha Kankkunen a poslední evoluce Lancie Delta HF Integrale.
Bitva mezi Kankkunenem a Sainzem pokračovala i v sezoně 1992. Oběma však víc než zdatně sekundoval Francouz Didier Auriol s novou Lancií Delta HF Integrale Evo 3, který vyhrál z celé trojice favoritů největší počet soutěží.
Toyota se dočkala toužebně očekávaného značkového titulu. Zatímco Sainz se nechal naivně zlákat k dobrodružství u privátního italského týmu Jolly Club, Kankkunen se vrátil k Toyotě a radoval se z dalšího jezdeckého titulu.