Své 52. narozeniny dnes slaví jedna z největších osobností česko – slovenského rallysportu přelomu tisíciletí – valašský Stanislav Chovanec. Třebaže populární „Staňa“ se již více než osm let v rally sportu aktivně nepohybuje, zástupy jeho věrných fanoušků mají stále v živé paměti období, kdy jeho dravé průjezdy patřily k tomu nejlepšímu, co české a slovenské soutěže nabízely.
Rodák ze Študlova vstoupil do světa automobilových soutěží v roce 1983 účastí na oblastních soutěžích, aby se již o dva roky později tou nejrychlejší možnou cestou (přes přebor ČR) probojoval do československého federálního šampionátu. Počátky Standovy kariéry jsou spojeny se škodovkami. Největších úspěchů dosáhl za volantem „stodvacítky“, se kterou skončil devátý absolutně na Rally Valašská zima 1988 a ještě v témže roce vybojoval celkovou stříbrnou medaili v nabité třídě Škoda 120 LS.
Éra Fordu Escort Cosworth
Průlom v kariéře pilota z česko-slovenského pomezí přišel v roce 1993 se založením Matador Rally Teamu. Mimo jiné na základě rady legendárního Ladislava Křečka si púchovská továrna vybrala za svého dvorního pilota právě Chovance, pro kterého se tím v 33 letech otevřela cesta k průniku do širší česko-slovenské špičky. S „poloáčkovým“ vozem Ford Sierra Cosworth po Křečkovi si připsal třetí místo na Magnum rally ve Vyškově, ale už o měsíc později v Novém Boru byl vůz po smolné ráně do sloupu (následek zaplněné únikové zóny diváky) zcela zničen. Počínaje květnovou Rally Český Krumlov 1993 se dvojice Chovanec – Kurus začala objevovat ve Fordu Escort RS Cosworth, který předtím po tratích vodil Jan Trajbold starší. Zpočátku se jednalo o nepříliš konkurenceschopný speciál, technickou úrovní připomínající spíše „enko“, v následujících sezonách se však týmovým mechanikům podařilo vůz postupně dostat do podoby špičkového „áčka“.
S Escortem přišly i první výraznější úspěchy – slovenský titul v roce 1993, o rok později vítězství v poháru zóny střední Evropy a v Alpe Adria cupu. V tomto období byla Staňova účast na domácích tratích spíše svátkem, při příležitostných startech se však čím dál více prosazoval (třetí místo na Barum rally 1995, vítězství na Pražském sprintu 1995 před Baumschlagerem a Bertonem). Rostoucí forma a kvalitní zázemí vyústily v nejúspěšnější sezonu v roce 1996. Staňa získal druhý slovenský titul, znovu vyhrál středoevropskou zónu a splnil si velký životní sen: suverénně vyhrál svou nejoblíbenější soutěž – domácí Barum rally.
Slibně se rozvíjející kariéra študlovského pilota bohužel utržila povážlivé šrámy při návratu na české tratě v letech 1997 a 1998. Havárie (během vyrovnané honičky s německou špičkou) na Rally Šumava 1997 znamenala citelnou bodovou ztrátu a rozsáhlé poškození vozu. Červenobílého escorta se už nikdy nepodařilo v plné míře vrátit do dřívější kondice, což ve spojení s pořádnou dávkou závodnické smůly (čtyři odstoupení během jediné sezony) a technickým náskokem Dolákovy konkurenční stáje znamenalo konec nadějí na vytoužený titul.
Standova nejtěžší havárie v kariéře na Rally Český Krumlov 1998, při které zahynul jeho nový spolujezdec Peter Šafár, pak přinesla šrámy nejen fyzické a finanční, ale především psychické.
Škoda Octavia WRC
V letech 1999 a 2000 přišly další slovenské tituly a odvážný pokus o návrat na výsluní za volantem doma postavené Škody Octavie WRC. Historicky první privátní octavia z počátku nebyla příliš konkurenceschopná a Chovanec ve srovnání s escortem výrazněji nezrychlil. Paradoxně až po odchodu hlavního sponzora Matadoru se však obětavému týmu věrných mechaniků podařilo vůz vyladit a již s motorem a převodovkou z generace Octavia EVO II vybojovali Chovanec a jeho dvorní spolujezdec Karel Holaň nečekaný (a o to cennější) titul mistrů ČR ve sprintrally 2002.
Jak se později bohužel ukázalo, sprintový titul byl Staňovou labutí písní. Slibný projekt RVI Sport Teamu s plánovanými starty ve světovém seriálu byl ukončen ještě před prvním startem a stupňující se finanční i osobní potíže znamenaly pro bývalého valašského krále konec kariéry. Naposledy se do soutěžního vozu posadil na sněhové Jänner Rallye 2004, kde jej ale nefunkční diferenciál vyřadil již během první etapy.
Ani smutný konec kariéry však nemůže zanechat stín nad nespornými jezdeckými kvalitami a ryzím soutěžáckým srdcem valašského jezdce, jenž byl v dobách své největší slávy obávaným konkurentem i těm nejšpičkovějším pilotům ve střední Evropě.
Tak tedy Stando, přejeme všechno nejlepší!!
Poznámka: Obsáhlý článek o kariéře študlovské legendy s řadou zajímavostí byl vydán v časopisu Rally, číslo 06/2010 (autor: Tomáš Tkadlec).
