Uplynulý víkend byl svátkem všech rallyových nadšenců ze Slovenska. Po dlouhých 24 letech vstala z popela slavná Rally Tríbeč, která v 80. letech patřila mezi slovenskou rallyovou klasiku.

O tom, že se jednalo o úspěšný návrat, svědčí obrovský zájem diváků a hlavně parádní souboje na trati.

Ještě nedávno platilo, že kdo má rád „wéercéčka", ten jezdí do Maďarska. Po neutralizaci těchto vozů v zemi guláše a čabajky se okřídlené skvosty přesunuly jen několik desítek kilometrů severně a dělají nyní radost slovenským fanouškům. Zatímco v našich končinách tvoří „wéercéčka" v poslední době spíše jen kulisu a kvůli technickým potížím nepříliš často promlouvají do soubojů o „bednu", na Rally Tríbeč piloti „wrců" bez nadsázky „udělali" závod.

Jak Jaro Melichárek, tak Grzegorz Grzyb využívali možností svých vozů velmi zdatně a jejich souboj lze považovat za koření závodu. Oba přitom praktikovali značně odlišný styl jízdy. Domácí Melichárek už loni ve Vyškově a Vsetíně ukazoval svoji dravost a v agresivních průjezdech pokračuje i letos. Horkokrevný Polák Grzyb naproti volil překvapivě klidnější styl a nejvíc vydělával na městském okruhu, kde dokázal ukrotit přirozenou snahu o bavení diváků. Můžeme se jen dohadovat, kdo by měl v cíli lepší součet časů nebýt závěrečného deště a s tím spojené taktické hry. Oba dva si v každém případě za svoje výkony zaslouží absolutorium.

Výkon hodný mistra předvedl Jozef Béreš junior. Na městském okruhu dostával od „wéercéček" pravidelné obklady, které doháněl maximálním nasazením na obou klasických testech (seděla mu především technická Uhrovecká RZ). Na Melichárkovo ani Grzybovo soutěžní náčiní jeho Fabia S2000 technicky nemá, a tak lze třetí pozici brát vlastně jako malé vítězství.

Mladému Jožkovi byl tentokrát až překvapivě blízko jeho otec, startující na silném Audi skupiny B. Jozef Béreš starší zajel na prvním testu dokonce sedmý nejrychlejší čas a za svým synem zaostal jen o jedinou sekundu. V dalším průběhu rally se sice propadl na konec první desítky, konečné deváté místo v plné konkurenci (ze špičky odstoupili jen Trněný a Mozner) je však jeho nejcennějším výsledkem od přestupu z Opelu Ascona do audi.

Závod ve znamení nostalgie absolvoval Igor Drotár. Návrat do míst, kde závodil před zhruba třemi desítkami let, oslavil rutinním výkonem bez závažných chyb, což v konečných výsledcích znamenalo čtvrté místo. Výkon kvalitní, výsledek slušný, ale na Igorovi je přesto vidět, že se do budoucna nehodlá s umístěním „za bednou" smířit. Ostatní piloti WRC si nevedli podle svých představ.

Karel Trněný začal slibným třetím časem na okruhu, pak se dvě rychlostní zkoušky jezdecky hledal, a když konečně našel správný rytmus a zajížděl kvalitní časy kolem páté pozice, vyřadilo jej porouchané turbo. Další pilot silné Fabie WRC – Ján Miloň – byl spíše do počtu, neboť dokázal stlačit plynový pedál pouze na rovných úsecích a na některých „erzetách" ho dokonce předjížděl Martin Hudec.

Kromě výše zmíněných „celebrit" jsou ve videu k vidění i jezdci, jež se do povědomí našich diváků zatím příliš nedostali. Máme na mysli především nesmírně dravého Tomáše Ondreje se žlutou Evo šestkou či nadějného polského mladíčka Wojtka Chuchalu se subaru.

Video z Rally Tríbeč od Jana Olejníčka ukazuje to nejpodstatnější, co soutěž nabídla: náročné protahováky na Uhrovecké RZ, prašné pasáže na nejdelší Tríbečské RZ, i (slovy Igora Drotára) divácky atraktivního „Mickey Mouse" v ulicích města.

Přejeme jasný obraz i zvuk!

 

Share.

Člověk mnoha zájmů a koníčků, který si již vyzkoušel práci televizního redaktora i vyučujícího na vysoké škole. Celoživotní nadšenec pro rallysport, od roku 2007 redaktor časopisu Rally, občasný komentátor startovních a cílových ramp a příležitostný reportážní fotograf.

Leave A Reply