Závěrečný díl vzpomínkového seriálu napsal Jirka Dufek. Krátce se s ním zastavíme na polygonu v Kopřivnici a taky u adrenalinového sjezdu do Želechovic.
Vzpomínky na Barumku od Jiřího Dufka
Na „Barumku“ jezdím od svých asi 8 let. Za tu dobu jsem zažil velmi mnoho zážitků, které se mi vryly do paměti, takže je velmi těžké vybrat mezi nimi ten nejsilnější. Vždy jsem nemohl dospat rána, kdy jsme odjížděli směr Zlín a jen jsme se přiblížili na dostřel od hlavního města rally padla na mě atmosféra soutěže úplně.
Krásné vzpomínky mám na rok 1999, kdy se naposledy jel Kopřivnický poligon a já mohl být u toho. Jezdci možná nesouhlasili se zařazením této vložky do itineráře, pro diváka však měl poligon zvláštní kouzlo.
Nesmazatelně se mi vryl do paměti rok 2002, kdy sváděl souboj Roman Kresta s Renatem Travagliou. Stáli jsme tehdy na Pindule na sjezdu k Želechovicím, který končil „vinglem“. Už předjezdec měl při dobrždění z kopce problémy a tak jsme čekali, kdo skončí v příkopu vně zatáčky. Když jsem uviděl střechu Romanovi Octavie, bylo mi jasné, že to nemůže vyjít. To co následovalo, mi ale úplně vzalo dech. Roman se opřel do brzd a Octavie jakoby se zarazila na místě a já viděl jak od předních kol vylétly jiskry…, ihned Roman vůz perfektně poskládal do zatáčky a efektivně jí projel. Celý tento průjezd trval jen několik vteřin, ale zanechal ve mě hluboký zážitek na celý život. Ostatní WRCa měla na tomto úseku také krásné průjezdy, Romanův však na mě zapůsobil nejvíce.
