Věčně usměvavý sympaťák, zapálený pro rally. Špatnou náladu jako by neznal. Řeč je o ostravském spolujezdci Richardu Lasevičovi, který v posledních letech úspěšně kombinuje účinkování ve „wéercéčku“ se starty ve výrazně slabších vozech. O jeho služby je mezi jezdci veliký zájem a jak se zdá, mnoho prostoru k oddychu nebude mít ani letos…

 Ríšo, v loňské sezóně jsi absolvoval patnáct soutěží, patříš mezi nejvytíženější české spolujezdce. Jak náročné bylo tento program stíhat časově? Měnil se v průběhu roku Tvůj plán startů nebo bylo vše již stanoveno na začátku roku?

„Ani jsem netušil, že jich bylo tolik, Většinou o počtu ztratím přehled asi v půlce sezony a odpočítávám jen podniky do konce. Do toho se občas něco vloží neplánovaně, takže mi v tom závodníci dělají chaos, ale nezlobím se na ně, rally není nikdy dost. A abych se nenudil, tak závodů mám letos naplánováno asi 20. Časově to zvládám, jelikož se držím hesla, které nám vštěpoval velitel roty na vojně: Den má 24 hodin, a když si přivstaneš, tak i víc 🙂 Jinak na závody padne veškerá dovolená, náhradní volna za přesčasy a paragrafy za dárcovství krve a plazmy. Nevím jak, ale vždy to nějak slepím. Plán startů mám přibližně daný na začátku sezony, pak dva dny sedím a kombinuji, až z toho vyjde finální verze, kdy je třeba vzít volno, v práci pak chvíli bojuji… no a pak je nakonec všechno trochu jinak :-)“

Mění se nějak Tvoje role v týmu podle toho, se kterým jezdcem startuješ?

„Každý jezdec, se kterým jsem startoval nebo startuji, má své požadavky. Většinou se má práce moc neliší, až na pár drobností. Rozdílné přístupy jsou až během samotného závodu. Například při startech s Martinem Vlčkem jsem se povýšil na fyzioterapeuta, kdy před každou RZ jsem mu musel zakroutit krkem, aby se mu uvolnily svaly ztuhlé po úrazu na motorce. Procedura spočívala v tom, že si klekl přede mne a kroutil hlavou na jednu stranu a já jej přetláčel na druhou a v jednom momentě jsem s ním škubl. Museli jsme to praktikovat mimo ostatní, jelikož to vypadalo…no slušně řečeno komicky, jak tam tak klečel . Říkali jsme tomu poprava ruského vojáka čečenským extrémistou 🙂 …a extrémista, to já jsem…“

Na Slovensku jsi absolvoval druhou sezónu ve voze WRC po boku Jara Melichárka. Od titulu Vás dělilo několik bodů. Myslíš, že byla z Vaší strany nějaká zásadní chyba, která vývoj seriálu ovlivnila, nebo se jednalo jednoduše o smůlu?

„Tak zásadní chyba asi nenastala, spíše se posčítaly chybičky drobné a zasáhla opět vyšší moc v podobě spadlé hadice turba v Maďarsku a odstoupení v Prešově před 1. RZ. To nás stálo spoustu bodů a srazilo dolů. Pořád platí, že je to technický sport.“

Lancer WRC, se kterým jste startovali, už nepatří mezi nejmladší auta, loni jste s ním měli i několik technických problémů. Nejsou v týmu myšlenky na výměnu techniky za modernější?

„Tak na Monte Carlu si Jaro vyzkoušel S2000, jestli s tím pojede dál, nebo bude pokračovat s Lancerem WRC, nevím. Donesly se mi také zvěsti ohledně jiné značky vozu, ale toto jde mimo mne. Takže auto asi uvidím, až si budu seřizovat sedačku.“

Bratři Melichárkové si díky myšlence obnovit v Topoľčanech rally vyzkoušeli tuto disciplínu tzv. z druhé strany, tedy z pozice organizátora. Tebe by podobná zkušenost v budoucnu nelákala (alespoň epizodně)? „Vyzkoušet si roli organizátora mne OPRAVDU neláká. Je to strašně nevděčná práce, kdy se sklízí více kritiky než pochval. Přesto je to potřeba a před takovými zanícenými lidmi mi nezbývá nic jiného, než smeknout. Osobně bych ale do jakékoliv funkce při pořádání rally nešel.“

Nová sezóna je za dveřmi. Přibliž prosím, jaké plány máš na nový soutěžácký rok a se kterými jezdci Tě uvidíme?

„Kostky jsou už vrženy, jak říká klasik. Letos bych měl navigovat tři jezdce. Prioritou je kompletní sprintový šampionát s Martinem Vlčkem, se kterým bych měl startovat také na Valašské rally, v Hustopečích a na Barum rally. Startovat bychom měli s Peugeotem 206 S1600. S Jarou Melichárkem bych měl absolvovat kompletní mistrovství Slovenska a s Petrem Pospíšilem vybrané závody rakouského poháru ARC, což je obdoba našich sprintů. Začal jsem tento víkend na testovací RZ v Žiželicích, a hned týden nato mě čeká první start právě v Rakousku. No a 14 dní nato Valaška, pak Vrchovina, týden nato Prešov a pak…. Rally není nikdy dost :-)“

Sdílet

O autorovi

Člověk mnoha zájmů a koníčků, který si již vyzkoušel práci televizního redaktora i vyučujícího na vysoké škole. Celoživotní nadšenec pro rallysport, od roku 2007 redaktor časopisu Rally, občasný komentátor startovních a cílových ramp a příležitostný reportážní fotograf.

Komentáře