Asi bych vám měl hned na začátku dešifrovat význam nadpisu. Vysvětlení je prozaické. Dotaz “Jak to jede?” jsem od místních kolemjdoucích či přístojících během prodlouženého víkendu obdržel několikrát. A pokaždé ve mě vzbudil stejné rozpaky. Chtějí informaci, kdy erzeta startuje, jaké jsou aktuální výsledky nebo kudy je vedena trať rychlostní zkoušky? Z jednoduché otázky pak vznikaly několikaminutové příjemné rozhovory se zcela neznámými lidmi. Přirozeně za dodržení všech platných hygienických nařízení! I taková je rally.
Šumavský trojúhelník
Šumava. Rozkládá se mezi vesnickým barákem Škopkových v Hošticích na východě, služebnou Policie Modrava na jihu a kasárnami vojína Kefalína v Janovicích na západě. Na vojenském buzerplace vystřídali už před mnoha lety “Černé barony” či také “pétépáky” příslušnící rallyových technických praporů. Soutěžní posádky odtud totiž vyjíždějí ze svých ubikací na blízké i vzdálené rychlostní zkoušky Rallye Šumava a Historic Vltava Rallye. Loni se obě klatovské soutěže utopily v covidových slatích. Letos se situace přece jen zlepšila a “hygiena” mohla říct: “Tak si teda jeďte!” Byli jsme při tom!
A chcete slyšet nějaké šumavské poudačky? Tak tera poslúchyjte dobře hušma!
Košík a rybičku s sebou
Šumava slavila pětapadesátku. Vltava zase psala před svým názvem číslovku dvacet devět. Doba COVIDová zatím pokračuje. Spousta zábavy tak byla vyvážena stejným množstvím restrikcí a nařízení. Diváci museli nuceně pokračovat v pauzírování a sledovat soutěž ve vzdáleném režimu. Houbařů se okolo erzet ale ochomýtalo přece jen více, než na Valašsku.
Čekání na signál
Online výsledky šlapaly, tradičně dobrou a rychlou práci odvedly Videonovinky i Česká televize.
Podle ohlasů se příliš nepovedly placené přímé přenosy z rychlostních zkoušek. Kde hledat příčinu, netuším. Místní hluboké hvozdy, pastviny a slatě jsou na tom s jakýmkoli signálem hodně na štíru. Dostupnost vysokorychlostního připojení proto byla často spíše naší tužbou, než realitou. Na telefonu mám solidně vymlácený “Enter” a fotka holky s pořádnýma… teda aktuální výsledky se stejně většinou nenačetly. I tohle mohla být jedna z příčin haprujícího “lajvu”. Ale neplacený na Youtube podle všeho šlapal…
Přírodě neporučíš
Stejně jako mobilní signál, bylo proměnlivé i počasí. Do chemodánu proto doma putovaly jak zateplené kamaše a kousavý svetr, tak kraťasy a opalovací krémík. V pátek se v rychlém sledu střídaly ostré sluneční paprsky se stejně štiplavými kapkami deště. A aby nám příroda dostatečně demonstrovala svoji sílu, zahrozila i drobnými vločkami. Nedalo mi to nevzpomenout si na poznámku jednoho z oslovených diváků, kterou pronesl v reportáži Světa motorů možná někdy před dvaceti lety: “No jo, klasická Šumava, zima, sníh lííítááá…” Jako každou ženu, ani Matku Přírodu se nám zatím nepodařilo ovládnout.
Pro nás moravské nížináře docela divočina. V “Asii” už totiž pomalu cpeme zralé švestky do beček. V sobotu s námi hrál Zeus přece jen čistější hru. Na modrou oblohu mezi bílé mráčky přilepil božskou žvýkačkou slunce. Teploty se sice těm na jadranském pobřeží ještě úplně nepodobaly, ale vše jsme si plně vynahradili v neděli. “Oskar” dával od rána full gas. Bylo možné shodit přebytečné svršky a něžné polovičky mohly také bez obav vyhnat orosenou loukou kozy v háj.
Derniéra Čínova, reinkarnace erzety „Mlázovy“
Divácky vděčný okruh na okraji Klatov letos zřejmě zažil svoji derniéru. Bez fanfár a ovací.
Plánovaný obchvat násilně přetne dlouhou tradici. Oblíbenou “kosu” nahradí kruhový objezd. Hluboké příkopy tak už žádné další soutěžní auto nepozřou. Smutné. Je to jako postavit na Pinduli dálnici s franšízou McDonaldu. Ale nic naplat, i legendy občas umírají.
Ale také vstávají z mrtvých. Mlázovská vložka je toho zářným příkladem. Naposledy se tady proháněla ještě WRCéčka. Vrátil se známý “vracák” u zámku v Mlázovech. Zcela nová byla závěrečná penetrovaná pasáž se šotolinovými plotnami. Úsek s obrovským potenciálem. Stali jsme se svědky premiéry budoucí divácké arény?
Nové tratě potěšily!
Pořadatelé zabojovali a ke stálicím typu Koráb a Čínov přidali několik nových i staronových úseků.
“Šotku”, střídající se s mazlavým blátem, jsme nově našli také na nedělní rychlostní zkoušce s názvem “Zdebořická”. Ovšem úzká lesní cesta byla i po úpravě poměrně rozbitá a dala solidně zabrat drahé závodní technice. Z pohledu divácké atraktivity ale nelze novému úseku udělit méně než deset bodů z deseti. Nezpevněných a přitom sjízdných cest je v Česku asi tolik, jako aktuálně peněz ve státní pokladně. Každý nový se počítá!
Erzeta s názvem “Keply” se při pohledu do mapy jevila jako nejjednodušší. Rovinatá, téměř jako vyžehlený motouz. V reálu se však jednalo o pořádně tenkou, pokrčenou nit. Rozhoupaný povrch, rychlé a úzké zatáčky. Úsek “na srdce”. Při odjezdu ze servisu si na tuto vložku nesměly posádky zapomenout přibalit pořádné koule.
S anticuty se roztrhnul pytel. Je to trpěná daň za nutná povolení k průjezdům. “Rozebrané” krajnice si nepřejí soutěžící, pořadatelé a natož pak místní obyvatelé.
Cizinci jako kapky v moři
Mezi soudobými vozy byla jasná převaha českých posádek. Ze zahraničí přijeli omrknout šumavské tratě pouze pan kníže Thurn und Taxis a mladý Švéd Victor Hansen. Chvíli se v průběžném seznamu přihlášených pohyboval i Němec Noller s Opelem Corsa Rally4. Auto k dispozici bylo, ale potřebné dokumenty ne. Česká premiéra vozu s bleskem ve znaku je proto odložena na neurčito.
Ve svém domovském silu zůstala po dobytí Valašské bašty i ruská raketa Gryazin. Kdoví, jak by pro něj Šumava dopadla. Naši bývalí bratři tu v současné době nemají v jakémkoli ohledu na růžích ustláno.
Suverén Kopecký
Stejně, jako na Va i Lašsku, se očekával souboj bývalých fabrikantů s nenáviděným WRC.
Honza Kopecký s Honzou Hlouškem od začátku nemuseli ani tahat za delší konec provazu. Jednoduše si jej vzali a schovali do kufru své Fabie. Kola tentokrát neupadávala, matice se neztrácely. Na několika prvních kilometrech dali nejdříve svým soupeřům čuchnout, jaké to je být na čelních místech pelotonu. Postupně si však zkušeným, nekolísajícím výkonem, získali dostatečný náskok. V neděli si na rozbité šotolině u Zdebořic dokonce mohli dovolit “pošetřit” auto a neletět hlava, nehlava. Sebefauly nepřišly a v cíli je první místo neminulo. Konkurence má ještě hodně na čem pracovat. Jinak jim bude nadále čučet jen na zadní nárazník.
Pech-fógl
Problémy se opětovně nevyhnuly Václavu Pechovi. Týden po Valašské rally skončil díky těžšímu postcovidovému stavu na stooktanových kapačkách. Otazník tak visel především nad jeho fyzickou připraveností. Zvládne Ášín náročné šumavské erzety? I zvládl by. Sic toho měl v sobotu večer už plné brejle, nebylo to nic oproti “bebí” jeho Focusu.
Na poslední vložce úvodního dne, kterou byla téměř dvaceti tří kilometrová “Strašínská”, dalo posádce Focusu WRC totiž poslední sbohem turbo. Z ostrého M-SPORTího dravce se rázem stal líný rodinný beránek. S vypětím zbytku sil plzeňská dvojice dotáhla auto až do servisního stání v Janovicích. Následoval výrazný pád v celkových výsledcích. Čtrnácté místo, se ztrátou více než čtyři minuty na prvního, nenalévalo příliš optimismu do žil. K vzteku!
Ovšem Ášín se nevzdal a v neděli zatroubil k útoku. Potíže ale zřejmě chodí ve dvojici. Loučící se turbodmychadlo napáchalo větší škody, než se na první pohled zdálo. Výfukovým potrubím totiž prošly nejen spaliny, ale také několik dílů ze zcepenělého turba. Zřejmě aby se na dlouhé cestě ven nebály, vzaly si s sebou jako rukojmí jedno z důležitých čidel. A tak byl zničehonic Focus prost ALS. Deváté místo na rampě bylo maximem možného i nemožného.
Sezóna posádky Eurooilu utrpěla další vážnou trhlinu. Boj o obhajobu titulu se začíná podobat science fiction. Na řadě jsou jihomoravské Hustopeče. Jak asi budou staršímu WRC chutnat tamější specifické tratě?
Marešova “pentle”, Černý jako Fénix z popela
Dalo by se očekávat, že na Kopeckého bude dorážet především Filip Mareš. Ten si v mezičase mezi českými závody udělal výlet na slavnou italskou Rally Sanremo. Díky dvojitému defektu tam ale své účinkování posádka ukončila dříve, než se stačil řádně ohřát motor jejich Fabie. A ani šumavský výkon (alespoň v první části), se nedá považovat za stoprocentní.
Ve vzdálené přezouvačce si zapomněla boleslavská posádka nechat povinně označit pneu. Přišli na to relativně záhy. Okamžitě se vrátili chybu napravit. Písek v přesýpacích hodinách byl však neúprosný. Pozdní příjezd do časové kontroly před další “vložkou” znamenal deseti vteřinovou penalizaci.
Rozhozená koncentrace se negativně promítla také do času přímo v erzetě. A jak se později ukázalo, “pentle” hrála v konečném součtu časů docela zásadní roli. I když Filip v nedělní části pořádně zatáhnul, druhé místo v cíli mu uteklo o mizerné 0,3 sekundy. Nebýt zmiňované sankce… A víte, jak by se dal pojmenovat největší Filipův šumavský problém?
Jan Černý. Sakra tvrdý oříšek, na který nedokázal najít “Pípan” louskáček. Měl formu jako hrom. Oproti Valašce jel jako vyměněný. Změny v přípravě a více testování přinesly své ovoce. Druhé místo absolutně Černého s Černohorským je jako ze sna! Vydrží jim forma až do Hustopečí?
Předohraby
Ve dvoukolkách drží i nadále všechny trumfy oba Dohnalové. Pokud neudělají zásadní jezdeckou chybu, či jim neselže technika, hrají si vlastní ligu. Z vítězství se radoval Jan Dohnal s Renaultem Clio S1600. Renda Dohnal s Peugeotem 208 Rally4 jej tentokrát neDohnal. Cílovou pásku přetnul jako druhý druhý se ztrátou necelých dvaceti vteřin. Třetí místo bral překvapivě místní borec Lukáš Frána s Citroënem DS3 R3T. Nutno podotknout, že s relativně propastnou ztrátou na prvního, jež činila více než tři minuty.
A co dravé mládí?
Bez Caise i “Semiše”
Na šumavské soutěži pokračovala přímá konfrontace mladých pušek. Z ní už dlouho před startem vypadl Erik Cais. Jeho zdravotní stav po prodělaném COVIDu ještě není zcela uspokojivý. Mladý talent tak musel nadále pauzírovat. V seznamu přihlášených na Rallysprint Kopná ale jeho jméno figuruje. Dočká se opět konkurence zdatného soupeře?
V nedohlednu je zatím comeback Petra Semeráda. Z plánovaného programu zbyly jen cáry. Nestartuje ani u nás, ani v Maďarsku. A dle rozhovoru, jenž před nedávnem “otiskly” servery s rally tematikou, se na tom v nejbližší době nic nezmění. Ze zákulisních informací je cítit, že je něco shnilého ve státě dánském…
No benzín, no párty!
Po čertech rychlého Adama Březíka zastavil na Valašské rally vzrostlý peň. Auto bylo opraveno, šrámy na jezdecké duši zaceleny. Ani v Klatovech ale nebylo pekařskému juniorovi přáno. Společně s mitfárou Ondrou Krajčou stihli udělat pátý a devátý čas na prvních dvou erzetách. To bylo vše. Odstavení Fabie z důvodu nízkého tlaku paliva by se dalo přeložit do dvouslovné fráze – došel benzín. V neděli Adam pokračoval, i když mimo absolutní pořadí. Najeté kilometry se budou určitě hodit.
Dříve škodovácké speciály hořely, teď jim pro změnu špatně ukazují palivoměry. Asi by si ostatní posádky s Fabiemi měli pozvat do svých dílen indiánského šamana. Ten jediný totiž dokáže mladoboleslavské speciály ochránit před hrozícím “Marešovým syndromem.”
Salámista “Stříťa”
Z výše uvedeného vyplývá, že největší úspěch opět zaznamenali “erpětkoví” novicové Dominik Stříteský s Danny Perseinem. Už na úvodním Čínovském okruhu vytřeli všem soupeřům zrak. Rychlou okruhovou zkoušku vyhráli. V dalším průběhu rally si klasicky “jeli to svoje”, zbytečně neriskovali. Dominikova jízda je oproštěna o zbytečné kudrlinky a parádičky. A hle, časy tam padají jak bába do koksu!
Zatímco v cíli erzet z ostatních téměř stříká adrenalin, Dominik nasadí svůj potutelný úsměv a zdá se, že to má “na salámu”.
Čtvrté místo absolutně v cíli ale hovoří o něčem zcela jiném. Popravdě, kdo z vás čekal tak sebevědomý vstup Dominika s Dannym mezi “velké kluky”?
Rozdíly ve výkonnosti
Bohužel je zde stále viditelný rozdíl mezi absolutní “erpětkovou” špičkou a ostatními majiteli R5. Svými časy se navzájem neohrožují a každá skupina si jede svůj vlastní závod. Piloti z druhé skupiny alespoň čas od času předvedou nějaký ten smyk pro přihlížející. Ač můžeme být rádi za každou špičkovou čtyřkolku, hegemonie modelu Fabia je už trochu únavná. Volkswageny se vytratily a jeden Hyundai s dvěma postaršími Fordy revoluci neudělají.
Historické žně
Páteční program patřil pouze historii rally. Početná ekipa evropských a českých “veteránů” absolvovala dva poměrně rychlé testy ve dvou průjezdech. V sobotu následovala druhá, delší etapa. Posádky historických skvostů startovaly před polem soudobých automobilů.
Evropa v Klatovech
Pocitově bych řekl, že nasazení českých posádek je několikanásobně větší, než je tomu u jejich evropských přátel.
Klatovský vítěz “Zippo” kočíroval Audi. Je znatelné, jak by silné Quattro rádo jelo. Ale Ital projíždí zatáčky “na jistotu” a čas na soupeře získává v rovinatějších pasážích. Podobným stylem vodí Ford Sierra Cosworth Španěl Alonso. Opatrně do zatáčky a rychle z ní ven.
To oba Poršáci – 911SC Rakušana Wagnera a 911RS Švéda Johnsena, musí spěchat úplně všude. Silný, ubrblaný motor totiž pohání jen zadní nápravu. Oproti čtyřkolkám, zvláště na mokru, značná nevýhoda. I přesto Zippo s Picenem dokázali udolat Karla Wagnera s Gerdou Zauner až v poslední erzetě. O necelých pět vteřin. Síla není vše!
Zpestřením byla účast Jürgena Geista se sněhobílým Opelem Manta 400 a Carlose Sampaya se vzácným Renaultem 11 Turbo.
Česká historická scéna
Velká spousta českých dvojic dokáže předvést kvalitní divadlo.
Ford Sierra RS Cosworth Jiřího Káni a Martiny Kalistové je dokonalý peklostroj. Silný, hlučný, oheň plivající. Vyhrávací auto. K čertu s elektrikou! Tahle kára budí pořádné emoce!
Kadett a … Kadett
Opela Kadett Coupe Miroslava Janoty doplnil druhý “žluťásek”. Za volantem netradičně seděl Vojtěch Štajf. Noty mu četl legendární Vladimír Zelinka. Kdo by si na začátku vsadil, že v konečném zúčtování nováček za volantem historika “vyklepne” zkušeného Janotu? Zdá se, že Štajfovi nová (pardon, stará) technika sedla. Jak sám přiznal, s Opelem si pilot musí výsledek opravdu vybojovat.
Skvostná podívaná je na průjezdy Martina Klika s Ladou VFTS. Silná zadokolka, šikovný pilot. Jako za Blahnových časů. Na Starého se Šlamborou dal zase zavzpomínat Oldřich Kovařík mladší. Nejen barvami “áčkového” Favorita, ale především nasazením! I když ani jeden z nich cíl nespatřil, za předvedené výkony jim dodatečně tleskám!
Ach, ty motory!
Za smolaře soutěže můžeme označit Vladimíra Bergera a Tomáše Engeho.
Berger odstoupil už na úvodním Čínově poté, co mu motor “sežral” vodu. Enge před soutěží pilně testoval. Vše klapalo na 100%. Ovšem po startu první RZ začal jít motor Fordu na tři válce. Problém se vyřešit nepodařilo a po čtyřech vložkách bylo vymalováno.
Ani agregát Fordu Escort RS Cosworth Libora Kotrmona neměl své dny. Odspodu se mu příliš nechtělo a svou nelibost dával najevo nesouhlasným “tarokováním”. Na rozdíl od staršího bratra se však prokašlal až do cíle.
Co by za takové malicherné problémy dali Petr Pavel, Luboš Dolák nebo Miroslav Tejkal? Všichni tři své plechové miláčky totiž nepříjemně “vyváleli”. U Pavla bych to bohužel tipoval na totálku. Doláka čeká odbahnění. Tím se nemusí zabývat Tejkal, kterému se velmi ostré, novotou vonící Subaru Impreza, podařilo poslat do zurčícího potoka.
Vytrženo z kontextu (backstage)
- Už jen samotné “najíždění” RZ je velkým zážitkem. Úzké “šoustky”, divoce namotané v členitém terénu, kladou velké nároky nejen na výbornou orientaci v mapě, ale také na žaludek. Sedět na zadním sedadle, platíčko Kinedrylu by mi bylo málo.
- Máte na té vaší Šumavě po čertech šumné tratě. Ač moravský patriot, spojením klatovských a krumlovských erzet by mohla vzniknout kvalitní soutěž světového mistráku. Tohle “u nás” nemáme.
- Zavřené občerstvovny jsou otrava. A absence stánků jakbysmet. Konzumace oběda kdesi na mezi z polystyrenového čehosi není kdovíjaká Hochküche. A kdo sebou vozí hliníkové kastrůlky?
- S přihlédnutím ke všem smyslným a nesmyslným hygienickým opatřením dokážu pochopit nutnost zakrytí dýchacích cest v uzavřeném prostoru či lidmi napěchovaném servisním areálu. Ale vyžadování respirátoru uprostřed lesů a luk, kde akreditovaný novinář narazí maximálně na pasoucí se krávu, je úchylnost “hygieny”. Chvílemi se mi chtělo až křičet, ale nemohl jsem bohužel popadnout dech.
- Někdo nám z předního okna šlohnul nálepku PRESS! Takže místo pátečního Čínova jsem musel shánět novou. Kdo nemá nálepku, jako by nebyl.
- Poraďte mi, jak se domluvit s italským fotokolegou, který nevládne angličtinou a italsky vypotí jen: “Veloce, diretto, Klatovy, eh”?
- Po absolvování rychlostní zkoušky “Keply” už vím, jak se asi musela cítit Jiřina Švorcová, když ji v Králi Šumavy pohltila bažina. Mě se snažila okrást jen o pravou botu. I tak mě jímala úzkost a v hlavě se mi promítal celý život. V boji s přírodním živlem jsem byl nakonec vítězem.
- Cesta do obce Fleky (megapole o deseti domech, dělící se na Přední, Střední a Zadní), nejzazší místo celé tratě, v nás probouzela stísněné pocity. “Příjezdovka” těsně olizovala přirozenou hranici s Německem a lemovaly ji Bohem zapomenuté usedlosti v zuboženém stavu. S přicházejícím večerem působil zdejší plenér hororovým dojmem.
Vytrženo z kontextu (střípky z erzet)
- Jiří Jírovec oslavil 40+1 let v rally zbouráním pražákova plotu. Stodola s krovy zůstala netknuta. Byl jsem u toho. Na onom místě mělo menší či větší krizovku více posádek. Hluboká kolej v asfaltu závodní auta stahovala jako vodník, lákající nebohé duše k sobě do hlubin rybníka.
- Nedělní sekce by mohla být bez ostychu uvedena nadpisem “Z rána rány”. Ještě než stačil kdyňský Koráb pořádně odrazit ode břehu, už byl jeho kapitán nucen měnit kurz zpět směr přístav. Kdysi jsem něco četl o kouzlu první zatáčky. Zde fungovalo dokonale. Úderným premiantem se stal Robert Adolf. Ještě mu pořádně nestačil zmizet startovací stan ve zpětném zrcátku a už se v úvodní pravé zatáčce válel na louce. Podobný “polet” předvedl o pár aut později i Karel Štochl. Předtím si ale stačil udělat Roman Odložilík na jiném místě tratě krátký trip do řepky.
- I Štochlův incident nakonec rychlostní zkouška rozdýchala. Ale po stromové “hauptrefě” Pešla s PROTem (auto dokonce chvíli doutnalo), musel vedoucí vložky zahlásit: “Zásah, Koráb potopen!”. Dle fotografií nebudou všechny jmenované bolet jen těla, ale také peněženky.
- Nehas, co tě nepálí! Dobře míněnou radou se zapomněl řídit Vlastimil Dědic jr. Premiéra s vozem kategorie R5, na spolujezdecké sedačce se zkušeným Tomášem Plachým, probíhala bez větších potíží. Vlastimil si ovšem na konci prvního dne, při pokusu o vypnutí agregátu Fabie zvenčí, popletl tlačítka a místo „chcípnutí“ motoru jej začal hasit.
- Nechvalně známý skok na konci RZ „Strašínská“ už dokázal pořádně vystrašit nejednu posádku. V druhé rundě prudce zvednul tep Stříteskému s Perseinem. Dominik jej skočil tzv. „na Štajfa“. Fabie se naštěstí po dopadu pouze velmi nepříjemně zavlnila a oba mladíci mohli spěchat do cíle „vložky“. Třikrát sláva moderním podvozkům!
ŠUMAVA & VLTAVA 2021
Klatovští, děkujééémééé! V pokračující blbé době jste byli dalším světlem na konci tunelu. Je s podivem, že i přes složitou situaci se vám podařilo zapracovat do projektu soutěže mnoho příjemných novinek! Předem se omlouvám všem, které jsem ve svém ohlédnutí za za šumavským víkendem zapomněl pochválit (či urazit). Věřím, že podrobnější “repku” jako vždy připraví kluci z časáku RALLY. Za horizontem už pomalu vidíme blížící se Kopnou. Věřím, že budoucnost naše a taky automobilových soutěží není tak černá, jako věž na klatovském náměstí.
-
Lokalita, tratě
-
Jezdecké obsazení
-
Atmosféra
-
COVIDOodolnost
2 komentáře
Překrásný článek který opravdu baví!!! Úplně jiný náhled krásné shrnuto! Jakož to jezdec se to krásné čte! Děkujeme
Díky za pozitivní reakci! 🙂