Postřehy z rakouské scény

Startující

Rakušané se obecně potýkají se snižujícím se počtem startujících. Na Lednové rally letos poprvé startovalo v hlavním poli víc českých posádek než těch domácích. Je to dáno samozřejmě současnou ekonomickou situací a ztrátou sponzorů. Při první soutěži roku hraje navíc významný vliv nevhodný termín (mediálně naopak ideální) a nutnost pořídit drahou zimní výbavu, jejíž využití je nejisté. Ani počet domácích posádek v národní kategorii nebyl nikterak oslnivý. Zatímco tady před dvěma lety startovalo 48 vozů, letos jich bylo jen 25.

V českých luzích a hájích jsme na tom tradičně co do počtu i kvality startovního pole mnohem lépe. Už jen pouhý rozdíl množství speciálů kategorie Super 2000 je propastný. Zatímco v Rakousku by letos mohly závodit 2-3 vozy této úrovně, u nás se dá počítat až s trojnásobkem. Jednoznačně navrch máme i v počtu pořádaných značkových pohárů. U našich sousedů se letos pojede pouze Opel Corsa OPC Rallye Cup.

Inspirací by pro nás naopak mohlo být zařazení národních tříd do rámce seriálu MMČR. Tím by se mohl setrvalý propad startujících v dvoudenním velkém mistráku zvrátit. Navíc Rakušané letos vypisují skupinu M1 pro zcela sériové vozy. To by mělo být jednoznačně nejlevnější závodění vůbec.

Startovné

Pořadatelé rakouského národního mistrovství ÖRM letos přišli s velmi podnětnou myšlenkou, která u nás zatím nemá obdoby. Výše startovného se odvíjí v závislosti na počtu soutěží, na které se posádka přihlásí. Při prvním startu v mistrovství Rakouska zaplatí jednotný vklad 750 euro. Při druhém startu už ušetří 50 euro a „množstevní sleva“ úměrně pokračuje. Pravidelný účastník osmidílného šampionátu se díky tomuto systému sveze na závěrečné Rallye Waldviertel jen za 550 euro. Výjimkou byla pouze úvodní Jänner Rallye, kde se platilo díky zařazení do ERC vyšší startovné.

Tratě

V tomto bodě prohráváme na celé čáře. Rakousko je úžasná země plná úzkých silnic s nepřeberným množstvím zatáček vinutých po krásném asfaltu. O šotolině ani nemluvě. Jak ukázala Jänner Rallye, také tady jsou problémy s katováním zatáček. Pořadatelé to příliš důsledně neřešili a tak se díky nepříznivému počasí naneslo na silnice obrovské množství bláta. Přesto si myslím, že použití balíků slámy k vymezení zatáčky je vhodnější (a bezpečnější) než zatlučené ocelové trubky nebo položené betonové kvádry.

Jednou z mála nadějí, jak zvýšit technickou úroveň našich rychlostních zkoušek a snížit rychlostní průměr, je natáhnout tratě do chráněných oblastí. Nemusel by to být tak nepřekonatelný problém, jak se na první pohled zdá. Vždyť v regionu Mühlviertel se také závodilo v přírodním parku, navíc v nadmořské výšce téměř 1000 metrů. RZ 12/15 například projížděla turistickým centru nad Unterweissenbachem. Majitel horské chaty si vozil hosty nahoru do restaurace přímo přes rozbahněnou louku VW Transportéry obutými sněhovými řetězy. Horská louka byla tak „rozrajtovaná“, že by pravověrného českého ekologa při pohledu na čerstvou oranici asi museli křísit.

Suma sumárum

Rakouské soutěže mohou být pro některé české posádky velmi zajímavou alternativou. Náklady na účast budou vyšší, ale ten rozdíl už není příliš markantní. Ve prospěch hovoří jednoznačně nádherné a pestré technické tratě, šotolina a absence retardérů. Díky slabší konkurenci se může i méně finančně zabezpečený jezdec prosadit velmi vysoko ve výsledkové listině. Pokud navíc bude u nás skutečně panovat mediální „hon na rally“, vedený překvapivě veřejnoprávní televizí ČT, bude u našich jižních sousedů zaručeně panovat mnohem klidnější a přátelštější atmosféra.