Po více než měsíční pauze od květnové Rally Tríbeč pokračoval slovenský šampionát na východě země. Čtvrté letošní měření sil hostila malá obec Lubeník, situovaná nedaleko známých slovenských rallyových center – Dobšiné a Revúci.
Tratě pěkné, ale rozbité
Na Slovensku se traduje, že čím víc je soutěž situována na východ, tím je technicky náročnější. Rally Lubeník sice nabídla jen tři poměrně krátké úseky rychlostních zkoušek (všechny se jely třikrát), jejich náročnost však budila respekt i u velmi zkušených závodníků. Vozovky v okolí Lubeníku jsou doslova v katastrofálním stavu, a tak společným jmenovatelem trojice testů byl velmi rozbitý povrch (kam se hrabou mnohými kritizované Hustopeče). Na novém asfaltu se odehrávala pouze převážná část úvodní RZ Sirk, která byla snad jediným úsekem, na němž se mohla výrazněji projevit síla vozu.
Největší respekt budila druhá RZ s názvem Turiec, která patřila mezi proklínané úseky už v loňském roce (tehdy se jela v opačném směru). Rychlé protahováky na poměrně kvalitním asfaltu střídaly technické pasáže na rozbité lesní cestě, občas zpestřené nepříjemnými skákacími horizonty. Třebaže byla tato zkouška většinou startovního pole považována za jednoznačně nejtěžší úsek celé soutěže (z bezpečnostních důvodů ji dokonce pořadatelé vyškrtli z harmonogramu amatérsky orientovaného slovenského poháru), její kvalitu v očích veřejnosti shodil astronomický rychlostní průměr 128 km/h. Důvod byl jednoduchý: převážnou část tratě tvořily rychlé zatáčky, naprosto chyběly „vracáky" či pomalé průjezdy vesnicemi. Pořadatelé navíc evidentně neodhadli, o kolik oproti loňsku zrychlila špička a šetřili s umisťováním retardérů.
Třetí úsek pod názvem Skalka by se dal charakterizovat jako „asfaltové Finsko". K jeho úspěšnému zdolání bylo potřeba především závodnické srdce a kvalitně napsaný rozpis. Právě rozpis a komunikace mezi členy posádky měly být na nepřehledných lubenických tratích jedním ze základních stavebních kamenů možného úspěchu.
Grzyb oplácel
V Lubeníku asi nebylo spokojenějšího člověka než Grzegorze Grzyba. Na třetí pokus se mu konečně podařilo silného Focuse dovést k absolutnímu prvenství, ve kterém mu tentokrát nezabránilo upadlé kolo (Prešov) ani nesprávně projetý retardér (Topoľčany). O suverénním prvenství se však těžko dalo mluvit. Grzybův hlavní konkurent Jaroslav Melichárek závodil ve výtečné formě a ve všech průjezdech nejpomalejší rychlostní zkouškou Sirk (rychlostní průměr těsně nad hranicí 100 km/h) umazával z náskoku Poláka sekundu po sekundě. Před posledními dvěma testy dělila první dva jezdce jen jediná desetina sekundy. Pak se ale jela Grzybova oblíbená RZ Turiec, na které zatnul zuby a „naložil" Melichárkovi šest sekund. Závěrečná RZ Skalka (na které dosahovali Grzyb s Melichárkem ve všech průjezdech vyrovnaných časů) už byla moc krátká na to, aby na výsledcích něco změnila.
Grzyb na cílové rampě rozdával úsměvy a neodpustil si „rýpanec" do svého soupeře poděkováním pořadatelům, že na rozdíl od Tríbeče závod proběhl v duchu fair-play. Z toho si však Melichárek mnoho nedělal. Po vítězství doma v Topoľčanech ukázal, že dokáže s Grzybem závodit i na neutrální půdě. No a prohra s o tři roky modernějším Focusem není pro jeho Lancer žádná ostuda.
Aj tak sme stále frajeri
Název známé hitovky Petra Nagye snad nejlépe vystihuje výkon třetí posádky v cíli. Igor Drotár a Vlado Bánoci se po trošku rozpačitém úvodu sezóny dostali do pohody a v Lubeníku předvedli výkon, který jim právem závidí leckterá o polovinu mladší posádka. Nejblíže vedoucí dvojici byli vždy na RZ Sirk, která svou první půlkou Igorovi vzdáleně připomínala jeho oblíbené závody do vrchu. Na zbylých zkouškách předváděli bezchybnou, elegantní jízdu, která však nepostrádala tradiční náboj a dravost. Nezbývá než se těšit, jaký výkon nám populární dvojice ukáže na svých dvou oblíbených soutěžích v Bratislavě a Košicích, kde bývají zpravidla ještě rychlejší.
Drotár se překvapivě snadno vypořádal s vedoucím jezdcem tabulky šampionátu Jožkou Bérešem. Tratě v Lubeníku sice byly o poznání techničtější než ty v Topoľčanech, „Dodiho" odstup od špičky se však od minulého závodu spíše zvýšil. A to i přes maximální nasazení.
Trněný ožil
Českou výpravu tvořili v Lubeníku Jaroslav Orsák a Karel Trněný. Zatímco prvně jmenovaný se přijel především rozjet po krkolomné havárii na Bohemii, Trněný doufal v prolomení křeče, do které se na začátku letošní sezóny dostal.
Ve svém snažení byl nakonec po zásluze úspěšnější pilot Fabie WRC. Doslova zářil ve všech průjezdech RZ Sirk, kde zúročil svou čistou jízdu a ve druhém průjezdu zajel cenný třetí čas. Nebýt potíží s diferenciály na konci první sekce, pravděpodobně by hodně komplikoval situaci čtvrtému Bérešovi. Konečný výsledek: absolutně pátý.
Jarek Orsák dle očekávání nezávodil s vozem, který na bohemce „okutálel" v lese, nýbrž s Lancerem, vypůjčeným od týmového kolegy Vlčka. Ačkoliv se jednalo o 99% „enko", vzhledem k použití oken z homologace R4 byl valašský Lancer zařazen do skupiny 2. V rámci „dvojek" si Orsák bezpečně hlídal druhé místo (v obklíčení S2000 Béreše a Lapdavského), což byla pozice, na kterou myslel. Snad jen v absolutním pořadí to mohlo dopadnout lépe než na šesté pozici…
Bodová matematika
Tabulku seriálu sice nadále vede Béreš, pro zachování naděje na titul však bude muset znovu začít vyhrávat. Jeho současný náskok je daný především spolehlivým dojížděním do cíle. Při škrtání dvou nejhorších výsledků mohou Grzyb s Melichárkem hodit za hlavu nedokončený Prešov a v případě pravidelného umisťování na prvních dvou místech by měli bez větších potíží „Dodiho" přeskočit.
Čistě hypoteticky se nejlepší výchozí pozici může pochlubit Grzyb. Oproti Melichárkovi má lepší výsledkovou bilancí (1x vítězství, 3x druhé místo) a navíc jej nyní čeká dvojzávod doma v Rzezsowě, kde zná tratě jako své boty. Pokud se mu v rodném Polsku podaří naplnit roli favorita, pravděpodobně jej z trůnu těžko někdo sesadí…
Video: Béreš, kam se podíváš
Další video z dílny Jana Olejníčka nabízí to nejpodstatnější, co východoslovenská soutěž nabídla. Jednoznačnou převahu mezi aktéry klipu má jméno Béreš. Kromě mladého Jožky se totiž na startu objevil i jeho otec, který s nádherným Audi Quattro skvěle zkombinoval dravost s rychlostí a na rampu si dojel pro desáté místo. Video ukazuje i velmi pěkně jedoucí bratry Lapdavské, kteří využili domácího prostředí a na některých „erzetách" se nepříjemně tlačili i na Jarka Orsáka. A to nejlepší na konec: Že Slovensko nemá mladé talenty? Tak se podívejte na dech beroucí jízdu 23letého dravce Tomáše Ondreje s „áčkovou" Evo šestkou…
Další videa Rallylife.cz
