Jirka Dokulil hodnotí letošní Jänner rally. Pětibodové zamyšlení, aneb netradiční pohled na zahajovací soutěž letošní sezóny
1. Účast
Po mírném zklamání z roku 2009 byly prognózy letošní účasti ze strany pořadatelů spíše opatrné. Jak se však ukázalo, obavy nebyly zapotřebí. Lepší termín (nikoliv hned po Novém roce), nadějné předpovědi počasí a možná taky chuť podpořit pořadatele při jejich úsilí slavnou soutěž vzkřísit se odrazily v parádní startovní listině, kterou tvořilo 115 posádek ze šesti států. Počet soutěžících zůstal vysoký i po přejímkách, jejichž sítem prošlo 100 soutěžních vozů, doplněných o Fiestu S2000 druhého vicemistra SWRC Martina Prokopa. Zvláště účast z České republiky byla výrazně početnější než při dosud posledním Jänneru. Diváci si mohli užívat pohled na pestré startovní pole, kde se o vteřinky přetahovali piloti vozů S2000, N4, ale také starší speciály skupiny H, které letos míchaly kartami mnohem více, než v minulosti. Za letošní účast soutěžních posádek nemůže Jänner Rallye dostat jinou známku, než jedničku.
2. Výkony místních dravců
Ještě o poznání prestižnější punc než pro Baumschlagera, Harracha nebo Valouška má Jänner Rallye pro domácí posádky z rally klubů Mühlviertel a Perg. Řada z nich v minulých letech vytáhla soutěžní vůz z garáže jen dvakrát do roka – na Jänner a na regionální Mühlviertel Rallye v okolí nedalekého Pergu (součást rakouské challenge). Po zrušení Mühlviertelu mají místní domorodci o jednu možnost svezení méně a není tedy divu, že svou letošní účast na lednové rally vzali skutečně vážně. Druhé (a nutno podotknout, že trochu opomíjené) startovní pole tvořilo nadpoloviční většinu z celkového počtu účastníků a byly zda vidět výkony, které dokázaly v jednu chvíli zastínit i souboje na absolutní špici soutěže. Když se k fanouškům dostala informace, že místní borec Martin Fischerlehner s pětkovým Lancerem zajel na úvodní rychlostní zkoušce druhý čas absolutně hned za Orsákem (po čtyřce dokonce vedl !!), většina začala otevírat program a mezi vizitkami jednotlivých závodníků hledala informace o tomto neznámém dravci. Kromě vcelku nepodstatné zmínky o nejoblíbenějším jídle a pití jsme se mohli dozvědět, že Martin Fischerlehner je 35letý rodák z Freistadtu, člen Rallye clubu Mühlviertel a jeho dosavadním nejlepším výsledkem je vítězství kategorie dieselů na Jänneru 2006, tehdy ještě s Fabií. Už v té době rozhodně nejezdil špatně a neztratil se ani při občasných startech s Audi S2 v posledních letech. Až áčkový Lancer po jeho krajanu Holzmüllerovi se však ukázal být vhodným náčiním k boji o vyšší příčky. Řada lidí se Fischerlehnerův výkon na trati Jänner Rallye snažila shodit konstatováním, že hodně vydělával na pozdní startovní pozici, díky čemuž jel v úvodu na odtátém sněhu. Fischerlehner ale dokázal své postavení v první desítce udržet i ve druhých průjezdech, kdy se podmínky na trati srovnaly a druhá skupina startujících měla naopak nevýhodu v podobě tmy, nemluvě o obrovském množství vyházeného sněhu z krajnic. Domácí hrdina nakonec své snažení zakončil na úctyhodném sedmém místě absolutně, když o pozici v „top five" přišel až opatrným časem na poslední zkoušce.
Zbylí rychlíci z pole „háček" měli smůlu. Absolutní vítěz druhé rychlostní zkoušky – David Glachs s áčkovým mitsubishi po Baumschlagerovi – byl po osmém testu dvanáctý, ale pak jej zastavila technická závada. Domácí miláček Christof Klausner začínal na prvním testu jedenáctým časem, ve kterém mu nezabránily ani hodiny v oblíbených serpentinách nad Pierbachem. V dalším průběhu však střídal výlety mimo trať s technickými problémy, což znamenalo propad do hloubi pole. Druhým nejrychlejším „háčkařem" na trati se tak stal nenápadně jedoucí Daniel Kaar na unikátním Golfu G60 s pohonem všech kol.
3. Počasí
Počasí lze považovat za velké plus i mínus letošního ročníku. Sněhová nadílka bohužel díky nadstandardním teplotám mizela před očima, proměnlivé podmínky však daly závodu zcela nový rozměr a atraktivitu. Situace na trati posádky nutila ani na sekundu neslevit z koncentrace a soustředit se na každý metr vozovky. Do hry vstoupili ledoví špioni a volba pneumatik. Soutěž se tím stala složitější z pohledu taktiky a každý musel přemýšlet nad tím, kde zvolnit a kde naopak panující podmínky využít ve svůj prospěch. Za negativum sice můžeme považovat nadstandardní počet výletů mimo trať a drobných „ťukanců", takové situace ale k zimním soutěžím neodmyslitelně patří a pro diváky jsou kořením závodu.
4. Tratě
Jelikož většina českých posádek v roce 2009 na startu chyběla, byla pro ně letošní varianta tratě z části nová. Klasické úseky (Pierbach, Liebenau) střídaly pasáže více či méně modifikované (Schönau, Arena) a v pátek se ke slovu dostal i jeden zbrusu nový test (St. Oswald). Díky panujícím podmínkám se rychlostní průměry stabilně pohybovaly pod hranicí 100 km/h, jedinou výjimku tvořila v obou průjezdech RZ Liebenau s rychlou polookruhovou částí. Kromě posádek se tratě zamlouvaly i fanouškům, pro které bylo připraveno několik přehledných diváckých míst s organizovaným parkováním na prohrnutých polích. V Rakousku rozhodně neplatí, že by divácké body byly organizovány jen v tuctových odbočeních. Největší tahák – náročné serpentiny u Pierbachu – dokonce vyřadily ze hry o vítězství dva největší favority.
5. Pohroma favoritů
Kdo by si před startem vsadil na vítězství u nás nepříliš známého a malinko podceňovaného hraběte Beppa Harracha, pravděpodobně by ve sportce vyhrál balík. Všeobecně skloňovaná jména – Valoušek a Pech – byla mimo hru kvůli vlastním chybám už v pátek dopoledne. Místní želízko v ohni v podobě Baumschlagera sice po chybě pokračovalo, jeho výkon však zůstával za očekáváním a stačil „jen" na druhé místo. Převodovka z výsledků předčasně vyhnala i dravě jedoucího Aignera, a tak už v pátek večer byli ve hře o vítězství reálně pouze dva jezdci. Orsákovo vedení pravděpodobně nečekal nikdo, zato Harrachův sobotní nápor patřil k předpokládaným scénářům. Jak by soutěž dopadla bez Jarinových technických problémů, to se můžeme jen dohadovat. Valašský pilot si však za svůj výkon zaslouží přinejmenším stejné uznání jako vítězný Harrach. Z rakouských jezdců předvedl velmi pěkný a pohledný výkon zkušený mazák Kris Rosenberger, který při jednorázovém vystoupení se subaru od Stengga vzbudil otázku, zda ho v historickém porsche nebude trochu škoda.