Rozhovor s Petrou Řihákovou před cestou do finského Rovaniemi, kde v roli navigátorky absolvovala slavnou Arctic Lapland Rally.

Jedete do krajiny odkud pochází Santa Klaus. Při všech starostech a povinnostech, které vás tam čekají, najdete čas a prostor prozkoumat místní, velmi specifickou krajinu, či zvyky a tradice lidí, kteří se kolem Rovaniemi vyskytují?

Určitě bych za to byla moc ráda. Letíme už v neděli a budeme tam celý týden. Věřím, že se do programu spolu se seznamovacími jízdami vejde i možnost právě takového seznámení s místní kulturou. Dívala jsem se, že letíme do místa, kde je centrum Santy Klause. Samozřejmě bych se tam ráda podívala. Ovšem budeme tam jako tým a předpokládám tedy, že budeme dělat všechno společně. Kluci si tam berou i lyže, protože tam je kousek sjezdovka a tak se asi blíž se známí s Rovaniemi, než já s Vojtou. Ve středu se k nám připojí velká skupina fanoušků, nebo spíš partnerů a budeme hodně s nimi. Takže se dá říct, že budeme poznávat krásy míst za polárním kruhem hromadně.

Na předešlé tiskové konferenci zazněla, problematika velmi nízkých teplot. Jak probíhá v tomto směru tvoje příprava? Jak vůbec vypadá balení se do finské zimy, kde teploty klesají až k mínus čtyřiceti stupňům? Asi to nebude o tašce přes rameno s kartáčkem na zuby.

My s Vojtou letíme letadlem a já bych se do 25 kg nikdy nemohla vejít 🙂 Právě proto kluci povezou se závodníčkou, mimo jiné i dvě opravdu důkladně naložené tašky s mým oblečením. 🙂 Něco jsem pobrala doma i z kategorie „vyřazené svršky" právě pro to, abych si je mohla vzít sebou do závodničky. V případě, že by bylo nutné vystoupit z auta, je důležité se mít do čeho obléci. Je tam taková zima, že se nevystupuje z auta ani při delším čekání na časovou kontrolu. Jak jednou promrznete, tak už se nezahřejete. Takže teplé oblečení do auta je tam přímo předepsáno. Musíme mít sebou opravdu i ty lyžařské kalhoty, zimní bundu, či rukavice. Tohle všechno tedy vezeme při závodu za sedačkou. Výhodu mají spolujezdci, kteří na sobě nemusí mít předepsané závodnické boty.

Dá se nějak přiblížit, v jakém počtu tato tvoje výbava vypadá ve sbaleném stavu?

Momentálně jsou to dvě tašky s oblečením, plus přilba, kombinéza a s další taška se závodními věcmi, jako jsou itinerář a jiné dokumenty.
Dále se mnou poletí letadlem další kufr, včetně příručního zavazadla, takže snad mě v těch krutých mrazech nic nepřekvapí.

Bereš si i finský slovník ?

Přemýšlela jsem o tom, ale nejspíš bude jen v elektronické podobě. Když jsem prohlížela jejich stránky, tak jsem došla k názoru, že i kdyby mě slovník přeložil cokoliv a já to stejně nepřečtu. Oficiální stránky jsou v angličtině, ale některé odkazy míří čistě do finského jazyka. Jen díky Gogole překladači jsem zjistila o čem se tam píše. Jinak je to pro mě španělská vesnice. Vůbec tomu jazyku nerozumím.

Poslední otázka. Vzpomeň si na věc, na kterou se nejvíc těšíš a druhou věc, u níž by jsi byla nejradši, kdyby na ni vůbec nedošlo?

To jsou těžké otázky 🙂 Určitě bych se ráda vyvarovala zapadnutí do nějaké velké závěje. Přece jen jsem lehká dívka a diváci tam nejsou zrovna na každém místě. I když vezeme sebou dvě lopaty, myslím si, že mezi navigátory se najdou zdatnější autokopové 🙂 Je rozdíl když vezeš stokilového chlapa, nebo šedesátikilovou slečnu. Právě z toho mám trošku obavy.

Nejvíc se těším za polární kruh, ač mám paradoxně respekt z přehnaně nízkých teplot. Dále na polární noc, a věci o kterých jsem slyšela a teď je budu mít možnost zažít. Třeba budeme mít štěstí a uvidíme i polární záři nebo soby. Těším se na všechny odlišnosti, na které u nás nejsem zvyklá. Samozřejmě se také těším na závody. Bude to obrovská zkušenost, ze které jsem zatím dost nervózní, ale zároveň si říkám, že je to něco nového a určitě z těchto zkušeností budeme moci později těžit.

Sdílet

O autorovi

Komentáře