Pavlína Tydlačková v rozhovoru, který nic nesledoval, ale hodně našel. Při Walašské rallyšou EVO7 ve Vsetíně. Díl druhý – Pavlínina sestra.
II. díl – (Ne) Snese se se sestrou
První část rozhovoru s Pavlínou končila úvahami o rodině a stížností na nedostatek kvalitního mužského materiálu. Momentálně má však Pavlína v sobě jasno: „Teď chci dělat motosport. Na konci příští sezony se uvidí, co bude dál."
Spolu s Pájou sledovala Walašskou rallyšou také sestra Lenka, která se také jako jeden z vylosovaných výherců svezla v závodním autě. Pokračování rozhovoru okořenila Lenka svými postřehy.
Ještě se vrátím ke zmiňovanému kočárku. Pokud se podaří a staneš se maminkou, neovlivní to tvůj přístup k rally sportu?
„No já jsem o tom už opravdu přemýšlela. Každopádně dítě za mě nikdo neodnosí, abych mohla jezdit. To prostě neklapne. Určitě bych se ale chtěla vrátit. A zodpovědnost? Ta bude určitě větší. Už teď to vidím u své maminky, která je na prášky vždy, když lezu do auta."
Maminku tedy trápíš poctivě. Co tvá sestra, která se uculuje vedle tebe?
„Ségra mě učila řídit…"
A…? Nenapadlo vás jít do toho společně?
„Ségra s tím už dokonce přišla. A mámu trefil málem první infarkt v životě. Nejsem si ale jistá, zda by to fungovalo. Asi bychom se spolu nedomluvili."
Tomu nerozumím…
„Já jsem si původně ani nechtěla udělat řidičák, protože jsem se bála jezdit v autě. Jízda byla pro mě trauma. Do toho přišla moje mladší sestra, a že mě naučí jezdit. Začátky byly fakt krušné. Leňa stála u zrodu mých řidičských dovedností a moc dobře si to pamatuje." (obě sestry se smějí a já pokládám otázku mladší Lence)
Jaká je Pavlína řidička?
Lenka: (následuje opět salva smíchu) „Je dobrá. Akorát s ní mám strach jezdit. Fakt je ten, že se dost zlepšila."
A co se postavit proti sobě na startu. Každá ve svém voze?
Lenka: „Už mě to napadlo."
Pavla: „Nic není nemožné. Já ale řeším spíš problém se spolujezdcem. S Ivanem si to zřejmě zopakujeme v Kostelci a potom nevím. Budu se muset po někom poohlédnout. Na příští sezonu bych určitě chtěla někoho, kdo už se mnou zůstane (v autě, pozn. red.). Není možné si na každý závod zvykat na jiného spolujezdce. Třeba si nechám ségru…"
Lenka: „Leda za volant!"
Vaše společná jízdy by vydala možná na jedno z nejsledovanějších onboard videí, co říkáte?
Pavla: „No to každopádně! Ono už stačí, když spolu jedeme v osobáku."
Chodíte pak pro sprosté slovo daleko?
Lenka: „Když jedu s ní, tak rozhodně ne."
Pavla: „Jelikož jsem neustále s chlapama, člověk toho hodně pochytí… Je pravda, že jsou situace, kdy to ujede. Ale snažím se krotit."
Je Pavla nervák?
Lenka: „Jo. Podle situace."
Pavla: „Jak se říká, nejhorší je srážka s blbcem. Pokud se něco děje, snažím se to vždy rozdýchat. Ale i já mám svůj pohár trpělivosti, který občas přeteče. Něco jiného je, když se s Leňou hádáme doma, kdo naškrábe brambory a když jedu v autě. To jsem víc v pohodě. To pak stačí vyslat jednou „ty debile" a jsem srovnaná. Pořádného nerva chytím maximálně jednou do roka."
Leňo, vzpomeneš na něco, co tě na Pavlíně vyloženě štve?
Lenka: „V autě v běžném provozu si nedává pozor. Je fakt, že už řídit umí. Ale při rally rozhodně nemusí řešit, zda něco nejede z druhé strany. To ji máte pak vidět. Například když vyjíždí z parkoviště před Kauflandem. Zajímavý je také její styl práce na volantu."
Pavla: „To má pravdu, na to už mě upozorňoval také můj učitel v autoškole."
Co řazení?
Pavla: „Jéje. To je bolest. To mi neustále vytýkal Ivan. Pochopitelně. Tam ztrácím a mám velké rezervy."
Pokud se tedy na trati neobjeví paličatý sedlák s traktorem, neměl by pro tebe problém s předností nastat…
Pavla: „Stačí srnka, tu už jsem taky měla na kapotě!"
-end-