Valašská Rally nabídla kromě velké bitvy na samotné špici i zajímavé souboje v nižších patrech výsledkových listin. Třída 9, tedy někdejší kategorie N2, na startu přivítala dlouho nevídaný počet osmi posádek.
Mezi nimi nechyběli jak zkušení účastníci, tak nová jména. Pozdější vítěz třídy Ondřej Bisaha patří do té druhé skupiny. Kroměřížského pilota v soutěži čekalo několik novinek. Byla to jeho první rally v mezinárodním šampionátu, poprvé na něj čekaly noční rychlostní zkoušky a sžít se musel také s novým hlasem v interkomu. Původní spolujezdec totiž jen pár dní před soutěží svou účast odřekl a na pravé sedadlo černobílé Hondy Civic VTi na poslední chvíli usedla zkušená navigátorka Veronika Teplá.
Dramatický incident přišel pro Ondřeje ve druhé etapě na známém skoku při průjezdu RZ Špičky, v zápalu boje neubral a divákům se zapsal do paměti asi vůbec nejdelší dráhou letu. Tvrdý a poněkud divoký dopad zpátky na zem ale způsobil, že posádka na další vložce dostala od Adama Koblihy „naloženo" přes deset sekund a vedení tak bylo opět v rukou hlavního konkurenta.
⇥
„Za celou mou kariéru v rally to byl jeden z nejemotivnějších zážitků," popisuje mimořádný okamžik Veronika. „Na chvíli jsem ztratila hlas i dech, byla jsem zcela ochromená. Brzo se to ale dalo do pořádku a my mohli bez problémů pokračovat."
Obří skok poznamenal i hondu, jejíž ohnutý ochranný kryt motoru přestal plnit svou funkci a s vozem se tak až do návštěvy servisu muselo jet o něco opatrněji. „Zvolnili jsme příliš, Adam nám dost poodskočil. V druhém průjezdu Špiček jsme ho chtěli zase stáhnout, jenže po havárii jednoho ze soutěžních vozů pořadatelé zkoušku zrušili a my ztratili jednu ze šancí na útok. Na nápravu nám pak zbyly dva závěrečné průjezdy Santovem," popsal následky své letecké vložky Ondřej.
Obávaná „Valašská bomba" byla po právu vyvrcholením celé rally. Mezi jednotlivými průjezdy nebylo možné měnit pneumatiky a ve vzduchu visela otázka, jak se vyvine nevyzpytatelné počasí. Nakonec opravdu nastala ta nejméně vhodná varianta, sucho vydrželo jen v prvním kole. „Při druhém průjezdu nám začalo pršet. Na autě jsme měli obuto na sucho, i přes tento handicap jel ale Ondra velmi svižně. K mému údivu jsme s blížícím se cílem dojížděli Adamovu hondu. S napětím jsem čekala, jaký čas bude zapsán na výsledkové tabuli a když jsem tam uviděla 15:47,6, vybuchla jsem radostí, protože Adamův čas začínal šestnáctkou. To znamenalo jediné – jsme první!" svěřila se s dojmy z dramatického, leč šťastného závěru Veronika. „Pokud bych měla soutěž celkově ohodnotit, tak se musím přiznat, že to byly zatím nejlepší závody v malém autě. Ondra má velmi agresivní a dravý styl, prostě se s tím nemaže. Myslím, že nám to v autě fungovalo, a doufám, že se spolu ještě někde svezeme."
Pozitivní dojmy si z Valašky odvezl i Ondřej: „Z vítězství mám samozřejmě velkou radost. Trochu nám taky přálo štěstí, ale celkově mám dobrý pocit z toho, že jsme téměř celou dobu drželi krok s ryze domácí posádkou a dokázali úspěšně zabojovat i v náročných podmínkách poslední rychlostní zkoušky. Chtěl bych hodně poděkovat lidem z týmu a zejména Veronice, která ukázala, že je opravdová profesionálka. Ještě pár dní před rally jsme se prakticky neznali, přesto během závodu četla rozpis naprosto bezchybně."
Na závěr jen zbývá dodat, že kroměřížský jezdec by se měl v letošním roce ukázat i na dalších soutěžích českého mezinárodního mistrovství.