Zdá se být téměř jisté, že letošní vítěz úvodního podniku IRC bude pilotovat speciál Peugeot nebo Škoda. Pro českou značku by to byl premiérový vavřín na Monte Carlu, teprve třetí prvenství by slavil Peugeot.
Samozřejmě Škoda Motorsport neměla sportovní nářadí, které mohlo dobývat nejpřednější příčky slavného závodu, což se bohužel zásadně nezměnilo ani v éře speciálů WRC. S nástupem Škody Fabie Super 2000 přišla čtvrtá příčka Jana Kopeckého v roce 2009 a loni stříbro Juha Hänninena a bronz Nicolase Vouilloze. Pokud to tak půjde dál, český fanoušek se letos nemusí o vítězství strachovat.
Ani Peugeot, jako dlouholetá soutěžácká značka, neřadila Rally Monte Carlo často do výčtů svých úspěchů. V roce 2009 sice obsadila vozy Peugeot 207 S2000 kompletní stupně vítězů (Ogier, Loix, Sarrazin), ale předtím opanovala kultovní soutěž pouze v jednom případě. V roce 1985, kdy Ari Vatanen triumfoval s Peugeotem 205 T16. S modely 206 WRC a 307 WRC se továrním jezdcům Peugeotu Sport nikdy zvítězit nepodařilo.
Ani Vatanenovo prvenství v sezoně 1985 se nerodilo lehce. Od začátku bylo jasné, že si to mezi sebou rozdají Vatanen s Röhrlem (Audi Quattro). Fin a Němec se střídali podle charakteru vložek ve vedení, ale na sněhu a náledí přece jen tahal za delší provaz jezdec Peugeotu. Když se posádky blížily do Gapu, vedl už o 3 minuty. Spolujezdec Terry Harryman, ale chyboval a poslal svého jezdce do časové kontroly o čtyři minuty dříve. V té době tak finsko-britský tandem inkasoval osmiminutovou penalizace a zdálo se, že naděje na vítězství jsou nenávratně pryč. Vatanen do etapové pauzy ještě stáhnul Röhrla na necelé dvě minuty, rozhodnout musely tradiční noční testy.
⇥
„Když jsem usínal, nemohl jsem se s tím dlouho vyrovnat. Ale řekl jsem si, chybu může udělat každý! Co se stalo bylo pryč, musel jsem se pouze koncentrovat na závěr soutěže," vzpomíná Vatanen.
Na Monte Carlem bylo sněhu poskromnu. V úseku vedoucím průsmykem St. Raphael (28,5 km) dokonce ležel jediný kilometr trati po sněhem. Vatanen přesto nasadil pneu s malým hrotem, Röhrl vsadil na model pro suchý a mokrý asfalt. V úvodu byl Röhrl jednoznačně rychlejší, ale na sněhu nezvládl quattro a vyletěl z trati. Do cíle dojel osmý se ztrátou 2:33 minuty na Vatanena. Bylo rozhodnuto a Vatanen si už nenechal triumf vzít. V cíli měl na Röhrla náskok 5:17 minuty.
