Je to druhý nejmenší stát na světě. Leží na středomořském pobřeží francouzské riviery – Azurového pobřeží. Podívejme se na zemi s druhou největší hustotou osídlení na světě.
Monako je městský stát. Skládá se pouze z jediného města, které je zároveň hlavním. Dělí se na 4 obvody: Monaco-Ville, Monte Carlo, La Condamine a Fontvieille. Prostírá se na Azurovém pobřeží (fr. Côte d’Azur) jen 8 km od italské hranice na výběžku Přímořských Alp. Od skalnatého pobřeží stoupá terén terasovitě k pohoří, jež omezuje monacké teritorium proti francouzskému zázemí. Celé území státu je zastavěno. Dominantou města je Knížecí palác , kde každý den dochází ke střídání stráží. Vedle paláce je románsko – byzantská katedrála de Monaco . V chrámu jsou uloženy ostatky knížat. Dále tu naleznete katedrálu sv. Mikuláše, nejstarší budovu knížectví Chapelle de la Misericorde z roku 1639 nebo oceánografické muzeum založené v roce 1910 knížetem Albertem I. Monako – Ville si zachovává svůj vesnický klid. Do centra mají povolený vjezd pouze místní vozidla a motorky a to jen do 22 hodiny.
Historie:
V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongrese dohodnuto, že nadále bude Monako pod protektorátem Sardinie. V roce 1848 přišlo Monako o 95% svého území, když dvě Monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost. Zbývající část Monaka získala svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva. Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848 znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Monacký kníže Karel III. Monacký se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem. Skutečný rozkvět pak přišel se založením města Monte Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a napojením Monte Carla na železnici z Francie.
Dopravní drobnohled:
Rychlostní limity
Osobní vozidla (včetně vozidel s přívěsy do 3,5 t) a motocykly: v obci 50 km/h, mimo obec 90 km/h.
Autobusy: v obci 50 km/h, mimo obec 90 km/h.
Řidiči, kteří vlastní oprávnění méně než dva roky, nesmějí mimo obce překročit rychlost 80 km/h.
Pokuty:
Policisté mohou udělovat na místě pokuty do výše 375 eur. Nejnižší sazba – 11 eur – je za překročení parkovacího času. Mnohem vyšší jsou však pokuty za vysokou rychlost, například za překročení o 50 km/h činí pokuta až 1 500 eur, za alkohol, při zjištění hladiny nad 0,8 promile až 4 500 eur. Při závažných deliktech je zároveň odebírán řidičský průkaz, obvykle na dobu tří let, ale může hrozit také vězení až na dva roky. V případech jízdy pod vlivem alkoholu bývá vydán i krátkodobý zákaz řízení, většinou na 72 hodin.
Parkování
Parkuje se po pravé straně vozovky. V jednosměrných ulicích, které jsou dostatečně široké, po obou stranách. Nepřerušovaná žlutá čára značí zákaz stání. V takzvaných modrých zónách je parkování regulováno parkovacími disky. Jsou k dostání na policejních stanicích a v některých obchodech.Asistence
Pomoc v nouzi od autoklubu ACF (z území Francie): 0800 089 222
