Mitsubishi Lancer Evolution. Domácky “EVO”. Legenda. Nejúspěšnější a nejznámější produkt japonské automobilky, alespoň co se světa motorsportu týče. Věčný souputník Subaru Impreza WRX STi. V civilní i soutěžní verzi. Až se divím, že učebnice prvouky dodnes neobsahuje třeba jen heslovitou zmínku o této japonské rallyové ikoně. No, co už!


Zrození bojovníka

Stejně tak bych tipoval, že diamantová automobilka ze země vycházejícího slunce pojmenuje svůj protěžovaný produkt podle světoznámého středověkého japonského bojovníka, oddaného Samuraje. A jo, vlastně, Suzuki…hm…no tak nic.

Mitsubishi muselo proto vzít zavděk dovětkem “Lancer”. V překladu “Kopiník” čili voják jezdeckého pluku, vyzbrojený kopím. I ve známé bitvě u Waterloo se vyskytovaly jednotky válečníků jedoucích na koních, vybavené dřevěnými tyčemi, které byly na jedné straně opatřeny ostrými ocelovými hroty. Kopí měřili až tři metry a vážili okolo tří kilogramů. Jak se dnes historici svorně shodují, jednalo se “děsivě efektivní zbraně”.

Označení “Lancer” se v tomto kontextu nakonec jeví pro závodní Mitsubishi jako velmi přiléhavé. V dobách své největší slávy se totiž EVO stalo také hodně ostrou zbraní, se kterou dokázali jeho piloti nařezat svým soupeřům na asfaltu i šotolině. A bez jediné kapky krve!

Vůbec první čtyřkolový produkt s pojmenováním Lancer byl představen už v roce 1973. Jednalo se o malý a úsporný rodinný vůz. V Mitsubishi se však v této době zároveň rozhodli zlepšit image značky v motoristickém sportu, jmenovitě v rally. Měli zájem naplno předvést své těžce budované a neustále pilované technické know-how. Vzali proto nenápadný Lancer, vybavili jej větším motorem a nazvali jej 1600 GSR. Základní kámen legendy byl položen!

GALANTní LANCER

Přeskočme teď až na konec “osmdesátek”. U Mitsubishi byli plni odhodlání vstoupit do šampionátu mistrovství světa s prototypem Starion, postaveným dle neomezených omezení skupiny B. “Béčka” však dostala na semaforu celosvětově červenou a projekt Starion byl nuceně zahozen do koše. Rýsovací prkna nově zabral u tří diamantové automobilky model Galant pro rozkoukávající se skupinu A.

Právě v Mitsubishi Galant VR-4 má Lancer Evolution své kořeny. EVO z něj převzalo především vychvalovaný agregát 4G63T, který používalo až do svého devátého vydání. Robustní litinový blok zvládal bez problémů odolávat vysokému zatížení v náročných podmínkách automobilových soutěží.

Přelom 80. a 90. let minulého století přinesl do rally trend zmenšování. Dlouhým, těžkopádným sedanům odzvonilo a automobilky přecházely na menší, agilnější platformy.  Ford se přesunul od Sierry k Escortu, Subaru opustilo Legacy, aby přivítalo Imprezu.

No a v našem případě řeklo Mitsubishi “sayonara” Galantu a “konnichiwa” Lanceru.

Revoluční EVOLUTION

Rallyový příběh speciálů Lancer Evolution se začal psát Léta Páně 1993. Rok předtím byla veřejnosti představena silniční verze. V první ostré sezóně se dokázal Kenneth Eriksson dostat na stupně vítězů pouze v jednom případě. V britské RAC Rally vybojoval skvělé druhé místo. Mitsubishi skončilo páté z pěti v bodování značek.

V sezoně 1994 se Erikssonovi podařilo vyhrát dvě těžké soutěže, jakými Rally Indonesia a Rally of Thailand bezesporu byly. To už tým Mitsubishi Ralliart závodil s druhou evolucí Lanceru.

EVO “trojka” na scéně

Rok 1995 a Evolution III. Trojka měla oproti předchozím verzím několik vylepšení. Motor zůstal stejný, ovšem disponoval vyšším výkonem (275 koňských sil). Upgradem prošly brzdy a přibyl mezichladič. Třetí evoluce dostala do vínku také agresivnější look v podobě velkého zadního křídla a inovovaného předního nárazníku, opatřeného výraznými otvory pro lepší přívod vzduchu k chladičům.

Mitsubishi Lancer Evolution III

Jednou z priorit RALLIARTu v sezoně 1995 byl boj o titul v Asijsko-Pacifickém šampionátu. V něm Lancer debutoval hned při úvodní Rally Indonesia, ve které skončili Eriksson s Parmanderem na druhém místě absolutně. Později zaznamenala švédská dvojice v APRC hned tři vítězství, kterými si zajistila jak titul mezi jezdci, tak mezi konstruktéry.

I ve světovém šampionátu se začalo pro Mitsubishi blýskat na lepší časy. EVO trojka naskočila do “svěťáku” v červenci na Rally New Zealand 1995. Tommi Mäkinen havaroval a Kenneth Eriksson dojel pátý. O pár týdnů  později se Erikssonovi podařilo zvítězit v Austrálii, zatímco týmový kolega Mäkinen skončil čtvrtý.

Tommi dokázal poté vyhrát domácí Neste 1000 Lakes Rally. Nutno však podoknout, že finská soutěž byla v roce 1995 zařazena pouze do šampionátu “dvoulitrů” a konkurence ve čtyřkolkách notně zaostávala oproti jiným závodům.

Mäkinen-Harjanne / Neste 1000 Lakes Rally 1995

Tommiho netradiční design pro Rally 1000 jezer 1995

Konečný součet sezony? Mitsubishi skončilo druhé v poháru konstruktérů (tým Toyota byl v průběhu sezony vyloučen kvůli použití neschválených resktriktorů), mezi jezdci bral Eriksson třetí a Mäkinen páté místo.

„Tommi“ poprvé mistrem

Sezona 1996 a konec učednické fáze pro EVO III. Mitsubishi konečně ukázalo svůj opravdový potenciál. Mäkinen s Harjannem zaznamenali pět vítězství v devíti soutěžích a získali svůj první mistrovský titul před Mitsubishi Lancer EVO III livery 1995Colinem McRaem se Subaru a Carlosem Sainzem, jedoucím s Fordem. V poháru konstruktérů brala značka druhé místo.

Výsledku byl nápomocen i nový týmovým parťák Mäkinena, vycházející hvězda Richard Burns. V roce 1996 se zúčastnil čtyřech závodů mistrovství světa.

Úspěšnější byl ale především jako jednotlivec i zástupce týmu v Asijsko-Pacifickém šampionátu, kde svými výsledky zajistil pro Mitsubishi titul v konstruktérech. Mezi jezdci skončil na druhém místě za Kennethem Erikssonem.

Mitsubishi Lancer EVO III skupiny A ukončilo svou ostrou službu v továrním týmu po sezoně 1996. Na svém kontě mělo v tu chvíli připsáno šest vítězství v nejvyšší rallyové lize. Pro rok 1997 představilo Mitsubishi zcela novou, čtvrtou evoluci, která se od předchozích lišila vzhledem i použitými technologiemi.

Tommi Mäkinen získal čtyři tituly mistra světa ve třech různých  evolucích Lancerů. Nicméně pouze ten s Evolution III bude už napořád připomínám jako ten první.

Život “M5 MRE”

Soutěžní speciály Mitsubishi s registračními značkami “M5 MRE” a “M6 MRE” byly posledními dvěma mohykány, kteří debutovaly v mistrovství světa v končící verzi Evolution II. Při Rallye Monte Carlo 1995 se Mäkinen s “M5 MRE” dlouho držel na třetím místě, ze kterého ho na finální čtvrté místo v cíli rally sesadily hádající se diferenciály. Jednalo se o zbrusu nové a zatím nepříliš vyzkoušené přední a středové “diferáky”, vyvinuté pro novou evoluci.

Na následující korsickou soutěž už dorazila “M5” ve verzi EVO III, se všemi novinkami a vylepšeními. I přes absolvované předsoutěžní zátěžové testy na italských asfaltech se Mäkinennovi příliš nedařilo a do cíle dorazil až jako osmý. Ale každý bod do tabulky pohárů konstruktérů se počítal.

Ze světa si “em pět” odskočila do Mistrovství Evropy. Za volantem seděl někdejší tovární jezdec Lancie Andrea Aghini. Italský pilot si hned v úvodní fázi rally ustlal v hlubokém příkopu. Divákům se jej ale podařilo vrátit zpět do hry. Ztráta nabraná vyprošťováním se vzápětí ještě prohloubila, když se u Mitsubishi v plném kalupu otevřela pochroumaná kapota. Posádka musela absolvovat zbytek erzety ve vlažnějším tempu.

Po Snijersově vyloučení v cíli soutěže (minul jednu z časových kontrol) dojeli Aghini s Farnocchiou na solidním pátém místě absolutně.

Aghini-Farnocchia / Ypres 24 Hours Rally 1995

Aghini-Farnocchia / Ypres 24 Hours Rally 1995

Vzlety a pády Tommiho Mäkinena

Rallye Catalunya – Costa Brava 1995 a Tommi Mäkinen zpět za volantem “M5 MRE”. Na španělských asfaltech ovšem Mitsubishi pšenka nekvetla. Tommi přehnal nasazení a při havárii došel k újmě nejen Lancer, ale také blízko tratě zaparkovaný vůz pořadatele a sanitka. Španělská rally byla pro “M5” posledním závodem sezony.

Do kolotoče mistrovství světa se vyléčený Lancer vrátil až v následujícím roce. A byl to comeback, jak se patří! Mäkinen s Harjannem vyhráli na sněhem a ledem pokrytých tratích ve Švédsku i na super rychlých šotolinách v domácím Finsku, kde svedli lítý boj o vítězství s krajanem Kankkunenem.

Mäkinen-Harjanne / Neste 1000 Lakes 1996

Mäkinen-Harjanne / Neste 1000 Lakes 1996

“M5 MRE” bylo poté znovu nasazeno až v rámci říjnové Sanremo rally. Mäkinenova pouť italskou soutěží však skončila krátce po startu úvodní vložky.

Favorizovaný Fin přehnal nájezdovou rychlost do nepříjemné levé zatáčky přes mírný horizont. Následná kombinace příkopy a vysokého břehu vyslala Mitsubishi do nekontrolovatelné vývrtky s tvrdým dopadem. Auto bylo notně potlučené a spolujezdec Harjanne odcestoval sanitkou na vyšetření do nemocnice.

Mäkinen havárie Rallye Sanremo 1996

Pochroumaná EVO III na italské Rallye Sanremo 1996

Španělská Rallye Catalunya – Costa Brava 1996, jenž odstartovala o necelý měsíc později, přijala roli asfaltového finále sezóny a stala se zároveň posledním startem “M5 MRE” pod hlavičkou továrního týmu. Mitsubishi už mělo jen malou naději porazit Subaru v poháru konstruktérů.

Mäkinen-Repo / Rallye Catalunya - Costa Brava 1996

Rallye Catalunya 1996 – M5 MRE ve vybrané společnosti

Do podzimem vonícího přímořského letoviska Lloret de Mar navíc přicestoval tým pouze se dvěma auty. Auriol absentoval. Ralliart už totiž nedisponoval dalšími “evo trojkami” a přednost startu přirozeně dostala jednička týmu Mäkinen. Léčícího se Harjanneho musel na sedadle spolujezdce nahradit krajan Juha Repo. Narychlo vzniklé dvojici kryl záda Richard Burns, který však v průběhu rally havaroval. Mäkinen jako zástupce Mitsubishi ve startovním poli osiřel. Zbytečně proto neriskoval a přivezl Lancera na cílovou rampu jaké pátý vůz v absolutním pořadí.

I když je dnes ex-tovární “evo trojka” oficiálně v závodnickém důchodu, objevila se na trati ještě v rámci dvou demonstračních jízd. Poprvé v roce 2013 při Finské rally, kdy ji na rychlostní zkoušce “Killeri” vodil sám Tommi Mäkinen. Jak přiznal, už nevěřil, že by měl ještě někdy tu možnost sedět za volantem svého “starého” Lanceru. Zopakoval si to znovu v roce 2021, opět ve své domovině. Tentokrát na městské speciálce “Harju”. Mitsubishi i Tommy byli ve skvělé kondici a předvedli divákům akční divadelní představení.

Lancera dvojmo viděti

Na závěr si neodpustím jednu perličku. Ověřeným faktem je, že v současné chvíli existují dvě Mitsubishi s registrací “M5 MRE”. Nebojte, nepřepískl jsem to včera večer se saké! Jeden kus opravdu odpočívá v muzeu Andrewa Cowana, bývalého šéfa Ralliartu, který zemřel v roce 2019. A druhý exemplář je součástí sbírky Juhy Kankkunena.

Jak je to možné? Jako vysvětlení se nabízí spojitost mezi Mäkinenovou havárií v Sanremu a jeho následným startem na Catalunya rally. Po italské ráně bylo Finovo Mitsubishi značně pochroumáno. Dá se tedy předpokládat, že dostat jej zpět do provozuschopného stavu nebylo za necelý měsíc reálné. Proto byla pravděpodobně registrace “M5 MRE” neoficiálně převedena na vůz, se kterým měl původně ve Španělsku startovat Didier Auriol a který posléze posloužil Tommi Mäkinenovi.

Po odchodu EVO III do závodního důchodu pak už nebylo nutné tuto “garážovou legalizaci” vracet zpět do původního stavu. Není proto vůbec jisté, který ze dvou Lancerů, nesoucích registraci “em pět”, je ten “správný”!

Netradiční malůvky

Pokud zapátráme v historii “áčkového” Lanceru EVO III, zjistíme, že na několika soutěžích opustilo Mitsubishi své tradiční pruhované RALLIART zbarvení. EVO “trojky” totiž vyrazily na tratě vzácně v livrejích vyzdvihujících významné cigaretové sponzory Winfield a Rothmans. Oba designy disponovaly téměř stejným základem a lišily se pouze v použitých barvách.

Mäkinen-Harjanne / Network Q RAC Rally 1995

Network Q RAC Rally 1995 & design Petronas

V Asijsko-Pacifickém šampionátu se objevily na Evolution III také raritní zbarvení vzývající mecenáše “Nikon” či “Singha” (značka thajského piva).


Mitsubishi Lancer EVO III “Winfield” na českých tratích

Moravský K.I.T. Racing se na českých erzetách prezentuje v rámci kategorie historických automobilů “áčkovým” Fordem Escort Cosworth, který pilotuje sám majitel stáje Vlastimil Neumann. Napajedelský tým je však znám především jako úpravce, stavitel a renovátor vozů se třemi diamanty ve znaku.

Není proto divu, že jejich nejčerstvějším projektem se stala stavba Mitsubishi Lancer EVO III ve skupině A pro slovenského jezdce Štefana Sasinka. Realizace  trvala podstatně déle, než bylo původně v plánu. Nicméně v polovině roku 2022 sofistikované “áčko” konečně poprvé zavrčelo. Při premiéře na Agrotec rally Hustopeče 2022 trpělo ještě dětskými nemocemi. Přesto působilo ojedinělým dojmem a jen samotný pohled na něj dokázal v mnohých fanoušcích vzbudit pozitivní emoce.

Při stavbě přišla samozřejmě na přetřes otázka, do jakých barev by mělo být ostré “áčko” oděno. Jako vítězná byla nakonec označena varianta “Winfield”, která se na Lanceru “M5 MRE” objevila epizodně v rámci Rallye Sanremo a Rally Catalunya 1996. A právě ze španělské rally bylo převzato startovní číslo a štít soutěže. Červeno-zlatá kombinace na bílém podkladu EVO III opravdu sluší! 

Mitsubishi Lancer Evolution III Winfield

kompletní galerie ZDE

Troufám si tvrdit, že doba “cigaretová” přinesla do rallysportu jedinečné, nepřeplácané  a nestárnoucí designy.

Důvěru ke vzkříšení historické livreje dostali zlínští Rallye Design, kteří na základě dodaných podrobných materiálů jednotlivé díly skládačky převedli do elektronické podoby, vytiskli či vyřezali a šikovné ruce lepičů je následně aplikovali na sněhobílou karoserii.

foto: autor, archiv
Sdílet

O autorovi

Digitální malíř, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Milovník doby, kdy startovní čísla byla přes celé dveře, jména posádek byla vyvedena na předních blatnících, otáčkoměry měly rafiky a podvozky vše nepobíraly. Pravidelný poživatel kávy a benzínových výparů. Rally? Plánování, ztrácení se v mapách, cesty dnem i nocí za poznáváním nových míst i lidí. Celoživotní vášeň. Emoce. Každá vteřina se počítá!

Komentáře