S numismatickou lupou aby člověk pohledal automobilového nadšence, jež by někdy neslyšel o americkém legendárním závodu Pikes Peak. „Závod do oblak“ píše svoji historii od roku 1916. Trať měří téměř 20 kilometrů a obsahuje 156 zatáček různých stupňů obtížnosti. Dříve býval její povrch smíšený – tedy úvodní část asfalt a konec šotolina. Od srpna 2011 je celý úsek oblečen po asfaltové podoby.

Ačkoliv se jedná o závod do vrchu, v tabulce vítězů (a poražených) jednotlivých ročníků najdeme mnoho zvučných jmen jezdců rally. Stig Blomqvist, Juha Kankkunen, Michele Mouton, Walter Röhrl či Seb „Ufoun“ Loeb.

No, a kdo by neznal kultovní video z roku 1988, kdy si další „soutěžák“ Ari Vatanen při fantastické jízdě v Peugeotu 405 Turbo 16 zakrývá v plném kalupu rukou nízké slunce, které ho oslepuje…

Delta S4 versus historie Pikes Peaku

Přestože se turínské béčkové monstrum v Coloradu nikdy nestalo vozem vítězným, na startu se objevilo. Bylo to v roce 1987 a 88. Za volantem seděl Paolo Alessandrini – jezdec odkojený automobilovými soutěžemi. Jak také jinak. V osmdesátém sedmém „výstup“ na vrchol nedokončil. O rok později byl atak na americkou horu v jeho podání daleko úspěšnější a zaznamenal třetí nejrychlejší čas absolutně.

Stará láska nerezaví

Kostaričan s italskými kořeny GianMaria Traversone se v civilním životě realizuje v oboru stavebnictví. Jeho velkou zálibou jsou však automobily a motocykly. Právě proto založil v Kostarice v provincii Guanacaste vlastní dílnu čpící benzínem. Zde pro stejně postižené pacienty jako je on zajišťuje restaurátorské práce na jejich dvou i čtyřkolových mazlíčcích. A co by to bylo za petrolheada, kdyby sám čas od času neusednul za volant něčeho ostřejšího. A co by to bylo za Itala, kdyby tak neučinil v italské klisně skupiny B – Lancii Delta S4.

Jedná se originální tovární vůz (šasi 209, TO 73073E). Miki Biasion s ním vybojoval své vůbec první vítězství v seriálu mistrovství světa. Stalo se tak v roce 1986 při Marlboro rally Argentina. Poté byl speciál „překabátěn“ z livreje Martini Racing do temnějších barev Esso Grifone. Další horkokrevný Ital Fabrizio Tabaton jej provedl po rychlostních testech dvou soutěží mistrovství Evropy – Rally Catalunya a Rally di San Marino. V obou případech vítězně.

V roce 2016 jsme mohli Traversoneho vidět v béčkové Deltě při Rallyelegend v San Marinu. Auto chvíli před akcí dorazilo na evropskou půdu po mnoho letech strávených v japonském azylu. V roce 2017 se pak s „hřímající italkou“ zúčastnil jako předjezdec Oris rally Clásico na Mallorce.

Gianmaria Traversone – RALLYLEGEND 2016

Vzhůru až na vrchol

V roce 2018 si Traversone hodlá splnit další ze svých snů a spolu s italskou benzínovou kráskou jej najdeme v seznamu přihlášených coloradského závodu.

Jeho ambice lze jen odhadovat. Já osobně však věřím, že jediným cílem je si těch stopadesátšest zátočin a čtyřistaosmdesát koní co nejvíce užít a pokud technika dovolí, legendární „Essequattro“ dostat po dvaceti letech jejího amerického absentování opět co nejvýše. A kam? Nejlépe až do oblak!

Sdílet

O autorovi

Digitální malíř, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Milovník doby, kdy startovní čísla byla přes celé dveře, jména posádek byla vyvedena na předních blatnících, otáčkoměry měly rafiky a podvozky vše nepobíraly. Pravidelný poživatel kávy a benzínových výparů. Rally? Plánování, ztrácení se v mapách, cesty dnem i nocí za poznáváním nových míst i lidí. Celoživotní vášeň. Emoce. Každá vteřina se počítá!

Komentáře