Šest po sobě jdoucích titulů mistra světa v konstruktérech a 46 vítězství v soutěžích nejvyšší ligy. Lancia Delta HF Integrale se už v době svého aktivního působení na tratích rychlostních zkoušek stala ikonou. Není tedy s podivem, že soutěžní speciály turínské automobilky jsou dodnes vysoce ceněnými, zvláště pokud se jedná o originální ex-tovární exempláře.

16V s boulí na kapotě

Delta HF Integrale 16V byla v pořadí třetí evolucí úspěšného modelu. Oproti osmiventilové verzi oplývala mnoha vylepšeními se zaměřením na zvýšení výkonu motoru. Nový agregát se čtyřmi ventily na válec disponoval dvě stě devadesáti koňskými silami (strop stanovený FIA byl v té době 300 koní). Na něj bylo nainstalováno menší turbodmychadlo Garett pro eliminaci “turbo díry” a tím zrychlení reakce na plynový pedál.

Motorový prostor se stal ještě těsnějším přidáním většího mezichladiče a samozřejmě objemnější šestnácti ventilové hlavy. Její implementace si vyžádala úpravu kapoty. Vznikla na ní pro Lancii typická “boule”. Delta byla nově osazena brzdovými kotouči s větším průměrem a upravenou řídící jednotkou.

Šasi 500582 pro Mikiho Biasiona

Lancia Delta HF Integrale 16V s číslem karoserie 500582 byla postavena pro Miki Biasiona. Prvním ostrým startem vozu s registrační značkou “TO92330P” se stala Rallye Monte Carlo. Soutěž, ve které dokázal turínský tým zvítězit v předchozích pěti letech. Proměnlivé povětrnostní podmínky, typické pro monackou soutěž, opět úřadovaly. Už na počátku zvolil Biasion nevhodné obutí. Poté se přidaly problémy s brzdami. Na celkové vítězství pomýšlet nemohl, nicméně svedl lítý souboj o třetí flek s týmovým kolegou Brunem Sabym. Když v závěrečné etapě odstoupil další krotitel turínského zvířete, Francouz Didier Auriol, vyhoupli se Biasion se Sivierem na druhou příčku celkového pořadí.

Nabízená Lancia poté absolvovala pouze jediný vývojový test, aby se vrátila zpět do dílen Abarthu. V roce 1992 ji ruce šikovných mechaniků přestavěly do finální specifikace HF Integrale EVO, označované jako “Deltona”. Inovace obsahovala svalnatější blatníky, mohutnější křídlo a vylepšení samotného benzínového srdce vozu.

Kariéra v zářivých barvách REPSOL

Na konci roku 1991 ukončila tovární skvadra Lancia Martini Racing svou oficiální činnost. Další sportovní program italské značky plynule přešel pod dříve satelitní tým JOLLY CLUB. Delta obdržela pro sezonu 1993 novou SPZ “TO85302S” a zářivou livrej hlavního sponzora, olejářské společnosti “Repsol”. V rukou zkušeného uruguayského soutěžáka Gustavo Trellese absolvovala Rothmans Rally New Zealand (7. místo) a Rallye Catalunya – Costa Brava (6. místo).

Race of champions 1993

Závodní derniéru si odbyla na roku 1993 při akci s názvem Race Of Champions, konané na ostrově Gran Canaria. Ač bylo tehdy dnes již tradiční setkání mistrů v plenkách, dokázalo přilákat řadu zvučných závodnických jmen. Mnoho z nich se v průběhu závodu vystřídalo i v kokpitu Lancie Jolly Clubu – Ari Vatanen, Didier Auriol či Francois Delecour.

Ve velké konkurenci se dokázal Carlos Sainz probojovat až do samotné finálové jízdy. V ní, právě za volantem Delty, nakonec podlehl Didierovi Auriolovi s Toyotou Celica, když v jednom místě okruhu vycestoval ven. Následný lehký náraz do balíku slámy jej připravil o cenné vteřiny a zároveň o celkové vítězství.

Lancia jde do důchodu

Po výletu na Kanárské ostrovy zamířila Delta nazpět do fabriky Abarthu, kde zůstala uložena až do října roku 1996.

Co činí tu Lancii ještě vzácnější je ověřitelná skutečnost, že ve svém závodním důchodu nikdy neprošla žádnou výraznější renovací. Fiat Auto SpA prodal Deltu v roce 1996 řeckému sběrateli Gansi Volkmarovi. V původním stavu, se všemi neduhy a šrámy. V roce 2018 pak putovala Lancia z Řecka do Velké Británie, kde se z ní stala garážová “úloženka”, která nebyla nikde veřejně prezentována.

Lancia Delta HF Integrale EVO v barvách Repsol a se signifikantními znaky Race Of Champions 1993, je nabízena v udržovaném a provozuschopném stavu. Zároveň je však osazena všemi dobovými nezbytnostmi, jako jsou sedáky či bezpečnostní pásy. Oplývá zároveň tolik milovanou patinou, kdy kupříkladu na bocích vozu jsou jasně viditelné šrámy po střetu s balíkem slámy při Race Of Champions´93. Zajímavostí u tak starého soutěžního vozu je fakt, že za uplynulých 28 let vystřídal pouhé dva majitele.

Cena za italský kus rallyové historie je na vyžádání. Pokud vaše portmonka aktuálně přetéká hotovostí a v garážovém stání máte ještě nějaké to volné místo, obraťte se přímo na prodejce www.girardo.com.