30. června 2013 startuje ostře sledovaný americký závod do vrchu Pikes Peak Hill Climb. Fenomenální Sébastien Loeb není prvním mistrem světa v rally, který se pokusí vyjet na vrchol proslulé hory nejrychleji. V roce 1987 v Coloradu zvítězil Walter Röhrl s Audi Quattro S1. Německá značka dominovala ve slavném závodě třikrát za sebou.
Triumf Michéle Mouton
Značka Audi zvítězila poprvé v Závodě do oblak už v roce 1982 zásluhou nejúspěšnějšího amerického soutěžního jezdce Johna Buffuma. Buffum přivezl na 20 km dlouhou šotolinovou trať se 156 zatáčkami své soutěžní Audi Quattro A2 a vyhrál kategorii Rally Class. O rok později John Buffum své prvenství obhájil.
Jeho úspěchy nezůstaly bez povšimnutí za oceánem a v následujícím roce se na trati, která šplhá až do výšky 4301 metrů nad mořem, objevili poprvé významní evropští jezdci v čele s Francouzkou Michéle Moutonovou. Tovární pilotka týmu Audi Sport startovala s „krátkým“ modelem Audi Sport Quattro a byla o 11 sekund rychlejší než Bufum. Pikes Peak Hill Climb vstoupil do nové mezinárodní éry.
V roce 1985 se černovlasá Francouzka vrátila do Colorada Soprings znovu. Tentokrát nejenže znovu zvítězila v absolutní klasifikaci, ale časem hluboko 11:25.390 minut navíc pokořila i dosavadní rekord závodu. Porazila všechny speciály kategorie Open wheel, které dosud na Pikes Peaku dominovaly.
VIDEO: Michele Mouton & Pikes Peak 1985
Triumf Waltera Röhrla
Extrémní Audi Quattro S1 se na Pikes Peaku objevilo poprvé v roce 1986. Domácí legenda Bobby Unser dokázal s tímto upraveným monstrem vylepšit traťový o dalších 16 sekund. O třetí a poslední triumf značky Audi se postaral dvojnásobný mistr světa v rally Walter Röhrl v roce 1987. Se speciálem Audi Quattro S1se zapsal do historie jako první jezdec, který pokořil bájnou hranici 11 minut.
Německá automobilka dostala vážného soupeře v podobě týmu Peugeot s upravenými soutěžními vozy Peugeot 205 T16, které v posledních letech ovládly MS značek. Ari Vatanen s nejrychlejší ze tří nasazených „dvěstěpětek“ vyhrál klasifikaci a v den závodu 11. července 1987 vyrazil na trať jako poslední.
Walter Röhrl startoval před ním. Na dvacetikilometrové trati pouze čtyřikrát zařadil na okamžik nejvyšší šestý převodový stupeň a v jednom místě letěl rychlostí 196 km/h. Bezchybnou jízdou, když projížděl ostré vracečky kontrolovaným powerslidem, dosáhl na neuvěřitelnou hodnotu 10:47:850 minut.
Ari Vatanen byl tehdy o 7 sekund pomalejší. Francouzský tým to přičítal uvolněné sponě hadice turbodmychadla.
Škoda, že po dosaženém hattricku se Audi na Pikes Peak už nikdy nevrátilo. U příležitosti loňského 25letého výročí měl loni Röhrl startovat se zrestaurovanou „esjedničkou“. Vinou lesních požárů byl bohužel termín závodu posunut a k jeho startu nedošlo.
Audi Quattro S1 Pikes Peak
Röhrlův vůz byl vyvinut ze soutěžního modelu S1 Evo2 speciálně pro Pikes Peak. Pod kapotou se ukrýval přeplňovaný dvacetiventilový pětiválec o objemu 2,1 litru. Díky instalaci velkého turbodmychadla KKK K28 se výkon motoru vyšplhal až na úctyhodných 600 koní při 8000 ot/min. Impozantní byla i hodnota maximálního krouticího momentu – 590 Nm při 5500 ot/min. Velkým problémem Závodu do oblak je ztráta výkonu vinou řídkého vzduchu.
Němečtí inženýři proto vyvinuli systém uzavřené cirkulace vzduchu, který udržoval stálý tlak v systému přeplňování a turbína zůstala ve vysokých otáčkách i při odstavení plynu. Jednalo se v podstatě o Ani-lag systém.
Dvouspojkový systém Porsche PDK s poloautomatickou šestistupňovou převodovkou byl původně vyvinut pro sportovní prototypy skupiny C. Pohon všech kol zajišťovaly tři diferenciály. Jednosedadlový speciál byl maximálně odlehčen a vážil pouze 1000 kg. To je o 100 kg méně než soutěžní verze. Karoserii tvořil tenký ocelový plech a kevlar. Mohutné spoilery, které zajišťovaly maximální přítlak k povrchu tratě, byly vyvinuty v aerodynamickém tunelu. Po stranách okřídleného monstra byly instalovány i vzduchové deflektory. Audi Quattro S1 Pikes Peak bylo obuto do šestnáctipalcových pneumatik Michelin.
