Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a ani zelený Rákosníček by v ní netrefil ke svému rybníku Brčálníku, ležel rakouský Dobersberg. Centrum závěrečného podniku rakouské druhé ligy do ní bylo zahaleno zodpovědně. Když k tomu připočteme relativně nízkou teplotu ovzduší, vysokou hladinu vlhkosti a vlezlý vítr, máme tu „semperitku“ jako vyšitou.

Jak by také ne. Herbst rallye v ořezané míře navazuje na prachem zapadanou slávu někdejší výkladní skříně rakouského rallysportu – Semperit rallye. Využívá k tomu část „legendárních“ tratí a letos také typické podzimní počasí. Chyběl jen déšť. Naštěstí. I tak bylo v brzkém ranním předstartovním servisu velmi složité rozhodnout, jakou pryž na vyleštěné disky nazout. Již k dříve zmiňované teplotě a vlhkosti bylo nutno připočíst spoustu napadaného listí a šotolinové úseky.

Hinterreiter – Tinschert / Mercedes-Benz 190E 2.3 16V

Tradiční rakouská pohodička

Jak je u našich jižních sousedů zvykem, nikdo tu na rally nic zbytečně nehrotí. K pohodě přispěly krásné rychlostní testy se spoustu přístupových míst a parkováním „na pásce“, neprudiví pořadatelé, kterých bylo jako šafránu, oblíbená šotolinka a v neposlední řadě početné a pestré startovní pole.

Servisní areál obsadil letiště nedaleko centra soutěže a byl zde k dispozici také velký vyhřívaný party stan s občerstvením. Ředitelství rally se nacházelo v salónku jedné z dobersberských hospůdek. Navigace hlásila – „U výčepu se držte vlevo“.

Třešničkou na dortu byl fakt, že nesmrtelnou vestu mi předával známý rakouský divoký volvista Georg Gschwandner. Volant pro tentokrát vyměnil za pozici vedoucího tiskáče.

Bestie „Es Eins Evo Zwei“ se vrací

Psal se rok 1985 a na trať „semperitky“ vyrazil se startovním číslem jedna dlouhán Walter Röhrl. Audi Sport si soutěž vybralo jako ideální pro test nové dvouspojkové převodovky PDK, zabudované do jedné z největších šíleností skupiny B – Audi Quattro S1 E2. Přijeli, viděli a vyhráli.

V roce 2018 se historie alespoň částečně zopakovala. Krásná replika „esjedničky“ s přívlastkem „Evo zwei“ se Herbst rallye zúčastnila jako jeden z přejezdců. S nulou na okně, na dveřích však na obvyklé pozici startovního čísla jednička jako bič pod nápisem Semperit rallye.

Nebyla to samozřejmě taková palba jako v osmdesátkách, ovšem sound do výšin vytáčeného pětiválce s patřičným detonačním efektem při řazení, dokonale zastínil i občasný tvrdý a nerovný souboj v duelu pilot vs. zpupná bestie. Holt, speciály skupiny B byly a jsou jen pro opravdové chlapy.

Audi Quattro S1 E2

Ovšem tato legendární ingolstadtská „olympiáda“ měla na Herbst rallye ještě své dvě starší sestřičky. Jednalo se o vagóny skupiny A2. Holzmüller disponuje Audinkou v tabákových barvách R6, Stoitzner v klasické tovární livreji. A oba fakt umí. Bok střídá bok a nechybí ani řádná ohnivá výfuková show. Díky, bavilo moc!

Johann Holzmüller – Audi Quattro

Malontský kámen opět ve hře

Tohle nevymyslíš. Z krumlovské klasiky klasik, rychlostní zkoušky Malonty, nenávratně zmizel po rekonstrukci komunikace nenáviděný „malontský kámen“. Trochu podezřívám pořadatele z Českého Krumlova, že jej přes některý z aukčních serverů prodali právě dobersberským pořadatelům.

Rychlostní zkouška číslo čtyři, levé divácké odbočení okolo balíku. Nebylo to zlé, za ručku se tahalo poměrně svědomitě, ale chleba, tedy vlastně disky, se lámaly o pár desítek metrů dále.

Mühlberger – Totschnig / Peugeot 208 T16

Poslední bitva vzplála

Rychlá pravá dvě ve slušném kalupu. Žádný protikat, travička skoro jako na fotbalovém hřišti. Nebyl důvod to tam nedat. Ajaaaj, chyba! V prvním průjezdu byly posádky jako žáčci v první třídě a držely se zkrátka. Trávu jen lehce olízly. Zato v druhé rundě se z nich staly pěkně divocí teenageři a šly do katu vpravdě vulgárně. Kus betonového čehosi byl ve vyšším porostu skryt setsakramensky důkladně a tiše číhal na svou kořist.

Že něco není v pořádku jsme zaregistrovali až u pátého auta. Z dáli jsme sledovali, kterak se kanárkově žluté Mitsubishi zničehonic divoce zavlnilo. Od pravého kola se vyvalil modrý dým a kousky žhavých úlomků se rozletěly do stran. Jak jsme později zjistili, jednalo se o části rozpáleného brzdového kotouče. Japonský kamikaze pak sice pokračoval dále, bylo však jasné, že problém je na světě.

Indiánským během jsme vyrazili ke kótě „Práskbum“. Jenže to tu už bylo další EVO a šup do katu. Naštěstí ne moc. I tak se až k nám doneslo hlasité zasyčení a guma byla rázem prázdná. Situace se začínala jevit značně nebezpečnou jak pro účinkující, tak pro jejich šrajtofle.

Windisch-Cerny / Škoda Fabia S2000

Finální obětí stavebního materiálu se stala krásná Škoda Fabia S2000. A bohužel to schytala ze všech nejvíce. Vysoká rychlost, hluboký ponor, rána přímo na solar. Auto se ladně vzneslo, následně tvrdě dopadlo a po hluboké orbě jej zastavila až měkká hlína. Pravé přední kolo včetně závěsu a poloosy se rozhodlo polního výletu se zbytkem škodovky neúčastnit a našlo si privátní směr dalšího fungování. Reklama „THE END“ na zpětném zrcátku Fabie posléze vyvolávala poněkud křečovité úsměvy.

To už však byl u betonu pořadatel a provizorně před něj do hlíny zapíchnul žlutý prapor. Kus dřeva se zbytkem trenýrek dokáže udělat hodně parády!

Fischer-Buna / Škoda Fabia R5

O sto metrů dále si už posádky lízaly své rány. Na dvou Mitsubishi se měnila kola, další stálo na heveru a dávalo si rendez vous s erpětkovou Fábií, která sežrala tuhle past jako vůbec první. Po bližším ohledání jsme zjistili, že oba speciály mají zničené disky na pravé straně a jako bonus na předních kolech utržené brzdové třmeny, poloosy i ramena. Brzdové kotouče skončily taktéž v propadlišti dějin. Výjev jako po líté bitvě.

Rossgaterer / Mitsubishi – Fischer / Škoda

Dá se tedy jednoduše říci, že zde přišel pozdější vítěz Simon Wagner o své největší soupeře.

Fakta a perličky na závěr

Rakouské soutěže nedaleko hranic s naší vlastí se účastnilo hned několik českých posádek. Nejlépe se dařilo Nekvapilovi s Koscelníkem (Opel Adam R2). Sedmé místo bylo skvělé. Pěkný výsledek si vyjel Aleš Jirátko. Dvacáté druhé místo absolutně s historikem BMW 2002 bylo nad očekávání. Bartúnek s Civicem TYPE-R dojel 30., Martin Kučera (BMW 318 iS E30) třicátý čtvrtý a Jevický (Mercedes-Benz 190E) čtyřicátý první.

Holzer – Palmsteiner / Mitsubishi Lancer EVO 6.5

Nádherný sport předváděl Roman Mühlberger. Běžně vodí po rakouských erzetách obstarožní Lancer EVO VI. Na Herbst rallye si od Waltera Mayera zapůjčil Peugeot 208 T16 a pořádně vyhnal z motoru pavouky. Krásná jízda, tleskám!

Atraktivní jsou samozřejmě stará Volva. Borci za volanty dokazují, že švédská ocel se kalila důkladně. Ke svým dvoutunovým miláčkům se na rychlostních zkouškách chovají nekompromisně a fyzika má často co dělat, aby si obhájila své zákonitosti.

Hell-Mühlberger – Rohrböck / Volvo 244

Dobersbergská soutěž zakončila letošní šampionát Austrian Rallye Challenge velmi důstojně. I unavený Oskar se na nás v samotném závěru zaskočil podívat. Pokud jste v Rakousku na žádné z nižších soutěží doposud nebyli, je na čase to změnit. Rally se tu ještě pořád dělá pro posádky a diváky. A především pro radost. Tschüss!

Sdílet

O autorovi

Fotograf, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Rally pro mě není pouze o honbě posádek za vteřinami a ostrých fotografiích, ale také o poznávání nových míst, lidí a sbírání zážitků.

Komentáře