Rozhodnutí o majiteli letošního rakouského trůnu učinila štýrská Arbö Rallye, konající se na horských cestách v okolí Admontu. Na domácí půdě svého největšího soupeře završil cestu za svým prvním titulem Beppo Harrach, kterému k definitivní pojistce stačila druhá příčka.

Rozřešení mistrovské tajenky

Ačkoliv by se z výše uvedeného odstavce dalo soudit, že u Harrachů se slavilo a Baumschlagerovi zbyly oči pro pláč, není to tak úplně pravda. Raimund Baumschlager na své domácí půdě poměrně s přehledem Harracha porazil a stal se po desáté vítězem soutěže, jejíž trať mu vedla doslova pod okny (cíl úvodní zkoušky byl v jeho rodném Rosenau). Smutek ze ztráty mistrovské koruny (poprvé od roku 2003) nebyl na místě, koneckonců Mundl reálné naděje na desátý titul ztratil už v první půli roku, ne na Admontu. Fakt, že jej místní fanoušci včetně manželky a dcery na cílové rampě Arbö Rallye oslavovali jako hlavní hvězdu soutěže, pro něj představovalo hezkou satisfakci za prohranou sezónu.

Můžeme se jen dohadovat, jak by Arbö Rallye dopadla, kdyby Beppu Harrachovi nesvazovala ruce taktika. Svůj výkon v Admontu jednoznačně podřídil zisku titulu a ubral na tradiční agresivitě, bez které si jeho jízdu snad ani nelze představit. I přesto byl v sobotu Baumschlagerovi vyrovnaným soupeřem a vlastně až do cíle mu nedával prostor na výraznější chybu. Důležitější než druhá příčka v cíli však byla jistota mistrovského titulu v divizi 1. Přiznejme si, kdo by to před sezónou čekal?

„Byla to velmi stresující rally, neustále jsem poslouchal, zda na autě všechno funguje. Pokud by mi někdo na začátku roku řekl, že budu mistrem, asi bych se mu zasmál," přiznal v cíli novopečený šampión.

Aignerovo nasazení zvedalo ze židle

Třetí velkou hvězdou štýrské soutěže byl hrdina kategorie dvoukolek – v sobotu 27letý Andreas Aigner. Nedávný světový šampión produkčních vozů nestartoval se stejným Cliem jako na Mariboru a v Judenburgu (po Koglerově havárii na Rally Mecsek je v nepojízdném stavu), nýbrž s vozem, který v českém sprintovém mistrovství běžně využívá Jan Černý. R-trojka týmu Defrs fungovala bez větších problémů, a tak mohl Andy naplno rozjet své jezdecké umění, které mezi dvoukolkami v našich končinách těžko hledá konkurenci. Absolutní nasazení si vyžádalo několik krizovek, přičemž ta největší Andyho dost možná stála bramborovou medaili v celkovém hodnocení. Stalo se tak na závěrečné vložce páteční etapy, kde se „moravské" Clio projelo po louce a ztratilo čtvrt minutu. Ztráta na čtvrtého Saibela ale v cíli tvořila jen šestnáct vteřin…

Právě Mario Saibel se zařadil mezi odvážlivce, kteří se do svého mitsubishi rozhodli zakoupit zatím nepříliš kladně hodnocený kit R4 z italského Ralliartu. Zvykání na vylepšené auto mu dle vlastních slov dělalo větší potíže, než sám čekal, a konečné čtvrté místo bylo mírným zklamáním. Ve výrazně lepším světle se divákům předvedl zkušený Manfred Stohl, který pokračoval ve výborných výkonech ze Schneeberglandu a v pátek zajížděl časy nedaleko vedoucí dvojice. V sobotu si dokonce připsal jedno dílčí prvenství, na poměrně rychlých tratích s převládajícím asfaltem však jeho plynový Lancer nemohl vedoucí dvojici stačit. Konečný výsledek: absolutně třetí.

A ještě jeden pilot silného mitsubishi si zaslouží pochvalu. Gerwald Grössing jel opět se starší „áčkovou" Evo sedmičkou a stejně jako na Schneeberglandu mu to za jejím volantem šlo náramně. Dvě krátké zkoušky dokonce absolutně vyhrál a nebýt několika zdržení kvůli technickým problémům, byl by hodně nepříjemným soupeřem pro třetího Stohla. Útěchou mu mohla být alespoň šestá pozice celkově, doplněná zlatem ve skupině H.

Admont = ideální příprava na San Marino?

Arbö Rallye však zdaleka nebyla jen soutěží první šestice. Pozoruhodný výkon zajeli i bývalý mistr skupiny N Martin Zellhofer (Suzuki Swift S1600), divoký odchovanec dieselů Christian Mrlik (v premiéře černého Subaru Impreza STi v benzínové variantě) či rakouská legenda a třetí muž Barum rally 1992 Walter Mayer (Subaru STi). Výrazné oživení přineslo zařazení tzv. Rally legend, které se na tratích jednotlivých zkoušek objevovaly přibližně s tři čtvrtě hodinovým předstihem před hlavním polem. Někteří z nich soutěž pojali přímo jako test na blížící se legendy v San Marinu, a tak nebyla nouze o zajímavé vozy (Peugeot 205 T16, MG Metro 6R4, Jide !600, Audi Quattro, Alfa Romeo GTV), ani dravé piloty (Christopf Klausner).

Vedle skvělého sportu, který Arbö Rallye nabídla, bohužel působila jako pěst na oko velmi nevydařená organizace soutěže. Několikerý vjezd civilních vozů do protisměru RZ (v době, kdy byli na trati předjezdci), nepřehledné rozesetí servisních stanovišť do uliček Admontu, zóny pro diváky mnohdy více než 50 metrů od trati „za třetí řadou stromů", nevydařený ceremoniál na cílové rampě (s projíždějícími autobusy a cisternami mezi diváky) či absence důstojných podmínek pro práci novinářů jsou ukázkou, proč Arbö Rallye zůstala svému zařazení do rakouské první ligy dost dlužna.

Video rally life

Nezbývá, než doufat, že poslední letošní soutěž našich jižních sousedů – populární Waldviertel Rally (28. – 29. října) – dojem z Admontu napraví a postará se o důstojnou tečku za letošní poměrně vydařenou rakouskou sezónou. Čekání na její start si prozatím můžete zpestřit zhlédnutím videa od Jana Olejníčka, které mapuje všechny důležité momenty z akční Arbö Rallye včetně několika záběrů z testů před soutěží.

 

Přejeme příjemnou zábavu!

Sdílet

O autorovi

Člověk mnoha zájmů a koníčků, který si již vyzkoušel práci televizního redaktora i vyučujícího na vysoké škole. Celoživotní nadšenec pro rallysport, od roku 2007 redaktor časopisu Rally, občasný komentátor startovních a cílových ramp a příležitostný reportážní fotograf.

Komentáře