Eifel Rallye Festival 2012
Rekordní účast nezastínilo ani špatné počasí. Pořadatelé připravili zajímavý formát festivalu, kterému vévodila vzpomínková akce s podtitulem Safari rally. Báječnou atmosféru navíc mohli diváci vstřebávat v bezprostřední blízkosti hvězd světové rally.
Divácké preference
I když se na trati sešlo mnoho špičkových jezdců, stopky tentokrát zahálely. To ovšem neznamená, že by posádky jezdily pomalu. Na páteční šotolinové Bosch Super Stage, která měla vytvořit iluzi východoafrické Rally Safari, se skákalo do dálky a při průjezdu umělým brodem stříkala voda tři metry do výšky. Pořadatelé vyhlásili pro diváky tři soutěže, do kterých hlasovali prostřednictvím textových zpráv.
SMS hlasování o nejkrásnější vůz na trati překvapivě vyhrál nejnovější vůz celého startovního pole – originální Ford Focus WRC, se kterým absolvoval Carlos Sainz Rally Nový Zéland 2001.
Za nejatraktivnější průjezdy ocenili mohutný Mercedes – Benz 300 SE a uchu německého fanouška nejlépe ladil zvuk Opelu Ascona 400.
Mé superlativy
Mé osobní tipy byly úplně jiné. Jednoznačným favoritem audio kategorie byl pro mě vysokokarátový třílitrový osmiválcový motor Ferrari 308 GTB. Za nejpůsobivější považuji jízdu Waltera Röhrla za volantem impozantního Audi Quattro S1, kterého bylo díky nezaměnitelného pískání turbodmychadla slyšet na kilometry daleko. Krásných a vzácných aut bylo k vidění tolik, až zrak přecházel.
Absolutní senzací byl start továrního Citroënu BX 4TC, který existuje v jediném pojízdném exempláři. Navíc ho přijel předvést sám Philippe Wambergue, který s ním v roce 1986 absolvoval Rallye Acropolis. Nejexotičtějším vozem byla přesná replika Datsunu 1600 SSS, který v roce 1970 vyhrál Rally Safari. Spolujezdec vítězného Edgara Herrmanna Hans Schuller, seděl v kokpitu originálního Porsche 911 S ze stejné soutěže.
Zapomenout nechci ani na několik vozů z bývalého socialistického tábora. Stanislav Šelmát přivezl ze své sbírky soutěžních vozů Škodu 130 RS, nechyběly trabanty, wartburgy, ani polský fiat.
Osobnosti
Zatímco loni Eifel Rallye Festival v počtu osobností výrazně zaostával za svou italskou konkurencí, letos se v tomto směru situace výrazně zlepšila. Největším tahákem zůstal dvojnásobný mistr světa Walter Röhrl, který je i po čtvrtstoletí od ukončení aktivní jezdecké kariéry pro Němce motoristickou ikonou číslo 1.
Ze Skandinávie přijeli jeho bývalí soupeři Stig Blomqvist (mistr světa 1984) a Björn Waldegaard (mistr světa 1979). Armin Schwarz má na kontě nejen dva německé tituly, ale i vavříny z mistrovství Evropy. Jeho Lancia Stratos občas stávkovala, zato jeho Audi Quattro Coupé s manželkou Petrou za volantem fungovalo navzdory jejímu nejistému stylu jízdy dokonale.
Opatrně občas působil i bývalý juniorský mistr světa Aaron Burkart, který se o originální Subaru Imprezu WRC z roku 1999 po Colinu McRaeovi evidentně bál. Domácí naděje Sepp Wiegand naopak proháněl VW Golf Rallye G60 bez skrupulí, i když se také jednalo o originální tovární auto.
Poněkud ve stínu zůstal světoznámý spolujezdec Sréphane Prevot, který seděl na „horkém“ sedadle Fordu Escort RS, se kterým vyhrál v roce 1983 Robert Droogmans Rallye Škoda.
