Proslulá Rally Monte Carlo má své hrdiny. Mezi nejzářivější patří i bývalý pilot týmu Škoda Motorsport Didier Auriol. Začátek devadesátých let lze bez nadsázky nazvat jeho érou. První francouzký mistr světa zde v letech 1990, 1992 a 1993 nenašel přemožitele.
RMC 1990
Počáteční rivalita mezi Toyotou a Lancií byla charakteristickým znakem úvodního podniku sezony. Toyota na zcela suché trati poprvé v historii překvapila svět elektrickými „papučemi“ (obaly nahřívající gumy), Lancia na to okamžitě reagovala vypůjčením stejných pomůcek od okruhového týmu Alfa Romeo. O vítězství svedli napínavý souboj Didier Auriol (Lancia) a Carlos Sainz (Toyota), kteří výrazně předčili zbytek startovního pole. Vedení se v průběhu soutěže měnilo jedenáctkrát. Po první etapě měl Francouz k dobru čtrnáct vteřin, o dvacet čtyři hodin později přidal ke svému náskoku dvě sekundy.
Během dalších vložek Sainz dotáhl Auriola na pouhé čtyři sekundy, což byl také jeho náskok před tradičním nočním závěrem soutěže. Pro finiš se rozhodl šéf Lancie Claudio Lombardi zariskovat. Do Auriolova vozu nainstaloval čip, jenž v průběhu rally testoval Dario Cerrato, což se mělo odrazit na výkonu vozu. Nástup jezdce Lancie však narušilo zrušení úvodního testu kvůli demonstrantům, po slavném testu přes průsmyk Col de Turini se Sainz dokonce dostal do čela. Na Auriolův závěrečný finiš již Španěl nenašel odpověď. I když byl vzájemný odstup zmíněných jezdců nejmenší za uplynulých více než deset ročníků, Sainz nakonec v cíli ztrácel téměř minutu.
Okamžitě se vyrojila řada dohadů, zda se Auriol prosadil jezdeckým uměním nebo převratnou technickou novinkou. Budoucnost se spíše přiklonila k umění malého Francouze. Z favoritů skončil kvůli havárii premiérově s lancií startující Juha Kankkunen, jeho kolegu Massima Biasiona zpomalily problémy s elektrikou a nemohl pomýšlet na obhajobu vítězství. Jezdce Mitsubishi Ariho Vatanena (startoval pouhé tři dny po dokončení Dakaru) a Kennetha Erikssona pozlobily motory jejich galantů, Mikkolova mazda zůstala stát na trati s prasklým kardanem. Domácího miláčka a vítěze z roku 1988 Bruna Sabyho pro změnu zastavila betonová zídka.
Výsledky 1990 |
|||
| 1 | Auriol – Occelli | F – Lancia Delta Integrale | 5:56:52 |
| 2 | Sainz – Moya | E – Toyota Celica GT-4 | 5:57:44 |
| 3 | Biasion – Siviero | I – Lancia Delta Integrale | 6:00:31 |
| 4 | Cerrato – Cerri | I – Lancia Delta Integrale | 6:04:43 |
| 5 | Schwarz – Wicha | D – Toyota Celica GT-4 | 6:06:04 |
| 6 | Saby – Grataloup | F – Lancia Delta Integrale | 6:10:09 |
| 7 | Ericsson – Billstam | S – Toyota Celica GT-4 | 6:16:33 |
| 8 | Salonen – Silander | FIN – Mazda 323 4WD | 6:18:33 |
| 9 | Delecour – „Tilber“ | F – Peugeot 309 GTI | 6:18:45 |
| 10 | Balas – Laine | F – Lancia Delta Integrale | 6:38:52 |
Vítězové rychlostních zkoušek: Auriol 15, Sainz 9, Saby 3, Biasion 2.
