Japonská značka Datsun je ve světě rally známa svými robustními a jednoduchými vozy, které sbíraly úspěchy zejména na černém kontinentu. Může se pyšnit sedmi vítězstvími na Rally Safari. Legendární Shekthar Mehta přitom dokázal vyhrát pětkrát. Z toho čtyřikrát za sebou s vozem, který v nepřehledné spleti různých názvů zdomácněl pod jménem 160J Violet.
Datsun P510/ 1600 SSS
Automobilka Datsun (v osmdesátých letech přejmenována na Nissan) přišla na soutěžní scénu koncem šedesátých let s dvěma neskromnými cíli. Invazi na evropské trhy chtěla podpořit vítězstvím na obou nejslavnějších soutěžích světa – Rally Safari a Rallye Monte Carlo. Při prvních startech v roce 1968 přišlo vystřízlivění, ale díky angažmá správných jezdců nebyly výsledky špatné. Vycházející finská hvězda Hannu Mikkola obsadil v Monaku za volantem exotického sportovního roadsteru Datsun 2000 Sports devátou příčku, Joginder Singh dojel na domácí Rally Safari pátý.
V následující sezoně nasadil japonský tým model P510, který je známější pod zobecněným názvem 1600 SSS. Vůz se vyráběl v Jihoafrické republice a úspěšně se vyvážel i na severoamerický kontinent. Sportovní verze SSS (Super Sports Sedan) měla čtyřdveřovou karoserii, moderní podvozek se všema čtyřmi nezávisle zavěšenými koly, stabilizátory a vlečnými rameny po vzoru BMW. Řadovou šestnáctistovku SOHC krmily dva dvojité karburátory, ale výkon 125 koní nebyl nikterak oslňující. Datsun homologoval pětistupňovou převodovku, ale hlavní devizou nenápadného vozu byla robustnost. Jezdecká ikona datsunu Shekhar Mehta vzpomínal, že podvozek vozu přečkal všechny nástrahy afrických tratí.
Mehta jezdil v úvodu své kariéry s BMW 2002 Alpina závody do vrchu a hledal vhodný vůz pro východoafrický rally šampionát. Když si vyzkoušel Datsun 1600 SSS od Tanzánce Robina Ulyateho, zjistil, že může jet přes všechny hrby a díry na cestě bez ubrání plynu. Auto to vydrželo a tak si jeden sériový exemplář objednal. Na Rally Safari 1970 startoval jako 31., ale během první sekce předstihl 15 konkurentů. Legendární šéf továrního týmu Wakabayashi na něj čekal v časové kontrole s informací, že okamžitě získává servisní podporu továrního týmu. Mehtu v průběhu soutěže zradil motor, ale Edgar Herrmann dokázal s jiným exemplářem datsunu soutěž vyhrát. V následující sezoně už Mehta sedlal tovární Datsun 240Z a začala jeho dlouhá a úspěšná kariéra.
Datsun 610 / 180 B Bluebird / 1800 SSS
Počátkem sedmdesátých let byly vlajkovou lodí značky silné sportovní Datsuny 240 Z. Zatímco v Keni „dvěstěčtyřicítky“ dominovaly a připsaly si dvě prvenství, v Monte Carlu Japonci neuspěli. Nejlepším výsledkem byla třetí příčka Rauno Aaltonena v roce 1972.
V té době Japonci usoudili, že se z marketingového hlediska potřebují vrátit k masově vyráběnému modelu. Na Rally Safari proto paralelně nasadili novou limuzínu 180 B. Jednalo se o větší čtyřdveřový vůz se silnějším motorem o objemu 1770 ccm. Při testech technici zkoušeli vstřikování paliva, ale před startem se vrátili ke karburátorové verzi (160 koní). Vůz však byl o 100 kg těžší. Švéd Harry Kallström o rok později soutěž téměř vyhrál, v cíli mu na vítězného Mehtu (Datsun 240 Z) scházelo jen pár bodů. O největší úspěch se ve stejném roce postaral Edgar Herrmann, který zvítězil na Rally Bandama 1973. Mohutnější vůz se nedočkal takové obliby u soukromých jezdců, jako jeho předchůdce a tovární tým se záhy vrátil ke kompaktnějšímu modelu.
