I když to zatím za oknem nevypadá, jaro tu bude co by dvaadvacítkou „ořechem“ dohodil. Zahrádkáře, kutily a pokoutné garážníky tak čeká neoblíbený jarní úklid. Vše nepotřebné a přebytečné musí pryč.
Delta nebo Delta?
Dva z nich začali s čistkami lehce s předstihem a nabízí na prodej každý po jednom vzácném kousku legendárního „béčka“. Ač každý z jiného koutu Evropy (Francouz a Angličan), na značce se kupodivu shodli. Jedná se o italskou temperamentní dámu jménem Lancia Delta S4. Přestože je tahle signora z technického hlediska již mírně v letech, jízda v ní je i dnes stejně ostrá, jako byste jedli peperoncino plnými hrstmi.
Lancia Delta S4 (výrobní číslo 0051)
Nabízený exemplář byl registrován 20. října 1986 (TO44805F) . Jedná se o originální tovární vůz Abarth, který nebyl nikdy provozován v „ostrém“ režimu. Lancia jej užívala jako jeden ze tří „mulleto“ neboli průzkumných aut – tedy jako „mezka“ při psaní rozpisu na jednotlivých soutěžích.
Značka speciálu byla později změněna na TO44816F a v roce 1988 byla Lancia prodána do závodního týmu Comauto. Následně se stala součástí dvou soukromých sbírek, aby byla opět prodána závodníkovi a sběrateli Johnu Boschovi (ano, je to ten Bosch, který startoval i na naší Barum rally s krásným BMW M3).
Posledním majitelem se stal v roce 2008 francouzský tým Milano Racing. Exemplář byl k vidění v ostré jízdě mimo jiné při Rallylegend 2008, 2009 a 2015 či v roce 2012 na belgické Le Boucles de Spa. Za jeho volantem seděl také při Legend Show Serre Chevalier 2012 Bruno Saby.
Podle prodejce je automobil ve 100% stavu. Jeho součástí je kopie italské dobové registrace, originální homologační dokumentace a certifikát Abarth Classiche. V interiéru zůstaly zachovány „origo sicny“ s jmenovkami Alén-Kivimäki. Je pouze doporučeno, aby při účasti na dalších revivalech a akcích s historiky byly originální palivové nádrže vyměněny za novější z důvodu zvýšení bezpečnosti.
Lancia Delta S4 (výrobní číslo 205)
Druhý exemplář, který je momentálně v prodejní nabídce specialistů na historiky Girardo & Co., byl firemním otloukánkem. Homologace proběhla 1. listopadu 1985 a vůz hned odstartoval do své první soutěže, šotolinové Rally Lois Algarve v Portugalsku. Za volantem tehdy seděl Fin (respektive poloviční Ital) Markku Alén. Jedná se tak o „esčtyřku“, která kdy jako první oficiálně odstartovala v ostrém závodě.
Rally Algarve byla brána jako poslední test před představením nové Lancie v seriálu MS, kterým byla 34. Lombard RAC rally 1985. Při portugalské soutěži musel tým řešit několik technických závad. Zvýšený výkon motoru působil problémy s převodovkou a posléze došlo k prasknutí hnacího hřídele. Alén byl nucen odstoupit. Pořadatelé však vyšli italské squadře vstříc a po opravě mohl Fin v soutěži pokračovat v rámci testování alespoň jako předjezdec.
Testovací mula
V únoru 1986 se Delta proháněla na zkušební dráze Fiatu v Nardu. Tuto šotolinovou trať často využívala armáda pro „oprubování“ vojenských vozidel. No potěš… Jednalo se o zátěžový test v délce 1000km, který měl simulovat zatížení komponentů stejné jako při Rally Acropolis či Safari. V kokpitu se střídali Valter Rostagno a Fabrizio Tabaton.
Auto poté putovalo zpět do Turína, kde bylo v používáno ve aerodynamickém tunelu pro úpravy na mnoha prvcích karoserie.
V květnu je vysláno znovu na testy, tentokráte na dráze v Mandrii. Zde slovutný testpilot Lancie Giorgio Pianta dával zabrat novým pryžím jak od Pirelli, tak konkurenčního Michelinu.
Následoval další průvan v tunelu, kdy se ladily nové komponenty „budky“ pro verzi EVO 2.
Poté bylo „Essequatro“ určeno jako testovací vůz pro Aléna na Rally 1000 jezer a posléze využito jako náhradní vůz posádky Grundel-Melander na téže soutěži.
Od majitele k majiteli
Na voze nebyly od té doby měněny žádné důležité komponenty. V březnu roku 1991 jej odkoupil tým Jolly Club a obratem přeprodal společnosti Rasini Leasing Spa. Další majitel Michel Papaleo jej získal v roce 1996 a Lancia putovala do Velké Británie. V roce 2006 se vrátila do své domoviny. Italský soutěžák Marco de Marco s ní absolvoval několik významných událostí jako Rallylegend či Bologna Motorshow.
A aby toho cestování nebylo málo, v roce 2012 vyrazila „esčtyřka“ zpět do Británie, kde se stala součástí sbírky speciálů skupiny B.
Ještě před koupí však prošla ozdravnou kůrou u specialistů na ostré Lancie, dvojčat Baldiových v Turíně, ex-mechaniků Martini racing z dob skupiny B. Došlo k repasi motoru, výměně diferenciálů, převodovky a kompresoru. Následný test na „brzdě“ ukázal výkon úžasných 480 koní…
Poté byl jedinečný exemplář k vidění například na Goodwood Festival of Speed nebo Shelsley Walsh Classic Nostalgia. A teď může být tahle Lancie vaše…
Vlastně mohou být obě vaše. Pravda, ceny se šplhají do astronomické výše. Není to tak dlouho, co se v nabídkách objevil exemplář, se kterým Henri Toivonen vyhrál při prvním startu tohoto modelu britskou RAC rally 1985 a požadovaná suma byla „vyšroubována“ na téměř jeden milion EUR. Uf! Nutno ale říci, že si vlastně kupujete kus historie. Auto s duší. Budu jen doufat, že se nestanou majetkem člověka, pro něhož budou pouze dobrou investicí. Investicí skrytou před zraky milovníků historie rally v klimatizované hale pod saténovou plachtou. Největším požitkem, jaký můžou totiž speciály legendární skupiny B nabídnout, je vidět je řvát, syčet a pískat turbem na trati. A nebo nejlépe sedět za jejich volanty. Ale to už je jiná pohádka.
