Stál jsem na úbočí kopce. Pod nohama asfalt tisíce odstínů šedi, vymezující silnici zvrásněnou jako tvář zasloužilého dělníka n.p. Rudý Říjen. Kdybych pořádně natáhnul svou ruku před sebe, mohl bych si na barumáckou fabriku sáhnout. Velké výrobní haly v údolí se zdají titěrné, skoro jako papírový model z “ábíčka”.
S vůní švestiček
Větším pokušením jsou však dokonale zralé kadlátky na nedalekých stromech. Říkají si o utrhnutí a následnou konzumaci. Tedy hned poté, co projdou pálenicí. Moravák se ve mě nezapře. Ale nechávám je na svém místě. Nemám zlodějskou duši a při případném lučním pichu bych se červenal jako šípky na pichlavém keři. Rudí poslové plíživě se blížícího Babího léta. I takovou tvář umí nabídnout Žlutava.
Ze „Žlutav“ do „Halen“
Žlutavský úsek okolo motokrosového areálu je nedílnou součástí halenkovické rychlostní zkoušky. Erzeta za řekou Moravou, na dohled od žluto modré fabriky, patří do zlatého fondu Barum Czech rally. Jezdí se drahně let v několika verzích a oběma směry. Nechybí ani v harmonogramu letošního ročníku. Co nabídne posádkám a především divákům?
Start se nachází hned “za vodou”. Prostě za Bělovským jezem doleva. O co více je úvodní část okolo řeky rozbitější, o to hůře je dostupná. V zeleném tunelu, tvořeném keři a stromy, ale stejně není téměř nic vidět. O poznání zajímavější je lesní úsek ve stoupání ke žlutavskému fotbalovému hřišti. V minulosti zde několikrát testovala mladobolevská fabrika.
Žlutavský motokros
Za svatostánkem “čutálistů” se trať napojí levou zatáčkou na kultovní část okolo žlutavského motokrosu. Kdo by neznal srdcový skok do úvozu?
Asfaltový povrch tady už zažil lepší časy. Současný stav by se dal popsat asi takto – hoď sem do té ďůry lopatu asfaltu, já to druhou lopatou umlátím do absolutní roviny. Jenže ten druhý cestář buď neví, jak vypadá rovina, popřípadě má pěkně křivou lopatu. V civilním autě vám totiž zdejší povrch při rychlejší jízdě bez problému vytřepe amalgámové plomby ze zubů. Soutěžáci ale musí držet plnej!
Kdo přežije tuhle horskou dráhu, absolvuje ještě pravou zatáčku s trochou nečistot u rozcestníku a už si to sype přímo do centra obce.
Průjezd okolo autobusové točny je sice dobře přístupný, ale žádné velké kejkle zde neočekávejte. Před výjezdem ze Žlutavy ještě posádky objíždí přírodní ostrůvek, ale mezi obrubníky se toho též moc vymyslet nedá.
A jsme u žlutavského ranče. V nepříjemné dvojité levé už bylo v minulosti několik probrzdění směr dřevěný ohradník a pastvina. Na čumendu se tu ale stojí špatně.
Kamenolom – nebezpečí výbuchu!
Rychlejším úsekem mezi ohradami se dostáváme ke žlutavskému kamenolomu. Pravá za svodidlo se před několika lety stala osudnou popíkové hvězdě Olze Lounové.
Vysoké hromady blíže nespecifikovaného materiálu, jenž zde trať lemovaly a nabízely bezpečný výhled do dáli, jsou minulostí. Ani množství prachu a písku není v tomto úseku letos kdovíjaké.
Malá porce šotoliny
Nějaký ten nezpevněný “matroš” lze najít až na následující rovině s “finskými horizonty” a také široké levé zatáčce na jejím konci. Pokud bude sucho, nabídne zážitek ne nepodobný explozi mlýnice.
Přístup sem je možný snad jen po svých směrem od Halenkovic. Na přístupovce od Nové Dědiny si bez samolepky na okně “nevrznete”. A Pěšky? To už se nebavíme o chůzi k trati rychlostní zkoušky, ale o regulérní turistice. Je to fakt daleko!
Atraktivním, ale zarostlým šotolinovým úsekem, se posádky dostanou ven z lesa. Následně je čeká levé odbočení v “Kopáčkově” zatáčce. Okolní pole jsou sklizená. Jedná se o přehledný úsek, kde auto uvidíte opravdu dlouho.
Rychlou pasáží přijíždíme do “Bettiho” zatáčky. Rovný úsek na kvalitním asfaltu bude zpomalen retardérem. I zdejší pole jsou prosta plodin.
Halenkovické serpentiny
Následuje levé odbočení a finální část erzety se odehraje v halenkovických serpentinách.
Dobře si je pamatuje třeba Věroslav Cvrček, který v nich zahodil svoji škodovku do potoka. A také Enrico Bertone, jenž v roce 2000 zadní částí Focusu WRC atakoval nevhodně stojícího kameramana.
Svahy okolo cesty jsou upravené a vysekané. Pokud nebude “mlíko” nesmyslně daleko, najdou se i tady přehledná místa s relativně dobrou dostupností dvěma cestami od Spytihněvi.
