Všech 365 dní mezi dvěma „barumkami“ je téměř minulostí. V roce 2020 bude slavit gottwaldovsko-zlínská soutěž padesátileté jubileum. Ještě předtím však budeme muset absolvovat ročník 2019, tedy v pořadí devětačtyřicátý. Vlastně nemusíme, ale chceme.


Zlínská startovka má ostře nabito

Seznam přihlášených se nám po každoročním znásilňování klávesy F5 v šestou hodinu večerní v den plánovaného vydání, narodil. Rival souseda z Boleslavi s nádechem fabrického týmu se nekoná, ale i tak je startovka našlápnutá v průřezu všemi třídami.

Kopejda s Drekym ve Zlíně odstartují s Fábií R5 EVO, ale přesto jsou jen jasnými FAVORITY. Paradoxní situace. Techniku hranatých Favoritů už fabrika pěkných pár let nepoužívá…

Cestu za dalším, téměř povinným zlínským triumfem, se jim bude snažit znepříjemnit mocná smečka neméně rychlých soupeřů. Čelní místo v benzínožíznivém boji jistě zaujme ruský „молодец“ Alex Lukyanuk.

Dokáže být pořád hodně rychlý i velmi desktruktivní vzhledem k francouzské technice, jež v současnosti pilotuje. Jednoduchý rozpis, flat out a buď bude věnec nebo kotrmelec. Jasná taktika!


Shakedown a páteční superspeciálka = vše při starém

Společně se seznamem posádek byly zveřejněny mapy jednotlivých rychlostních testů.

Pohořelický shakedown je úsek léty prověřený, oproti loňsku se ovšem pojede v opačném směru (hore kopcom).

Své místo si stále drží i páteční pozdně večerní městská erzeta. Rekonstrukce autobusáku se o nějaký čas posunula a proto si můžeme znovu užít první okamžiky rally při bitvě o vteřiny v prostředí obrubníků, autobusových peronů a pyroefektů.

Ticho, klid a švestičky.


Sobota – Valašsko i Chřiby

Sobota se ponese ve znamení divácky i sponzorsky nutných „Slušovic“ (Březová), po dlouhé době s atraktivní pasáží údolím až do Hvozdné. Následovat bude ochutnávka Valašska v podobě těžkého Semetína. Poté se posádky přesunou do Chřibů na Halenkovickou a Kostelanskou erzetu.

Že vám chybí ikonický „Troják“? Ano, divoká prasata z Hvozdné odtáhla a nahradil je kůrovec na Rajnochovicku. No co, život musí být pestrý.


Neděle – návrat „Pinduly“

Soutěžní dvojice, které přežijí nástrahy prvního dne víkendu, si neodpočinou ani v neděli. Na rozcvičku si dají rychlejší „Maják“, poté ikonickou „Pindulu“, která už za svoji existenci přežila jak změnu politického režimu, tak návštěvu prasat s morem.

Třetí v rundě je na programu brutální „Kašava“ se svými téměř 25 kilometry. Dát jako poslední vložku takovou petardu, to trochu smrdí pořadatelskou škodolibostí. Pro posádky to znamená maximálně se koncentrovat až do úplného konce.


RECCE kroměřížského cvakálisty

Člověk stárne a leniví. Já zatím jen lenivím. I přesto jsem zvolil pro rekognoskaci pouze dvě erzety, které mám nejblíže svému rodišti a bydlišti. A to většinu času s osobním řidičem a ve „čtyřkole“ Subaru. No co, podmínky mohou být těžké a náhon na všechny čtyři se může hodit.


Erzeta „Kostelany“

Dalo by se říci, že střední část rychlostní zkoušky zůstala zachována, nový je úsek po startu a před cílem. Přesněji řečeno jsou staronové, v historii „barumky“ se už obě části jely.

V rekreačním areálu „Kamínka“ u Roštína doduněly bubny na rockovém festivalu, aby je hned další víkend mohli nahradit pazvuky laděných závodních motorů.

V úvodní části čeká posádky rychlejší úsek v lese na pěkném asfaltu. Tento trend v našich luzích i hájích obdivuji nepřetržitě už pěkných pár let. V lesních porostech totiž máme pěknější „asfaltky“, než ve městech a okolí.

Pohodová nerozbitá cesta je zakončena pravým odbočením na hlavní a nasleduje rozhoupaný úsek s „poflikovaným“ asfaltem k občerstvovací stanici „Bunč“.

Těsně před zotavovnou můžeme najít zrádný horizont s hranou, ale i když jsme u něj s mojí životní šoférkou snad deset minut tiše stáli a hypnotizovali jej pohledem, nevykecal nám, jestli auta nakopne. Spíše ne, levá zatáčka po směru by letící auto pořádně vytrestala.

U Bunče soutěžní dvojice odbočí „levou šest“ směr Kostelany. Uvnitř zatáčky je bludný kámen, katovat nedoporučeno, dá se tedy předpokládat, že se bude „tahat za rukáv“.

Tady je „Valdovo“

Několika zrádnými místy se dostáváme do „Valdova“ úseku. Dlouhý vracák mezi břehy s následnou pravou katovací, bude na dívání atraktivní. Jen si fanoušek musí namáznout lýtka Alpou a trochu se projít.

A proč „Valdův“ úsek? Pavel Valoušek jr. tady v dávnověku proháněl při testu modrého Focuse WRC v pořádném tempu. A já osobně jsem měl tu čest s ním sedět na sedadle spolujezdce ve Škodě Fabii S2000 při předsilvestrovském testu na Jänner rally 2011. Takže sníh, led, hroty a Kinedryl.

Valda & Ford Focus WRC. Žhavé vzpomínky!

Nálet do Kostelan bude ve flat outu, ve vesnici je pak vymyšlena zpomalovací Gymkhana okolo dvou ostrůvků.

Pasáží s rychlými zatáčkami se dostaneme do levého odbočení u Újezdska směr Milovice. Zatáčka je široká, na pěkném asfaltu, nicméně plná zbytků zimního posypu. Jít zde později na brzdy znamená vyrobit si problém.

Sjezd lesem k Milovicím se řadí k rychlejším úsekům. Ani levé odbočení, mnou pracovně nazvané „U Alfy a Poloferrari“ těsně před vesnicí, nepovažuji za příliš atraktivní. Nachází se zde zánovní asfalt a po nezpevněném materiálu na něm ani vidu ani slechu.

Při průjezdu Milovicemi si nejde nevzpomenout na nešťastnou havárii z ročníku 2002, kdy Petr Fassman s Nissanem Almera nedobrzdil zrádnou pravou zatáčku na konci vesnice a po ataku silničního zrcadla bylo zraněno několik diváků.

Welcome to Milovice.

Do cíle je to jen kousek, ale milovické serpentiny ještě řádně prověří grip závodních pryží.

„Letmák“ protnou přední nárazníky kousek před Cvrčovicemi.


RZ „Haleny“ čili „Halenkovice“

Tradiční rychlostní test, jezdící se v mnoha podobách a směrech. Dal by se taky nazvat erzetou. Při bloumání po této vložce si pamětník uvědomí, že je zde opravdu velmi málo zatáček, kde by se v minulosti neválela některá z posádek.

Rok 2018 přinesl „Halenám“ nový úsek bezprostředně po startu. Krátký, ale výživný. Divně klouzavý asfalt poslal směr škarpa nejdříve Pelliera s Peugeotem a posléze Štajfa s Fábií. Škodovka dostala pořádný kopanec a erzeta musela být dokonce přerušena.

Z kopce dolů a bacha, klouže to!

Cesta pak strmě stoupá ke „Kapličce na Hradské“, aby se po krátké jízdě po vrstevnici posádky dostaly slušným „padákem“ zpět do vesnice. Loni zde bylo v mnoha zatáčkách dost „vytaháno“ a je otázka, zda díky tomu přibudou noví protikatovací panáci.

Tady jsou Halenkovice.

Špatně přístupným úsekem erzeta vystoupá do centra Halenkovic, po jejichž průjezdu odbočuje vlevo na obslužnou cestu. Na ní najdeme zatáčku Lucy Bettiho, jež zde nepěkně v roce 2011 vyválel už při shaku svého Peugeota 207 S2000.

Rychlá pasáž je zakončena retardérem a následnou L5. Minulý rok se hodně katovala. Po pravém odbočení za balík se dostaneme na pološotolinovou cestu směrem ke žlutavskému lomu. Zdá se mi, že „šotky“ je tam nějak méně, alespoň tedy na vjezdu do lesa.

Moc pěkná je potom pravá zatáčka těsně před lomem, klouže a v ní je naopak nezpevněného „matroše“ dostatek. Přímo u brány do lomu následuje levá za svodidlo, zde je hodně písku. Hora materiálu, ze které se dal celý úsek sledovat, je povážlivě zmenšená. Jo a jinak, jedná se o zatáčku Olgy Lounové. To jen na okraj.

Okolo farmy s koňmi, oslíky a lamou vjedou soutěžní dvojice do Žlutavy (u farmy se nachází zatáčka Bryana Bouffiera, který zde bořil ohrady, ale v opačném směru). Ve Žlutavě mě žádné místo extra nenadchlo, vše je spíše v úzkém a místa na dívání jsou velmi omezená.

Za vesnicí už je to ale jiná, silnější káva. V levé do kopce mezi poli u rozcestníku je písek a při dešti solidní kaluž.

Úsek okolo motokrosové dráhy je pořádně rozeskákaný a opraven ve stylu padesáti odstínů šedi. Tolik druhů asfaltových záplat jako tady, hned tak někde nespatříte.

Okolo motokrosové trati na Žlutavě.

Známý kopací horizont z lesíka dokáže při špatném najetí řádně postrašit a pokud pilot zvládne odbočit za sloup doleva na ostrých brzdách, vidíce před sebou neprostupný les, má téměř vyhráno.

Sjezd do cíle je v širokém, podle videa kluků z JNK se tam ale posádky často rozvášní a dají si alespoň jednu zatáčku bokem. A to máme rádi všichni. No ne?

Vše výše popsané berte jako můj subjektivní názor a ne jako jasný návod k použití. Nerad bych po skončení „barumky“ četl hejtující komentáře, kam že jsem vás to vlastně poslal a že jste se tam nudili.

Otrokovice


Jaká bude Barum Czech Rally 2019?

Pestrá. Rychlá. Dlouhá.

Moc se nevyspíme, najezdíme spoustu kilometrů, dáme si pivko, klobásu a žlutou sodovku. Občas budeme hrát poziční válku s bdělými pořadateli. Oprášíme umění čtení v mapách a pečlivě naplánujeme přejezdy a přístupové cesty k erzetám. Shodíme 4G síť neustálým refreshováním výsledků na všech těch internetech.

A já osobně věřím, že do hry promluví i počasí a z Barum rally se aspoň v některé z její části stane pneumatiková ruleta. A to teprve bude ta správná rally!

Je pondělí, čas přepnout se do žlutomodrého módu. Na řadu přichází autogramiády, oficiální test a seznamovací jízdy. Kraj rally a slivovici zaslíbený ožívá řevem motorů, odérem benzínu a vůní grilované uzeniny!

Sdílet

O autorovi

Fotograf, občasný pisálek, fanoušek italské Lancie, vyznavač kultu skupiny B. Rally pro mě není pouze o honbě posádek za vteřinami a ostrých fotografiích, ale také o poznávání nových míst, lidí a sbírání zážitků.

1 komentář

  1. Ahoj,

    super návod, díky. Letos poprvé vyrážíme na Barumku tak se to hodí. Pár z těchto míst mám vytipováno již z onboardů, ale nebyla mi jasno jak se na daná místa dostat a když je vidím i zde tak se zeptám. Kudy se nejlépe dostat na pravé odbočení v lese před kamenolomem ? Pěšky od Nové Dědiny ( je tam značka zákaz vjezdu jsem viděl ?) Nebo jiná lepší ,,zkratka,, ? K motokrosové trati ve Žlutavě jedině pěšky od DM ? Tedy pěšky z Otrokovic ?

    Díky za odpověď. Klíďo do mailu.

Komentáře