V roce 1987 se technika i úroveň mistrovství světa vrátila o několik let zpátky. Skupina A znamenala vynucený návrat ke kořenům rally.

<<< 19861988 >>>

Ve znamení skupiny A

V následujícím roce nahradily výkonné speciály s motorem uprostřed a karbonovými karoseriemi mnohem střízlivější auta skupiny A s polovičním výkonem.

Skupina A nebyla žádnou novinkou. Vznikla už v roce 1982, a i když byla zastíněna mnohem atraktivnějšími vozy skupiny B, měla se čile k světu. Zásadním požadavkem homologace byl limit 5000 ks vyrobených vozů. Takové množství nedovolovalo automobilkám produkovat žádné drahé vozy se složitou technikou.

Většinou se jednalo o klasické, mnohdy čtyřdveřové, rodinné limuzíny s motorem vpředu. To samo o sobě zvýšilo bezpečnost soutěžních automobilů. Nádrže byly nyní odděleny od motorů, ocelové karoserie byly pevnější a motory slabší. FIA navíc omezila maximální výkon na 300 koní.

Na počátku sezony se vyrojila celá řada různých vozů. Změnu pravidel chtělo využít ve svůj prospěch mnoho automobilek. Každý znal recept na úspěch, ale málokdo měl ve svém výrobním programu auto s pohonem všech kol a silným motorem. Typickým příkladem byl Ford, který měl na výběr Sierru XR4 s pohonem všech kol a archaickým šestiválcem nebo Sierru Cosworth RS s výkonným závodním motorem, jenž však poháněl pouze zadní kola.


BMW

Podobným vozem bylo vysokokarátové BMW M3, které pro soutěže upravil renomovaný britský tým Prodrive (Bernard Beguin vyhrál Korsickou rally).

Audi

Velké dilema řešilo i Audi, jež vybíralo mezi modelem Coupé Quattro s atmosférickým motorem (195 k) a mohutnou těžkou limuzínou 200 Quattro s přeplňovaným agregátem (240 k).

Mazda

Jedním z mála papírových favoritů byla Mazda 323 4WD, ta měla pod kapotou všechny potřebné ingredience. Kompaktní vůz byl osazený motorem s šestnáctiventilovou hlavou a navíc už startoval v sezoně 1986. Achillovou patou byla ovšem poddimenzovaná pětistupňová převodovka a slabá podpora bruselského týmu Achima Warmbolda z mateřského Japonska. Timo Salonen sice vyhrál Švédskou rally, ale to bylo vše, co mazdy v sezoně 1987 dokázaly.

Renault

Dalšími zájemci o vavříny v MS byly týmy Renault a VW. Francouzi měli k dispozici Renault 11 Turbo nebo kompaktní model Renault 5 GT Turbo. Oba vozy měly pohon předních kol a stejný zastaralý motor OHV 1,4 litru doplněný turbodmychadlem. Výkon necelých 190 koní na vítězství nestačil. Nejlepším výsledkem byla druhá příčka populárního Jeana Ragnottiho na Portugalské rally.


Volkswagen

Volkswagen startoval s druhou generací Golfu GTI už v předchozích letech a Kenneth Eriksson měl na kontě čerstvý titul mistra světa skupiny A 1986. Novinkou pro sezonu 1987 byla šestnáctiventilová hlava motoru, která zvýšila výkon na hranici 200 koňských sil. Spolehlivý vůz se osvědčil především v náročných podmínkách. Eriksson se blýskl historicky prvním vítězstvím VW na Rally Pobřeží Slonoviny, ale až čtvrté místo v hodnocení značek na konci roku bylo zklamáním.

Rally Pobřeží Slonoviny 1987

Skupinu A ovládla Lancia

Jednookým králem mezi slepými se stal tým Lancia Martini. Okamžitě po informaci o zákazu skupiny B začali Italové intenzivně pracovat na konkurenceschopném voze skupiny A. Čtyřdveřový model Delta HF 4WD sice nevypadal jako vítězný vůz, ale po technické stránce byl ideálním soutěžním autem.

Osvědčený dvoulitrový motor z portfolia Fiatu doplněný turbodmychadlem disponoval solidním výkonem 250 koní. Důležitější však byl podvozek, tvořený závěsy McPherson na všech kolech, a plnohodnotný pohon 4 x 4 s viskózním mezinápravovým diferenciálem.

Podobně jako předchozí úspěšné modely Stratos a Delta S4 skončil premiérový start vítězstvím. Kaňkou na dvojnásobném prvenství Biasiona a Kankkunena byly pochybnosti o legální homologaci. V předním nárazníku se dodatečně objevily chladicí otvory a ve vozech homologační série byla namontována rozdílná turba. FIA však rodící se skandál zametla pod koberec a výsledky prestižní Rallye Monte Carlo potvrdila.

Nedílnou součástí úspěchu byla hvězdná jezdecká sestava italského týmu. Šéf týmu Cesare Fiorio angažoval vedle Alena a Biasiona novopečeného mistra světa Kankkunena. Trojlístek vyhrál během premiérové sezony osm soutěží a Lancia suverénně dominovala nejen v hodnocení značek, ale i mezi jezdci.

Bratrovražedná bitva vyvrcholila na závěrečné RAC rally, kde Juha Kankkunen porazil svého krajana a mohl se radovat z obhajoby titulu. Ze zákulisních intrik uvnitř týmu však byl natolik rozladěný, že raději odešel.


MS 1987

Značky:
1. Lancia 140, 2. Audi 82, 3. Renault 71, 4. Volkswagen 64, 5. Ford 62, 6. Mazda 52, 7. Toyota 22, 8. BMW 20, 9. Opel 16, 10. Subaru 12, 11. Nissan 9, 12. Fiat 5

Jezdci:
1. Juha Kankkunen 100, 2. Miki Biasion 94, 3. Markku Alen 88, 4. Kenneth Eriksson 70, 5. Jean Ragnotti 51, 6. Erwin Weber 44, 7. Stig Blomqvist 33, 8. Hannu Mikkola 32, 9. Jorge Recalde 30, 10. Mikael Ericsson 28, 11. Walter Röhrl 27, 12. Per Eklund 25, 13. Francois Chatriot 22, 14. Timo Salonen 20, Bernard Béguin 20, Franz Wittmann 20, 17. Ingvar Carlsson 20


Výsledky jednotlivých soutěží

55. Rallye Automobile de Monte-Carlo (17. – 22. ledna)
1. Miki Biasion – Tiziano Siviero (Lancia Delta HF 4WD) 7:39.50
2. Juha Kankkunen – Juha Piironen (Lancia Delta HF 4WD) 7:40.49
3. Walter Röhrl – Christian Geistdörfer (Audi 200 Quattro) 7:44.00

37. International Swedish Rally (13. – 14. února)
1. Timo Salonen – Seppo Harjanne (Mazda 323 4WD) 4:11.00
2. Mikael Ericsson – Claes Billstam (Lancia Delta HF 4WD) 4:11.23
3. Juha Kankkunen – Juha Piironen (Lancia Delta HF 4WD) 4:12.46

21. Rallye de Portugal Vinho do Porto (11. – 14. března)
1. Markku Alén – Ilkka Kivimäki (Lancia Delta HF 4WD) 7:09.39
2. Jean Ragnotti – Pierre Thimonier (Renault 11 Turbo) 7:12.32
3. Kenneth Eriksson – Peter Diekmann (Volkswagen Golf GTI 16V) 7:14.37

35. Marlboro Safari Rally (16. – 20. dubna)
1. Hannu Mikkola – Arne Hertz (Audi 200 Quatrro) 3:39.44
2. Walter Röhrl – Christian Geistdörfer (Audi 200 Quatrro) 3:56.59
3. Lars-Erik Torph – Benny Melander (Toyota Supra Turbo) 4:31.09

31. Tour de Corse – Rallye de France (7. – 9. května)
1. Bernard Béguin – Jean-Jacques Lenne (BMW M3) 7:22.30
2. Yves Loubet – Jean-Bernard Vieu (Lancia Delta HF 4WD) 7:24.38
3. Miki Biasion – Tiziano Siviero (Lancia Delta HF 4WD) 7:24.58

34. Acropolis Rally (31. května – 3. června)
1. Markku Alén – Ilkka Kivimäki (Lancia Delta HF 4WD) 7:25.57
2. Juha Kankkunen – Juha Piironen (Lancia Delta HF 4WD) 7:26.45
3. Hannu Mikkola – Arne Hertz (Audi 200 Quattro) 7:31.21

22. Olympus Rally (26. – 29. června)
1. Juha Kankkunen – Juha Piironen (Lancia Delta HF 4WD) 5:59.24
2. Miki Biasion – Tiziano Siviero (Lancia Delta HF 4WD) 5:59.36
3. Markku Alén – Ilkka Kivimäki (Lancia Delta HF 4WD) 6:00.06

17. AWA Clarion Rally New Zealand (11. – 14. července)
1. Franz Wittmann – Jörg Pattermann (Lancia Delta HF 4WD) 6:56.00
2. Kenneth Eriksson – Peter Diekmann (Volkswagen Golf GTI 16V) 6:56.47
3. Possum Bourne – Michael Eggleton (Subaru RX Turbo) 7:04.25

7. Marlboro Rally Argentina (4. – 8. srpna)
1. Miki Biasion – Tiziano Siviero (Lancia Delta HF 4WD) 7:10.27
2. Jorge Recalde – Jorge del Buono (Lancia Delta HF 4WD) 7:11.28
3. Erwin Weber – Matthias Feltz (Volkswagen Golf GTI 16V) 7:37.11

37. 1000 Lakes Rally (27. – 30. srpna)
1. Markku Alén – Ilkka Kivimäki (Lancia Delta HF 4WD) 5:12.22
2. Ari Vatanen – Terry Harryman (Ford Sierra RS Cosworth) 5:17.54
3. Stig Blomqvist – Bruno Berglund (Ford Sierra RS Cosworth) 5:18.51

19. Rallye Côte d’Ivoire (Pobř. Slonoviny, 22. – 29. září)
1. Kenneth Eriksson – Peter Diekmann (Volkswagen Golf GTI 16V) + 48:57 min pen.
2. Shekhar Mehta – Rob Combes (Nissan 200SX) + 1:09:18 hod pen.
3. Erwin Weber – Matthias Feltz (Volkswagen Golf GTI 16V) + 2:05:56 hod pen.

29. Rallye Sanremo (12. – 15. října)
1. Miki Biasion – Tiziano Siviero (Lancia Delta HF 4WD) 6:09.19
2. Bruno Saby – Jean-Francois Fauchille (Lancia Delta HF 4WD) 6:14.30
3. Jean Ragnotti – Pierre Thimonier (Renault 11 Turbo) 6:16.55

36. Lombard RAC Rally (22. – 25. listopadu)
1. Juha Kankkunen – Juha Piironen (Lancia Delta HF 4WD) 5:26.36
2. Stig Blomqvist – Bruno Berglund (Ford Sierra RS Cosworth) 5:29.48
3. Jimmy McRae – Ian Grindrod (Ford Sierra RS Cosworth) 5:33.15

Sdílet

O autorovi

Komentáře