V bitvě o světové tituly začali soupeřit vlci v rouše beránčím – rodinné limuzíny s ostrými dvoulitrovými motory, které na první pohled vypadaly jako běžná sériová auta.

<<< 1977 | 1979 >>>

V roce 1978 Fiat obhájil titul mistra světa značek, ale sezona už nebyla zdaleka tak dramatická. Ford neobesílal všechny soutěže a žádný další vyzyvatel se na scéně neobjevil. Navíc byli potenciální konkurenti postiženi zpřísněním předpisů. K homologaci výkonných motorů s šestnáctiventilovými hlavami ve skupině 4 už nestačilo vyrobit 100 ks, ale plných 400 shodných kusů.

To přinutilo menší týmy Toyota, Opel, Saab, Datsun nebo Vauxhall k návratu ke slabším motorům. Snad jen pro německou značku Opel to byla výhoda, protože kadety s osmiventilovými pohonnými jednotkami začaly konečně dojíždět do cíle. Na druhou stranu tým definitivně přišel o Röhrla.

Tradiční úvod v Monte Carlu přenesl obrovské překvapení. Ve sněhové kalvárii zvítězil Nicolas se soukromým Porsche 911 SC bratří Almerasů. Ještě větší senzací byla zbývající místa na stupních vítězů. Obsadili je francouzští jezdci Jean Ragnotti a Guy Frequelin s malými Renaulty 5 Alpine.

„Nákupní tašky“ s pohonem předních kol a motorem o objemu 1,4 litru (130 koní) porazily celou armádu továrních fiatů v čele s Röhrlem. Příčinou byla nejen zasněžená trať, výhody koncepce se zatíženou hnací nápravou a pneumatiky Michelin.

Jezdci na Fiatech 131 Abarth měli spoustu problémů a Munariho s Lancií Stratos vyřadil ze hry explodující motor. Italskému týmu se nedařilo ani na druhé zimní soutěži ve Švédsku. Ačkoliv angažoval skandinávské specialisty Alena, Salonena a Lampinena, na dvojici Fordu nestačili. Britský tým posílil Mikkola a spolu s vítězným Waldegaardem dokázal všechny pronásledovatele udržet v šachu.

O průběhu šampionátu mnoho nenapověděla ani Safari rally. Značka Porsche poslala do Afriky z náhlého pohnutí mysli dva speciálně upravené modely 911 SC pro Waldegaarda a Prestona. Dalším staronovým účastníkem byl Mercedes s modelem 280 E. Ze čtyř zkušených jezdců však dojel do cíle jen polský veterán Sobek Zasada. Vítězem se nakonec stal Nicolas s Peugeotem 504 V6 Coupé.

Souboj „létajících Finů“

 Fiat byl po první třetině sezony bez vítězství a chtěl si za každou cenu napravit reputaci. V Portugalsku měl vítězství předplaceno Markku Alen, ale narazil na rovnocenného soupeře. Spolu s Hannem Mikkolou svedli největší bitvu roku. V cíli třetí etapy vedl po 2100 km soutěže Alen s hubeným náskokem 7 sekund. Zbývala závěrečná noční etapa se čtyřmi sekcemi. Každá obsahovala tři obávané asfaltové vložky. Po prvním kole se Mikkolovi s Fordem Escort RS podařilo stáhnout tři vteřiny. Ve druhé sekci byl rychlejší Alen a svůj náskok zvýšil na 9 sekund. Třetí runda připadla jasně Mikkolovi, který vyhrál všechny tři měřené úseky. Alenovi zbývaly k dobru pouhé tři vteřiny.

Před finálovou sekcí panovala v servisu nervozita nejvyššího stupně. Mechanici odlehčovali auta. Z Mikkolova eskortu vyndali rezervní kolo, zvedák, kanystr s olejem a nakonec demontovali i ventilátor. Hannu vyhrál úseky Lagoa Azul i Peninha. Převzal vedení a před závěrečnou vložkou Sintra měl čtyřsekundový náskok. O půl páté ráno však Mikkola katoval zatáčku o trochu víc než v předchozích průjezdech. V trávě leželo zapomenuté torzo kamenného můstku. Protržená pneumatika znamenala konec strhující bitvy. Fiat konečně vyhrál první soutěž sezony.

Zbytek roku už byl jasnou záležitostí obhájce světového titulu. Jezdci turínského týmu dominovali v Řecku, Finsku, Kanadě a na Korsice. Ford skóroval pouze na RAC rally. Hannu Mikkola si napravil chuť z nepříliš povedené sezony a suverénně zvítězil před týmovým kolegou Waldegaardem a Brookesem. Zpočátku jeho tempu stačil jen Alen, který přišel na chuť legendárnímu stratosu. Lancii Stratos HF si Fin vyzkoušel už v Itálii, kde zvítězil. Jeho cílem bylo prvenství ve FIA Cupu, kterého nakonec také dosáhl. Měl však zdatného a neuvěřitelně univerzálního soupeře. Jean-Pierre Nicolas vyhrál tři soutěže roku. V Africe dominoval dvakrát s Peugeotem 504 V6 Coupé a v Monackém knížectví s privátním porsche. Kromě toho vystřídal během sezony ještě Opel Kadett GT/E, Ford Escort RS a majestátní Citroën CX 2400.

Třikrát se na světových soutěžích objevily i tovární vozy Škoda130 RS. Ve Švédsku John Haugland sahal po první desítce, ale po poruše převodovky v závěru nakonec dojel až osmnáctý. Jediné mistrovské body získal Milan Zapadlo, který dojel na řecké Rally Acropolis devátý. Škodovky se objevily i ve Finsku a tradičně ve Velké Británii, ale v obrovské konkurenci obsadily místa až ve třetí desítce.

Výsledky MS 1978

1. Fiat 134, 2. Ford 100, 3. Opel 100, 4. Porsche 80, 5. Datsun 52, 6. Toyota 50, 7. Lancia 49, 8. Peugeot 45, 9. Renault 33, 10. British Leyland Cars 24, 11. Saab 18, 12. Volkswagen 17, 13. Mitsubishi 16, 14. Vauxhall 14, Alfa Romeo 14, 16. Mercedes 12, 17. Volvo 10, 18. Chrysler 8, 19. Škoda 6, 20. Alpine-Renault 5, 21. Lada 4

FIA Cup 1978:

1. Markku Alen 52, 2. Jean-Pierre Nicolas 31, 3. Hannu Mikkola 30, 4. Michèle Mouton 14, 5. Russell Brookes 13, 6 Walter Röhrl 13, 7. Bernard Darniche 11, 8. Ari Vatanen 11, 9. Jean Ragnotti 10, 10. Pentti Airikkala 10

Výsledky sezony 1978

46. Rallye Automobile de Monte-Carlo (21. – 28. ledna)
1. Jean-Pierre Nicolas, Porsche 911 6:57:03
2. Jean Ragnotti, Renault 5 Alpine 6:58:55
3. Guy Fréquelin, Renault 5 Alpine 6:59:55

28. International Swedish Rally (10. – 12. února)
1. Björn Waldegard, Ford Escort RS1800 6:42:40
2. Hannu Mikkola, Ford Escort RS1800 6:44:08
3. Markku Alén, Fiat 131 Abarth 6:45:26

26. Safari Rally (23. – 27. března)
1. Jean-Pierre Nicolas, Peugeot 504 V6 Coupé + 8:18 min pen.
2. Vic Preston, jr., Porsche 911 + 8:55 min pen.
3. Rauno Aaltonen, Datsun 160J + 9:10 min pen.

11. Rallye de Portugal Vinho do Porto (19. – 23. dubna)
1. Markku Alén, Fiat 131 Abarth 7:45:33
2. Hannu Mikkola, Ford Escort RS1800 7:50:01
3. Jean-Pierre Nicolas, Ford Escort RS1800 8:01:01

25. Acropolis Rally (29. května – 2. června)
1. Walter Röhrl, Fiat 131 Abarth 10:00:50
2. Markku Alén, Fiat 131 Abarth 10:10:54
3. Shekhar Mehta, Datsun 160J 10:23:36

28. 1000 Lakes Rally (25. – 27. srpna)
1. Markku Alén, Fiat 131 Abarth 3:30:10
2. Timo Salonen, Fiat 131 Abarth 3:32:14
3. Pentti Airikkala, Vauxhall Chevette 2300 HS 3:32:50

6. Critérium Molson du Québec (13. – 17. září)
1. Walter Röhrl, Fiat 131 Abarth 4:54:23
2. Markku Alén, Fiat 131 Abarth 5:02:56
3. Anders Kulläng, Opel Kadett GT/E 5:12:46

20. Rallye Sanremo (3. – 7. října)
1. Markku Alén, Lancia Stratos HF 10:53:28
2. Maurizio Verini, Fiat 131 Abarth 11:04:00
3. Francis Vincent, Porsche 911 11:10:31

10. Rallye Bandama Côte d’Ivoire (21. – 24. října)
1. Jean-Pierre Nicolas, Peugeot 504 V6 Coupé + 2:28 min pen.
2. Timo Mäkinen, Peugeot 504 V6 Coupé + 2:43 min pen.
3. Jean Ragnotti, Renault 5 Alpine + 3:50 min pen.

22. Tour de Corse (4. – 5. listopadu)
1. Bernard Darniche, Fiat 131 Abarth 6:47:34
2. Jean-Claude Andruet, Fiat 131 Abarth 6:51:59
3. Sandro Munari, Fiat 131 Abarth 6:52:59

27. Lombard RAC Rally (19. – 23. listopadu)
1. Hannu Mikkola, Ford Escort RS1800 8:47:23
2. Björn Waldegard, Ford Escort RS1800 8:52:41
3. Russell Brookes, Ford Escort RS1800 8:58:55

Sdílet

O autorovi

Komentáře