V roce 1975 se mezinárodní situace stabilizovala a seriál MS měl v kalendáři rovných deset soutěží. FIA rezignovala na americké teritorium a vedle evropské půdy zajišťovaly punc světovosti pouze dvě soutěže v Africe.
<<< sezóna 1974 – sezóna 1976 >>>
Fiat
V první polovině sezony to vypadalo, že bude pokračovat intenzivní souboj v rámci koncernu Fiat. Turínský tým instaloval do svých Fiatů 124 S Abarth silnější motory s šestnáctiventilovou hlavou a jejich výkon přesáhl hranici 200 koní. Také jezdecké portfolio bylo mnohem pestřejší a silnější než předešlý rok. Trojici Italů Bacchelliho, Paganelliho a Veriniho doplňovali Francouz Bernard Darniche a Finové Alen s Mikkolou.
Lancia
Ani Lancia však neusnula na vavřínech. Fenomenální Stratos HF dostal atraktivní aerodynamické doplňky a slušivý zeleno-bílý kabát italských aerolinií Alitalia.
Nový šéfkonstruktér Mike Parkes zdokonalil šestiválcový motor původem z Ferrari 246 Dina a výkon čtyřiadvacetiventilové verze tak dosáhl 270 koní.
Jezdecké složení si s konkurencí v ničem nezadalo – Munari, Andruet, Waldegaard, Pinto a Ballestrieri. Pikantní na souboji obou italských týmů byla i skutečnost, že model Lancia Beta Coupé 16V používal stejný motor jako Fiaty 124 S Abarth.
Ostatní tovární týmy bohužel nedokázaly držet s italským nástupem krok a nadále se účastnily pouze vybraných soutěží. Jedinou výjimkou byl Opel. Model Ascona SR byl ovšem už zastaralý a nový Kadett GT/E se objevil teprve na podzim.
Lancia favoritem na úkor Fiatu
Když konečně představitelé Fiat Group pochopili, že nemá smysl vést bratrovražedný boj, stala se Lancia jediným favoritem na třetí titul mistra světa.
Sandro Munari zahájil sezonu vítězstvím na nejstarší soutěži světa, Rallye Monte Carlo, která se po roční přestávce vrátila zpět do světového šampionátu. Ze své slávy však mnohé ztratila. Startovala sotva stovka posádek, zatímco v roce 1973 se soutěže účastnilo 278 startujících.
Munari měl v cíli čtyřminutový náskok před trojicí továrních fiatů. Lancia sklidila plný počet mistrovských bodů, ale měla namále. Další dva jezdci Andruet a Ballestrieri odpadli už v úvodu soutěže.
Ve Švédsku se vrátil na výsluní Björn Waldegaard. Od svých triumfů s vozy Porsche 911S na sklonku šedesátých let paběrkoval. Za volantem stratosu dostal druhou mízu. Na domácí půdě dokázal porazit Blomqvista a Eklunda se Saaby 96 V4, které ve specifické soutěži v minulosti už sedmkrát triumfovaly. Jezdcům fiatu se nedařilo. Mikkola ani Alen neudrželi své vozy na trati, hostující Švéd Ingvar Carlsson dojel až pátý.
Za zmínku určitě stojí sedmá příčka Nora Johna Hauglanda se Škodou 120S, což bylo historicky nejlepší umístění československé značky na dlouhá léta dopředu.
Lancia a zbytek
Křehké závoďáky Lancia Stratos HF se překvapivě dokázaly vypořádat i s nástrahami africké Rally Safari.
Největším nepřítelem stratosů byly defekty. Kola přední a zadní nápravy měla jiný rozměr a pod přední kapotou bylo místo sotva na jednu rezervu. Druhou si museli jezdci vozit na střeše. Jednou si Munari dokonce musel přivolat taxi, aby si dojel do servisu pro náhradní kolo a mohl pokračovat.
Munari a Waldegaard obsadili v Keni zbývající stupně vítězů za překvapivým vítězem Ove Anderssonem s rodinnou limuzínou Peugeotem 504 TI. Lancia měla na kontě po třech soutěžích tolik bodů, že mohla některé rally vynechat a překousnout dílčí prohry.
Například v Řecku oba stratosy i Lampinenova beta odpadly. Rally Acropolis se stala prvním vítězstvím Waltera Röhrla, který tehdy ještě jezdil s Opelem Ascona 19SR. V Maroku si pro změnu vylámal zuby kompletní tým Fiat.
Jedna z rychlostních zkoušek v pohoří Atlas měřila 764 km a ze soutěžních vozů se staly za pár hodin vraky. Nerozhodovala rychlost, ale odolnost, a ze svého druhého afrického vítězství se radovala francouzská značka Peugeot (Hannu Mikkola).
Lancia vynechala i Portugalskou rally a dovolila fiatům zaznamenat dvojité vítězství. Třetí příčku obsadil Ove Andersson s Toyotou Corolla 1600. Stejný vůz dostal k dispozici Hannu Mikkola při domácí Rally 1000 jezer. A světe div se – byl ze všech nejrychlejší!
Italové nechali šíleným Finům volné pole, aby mohli startovat u jiných týmů. Na scéně se objevilo nové jméno Ari Vatanen. Mladík zajel se starým eskortem čtyři nejrychlejší časy, ale pak vylétl do lesa. Prý zapomněl, že následuje zatáčka…
Fatální chyba italských mechaniků
Lancia přišla znovu ke slovu až v závěru sezony. V San Remu všichni očekávali další Munariho triumf, ale domácí ikonu vyřadila chyba mechaniků. Nedali mu pod příď stratosu univerzální rezervu, ale přední kolo. A loňský vítěz potřeboval po defektu pneumatiky zadní kolo.
Druhé prvenství v italských službách získal jeho stájový kolega Waldegaard, ačkoliv jel v závěru téměř bez brzd. Chybovalo se i v táboře Fiatu. Alen zjistil, že v převodovce nemá olej, a přijel do první časové kontroly se sedmiminutovým zpožděním. Tak si debut nového motoru se vstřikováním paliva určitě nepředstavoval. Povedenější premiéru předvedl zbrusu nový Opel Kadett GT/E za volantem s Walterem Röhrlem, jenž dojel pátý.
Lancia se mohla radovat z obhajoby titulu už na Korsice, kde dominoval Bernard Darniche se soukromým stratosem. Oba tovární vozy Pinta a Munariho havarovaly. Italové si chtěli napravit reputaci na Britských ostrovech a dokázat, že eskorty nejsou na rozmáčených lesních cestách neporazitelné.
Waldegaard zpočátku vedl, ale ztratil spoustu času výměnou prasklé poloosy. Mechanici špatně připevnili zadní díl karoserie, který během jízdy odlétl, a Švéd absolvoval zbytek etapy s autem, jež vypadalo jako motokára. Nakonec byl vyloučen pro překročení limitu zpoždění.
Munari znovu havaroval a Fordy Escort RS obsadily první tři místa.
https://www.youtube.com/watch?v=vE-me4V3A24&t=1775s
Výsledky 1975:
43. Rallye Automobile de Monte-Carlo (15. – 23. ledna)
1. Sandro Munari, Lancia Stratos HF 6:25:59
2. Hannu Mikkola, Fiat Abarth 124 Rallye, 6:29:05
3. Markku Alén, Fiat Abarth 124 Rallye, 6:29:46
25. Int. Swedish Rally (13. – 15. února)
1. Björn Waldegard, Lancia Stratos HF 7:19:46
2. Stig Blomqvist, Saab 96 V4 7:21:33
3. Simo Lampinen, Lancia Beta Coupé 7:31:22
23. Safari Rally (27. – 31. března)
1. Ove Andersson, Peugeot 504 + 11:58 pen
2. Sandro Munari, Lancia Stratos HF + 12:36 pen
3. Björn Waldegard, Lancia Stratos HF + 13:57 pen
22. Acropolis Rally (24. – 31. května)
1. Walter Röhrl, Opel Ascona 9:20:36
2. ‚Siroco‘ Livieratos, Alpine-Renault A110 1800 9:56:18
3. Mihalis Koumas, Mitsubishi Galant 11:35:53
18. Rallye du Maroc (24. – 28. června)
1. Hannu Mikkola, Peugeot 504 23:30:48
2. Bernard Consten, Peugeot 504 25:12:03
3. Bob Neyret, Alpine-Renault A110 1800 25:48:19
8. Rallye de Portugal Vinho do Porto (18. – 21. července)
1. Markku Alén, Fiat Abarth 124 Rallye 6:24:15
2. Hannu Mikkola, Fiat Abarth 124 Rallye 6:26:58
3. Ove Andersson, Toyota Corolla 6:29:29
25. 1000 Lakes Rally (29. – 31. srpna)
1. Hannu Mikkola, Toyota Corolla 2:52:33
2. Simo Lampinen, Saab 96 V4 2:53:47
3. Timo Mäkinen, Ford Escort RS1800 2:54:35
17. Rallye Sanremo (4. – 10. října)
1. Björn Waldegård, Lancia Stratos HF 10:22:52
2. Maurizio Verini, Fiat Abarth 124 Rallye 10:25:40
3. Jean-Luc Thérier, Alpine-Renault A110 1800 10:59:04
19. Tour de Corse (8. – 9. listopadu)
1. Bernard Darniche, Lancia Stratos HF 4:58:26
2. Jean-Pierre Nicolas, Alpine-Renault A110 1800 4:58:58
3. Jean-Claude Andruet, Alfa Romeo Alfetta GT 5:09:51
24. Lombard RAC Rally (22. – 26. listopadu)
1. Timo Mäkinen, Ford Escort RS1800 6:00:44
2. Roger Clark, Ford Escort RS1800 6:01:57
3. Tony Fowkes, Ford Escort RS1800 6:06:11
Výsledky MS 1975
1. Lancia 96 bodů, 2. Fiat 61, 3. Alpine-Renault 60, 4. Opel 58, 5. Peugeot 40, 6. Ford 35, 7. Toyota 32, 8. Saab 30, 9. Datsun 26, 10. Alfa Romeo 23, 11. Mitsubishi 22, 12. Citroën 13, 13. Porsche 12, 14. Volvo 9, 15. Renault a Audi 8, 17. Škoda 4, 18. Chrysler a Vauxhall 2, 20. BMW a Lada 1
