Společnou premiéru v náročných podmínkách MS má za sebou dvojice Martin Prokop – Zdeněk Hrůza. První podnik sezony WRC 2012 absolvovala česká posádka s vozem Ford Fiesta RS WRC.
Rallye Monte Carlo patří k nejtěžším a nejzrádnějším závodům v kalendáři MS. Dlouhými přejezdy, obtížnou tratí a letos také celkovou délkou prověřila nejen samotné jezdce, ale především navigátory. Zeptali jsme se Zdeňka Hrůzy, jak náročné dny v okolí Valence a Monte Carla prožíval.
1. Můžeš našim čtenářům popsat tvé bezprostřední dojmy po startu do RZ1?
"Už po seznamovacích jízdách jsem měl z první části RZ Le Moulinon respekt. Hned po startu následuje velice úzký a poměrně rychlý úsek, kde se střídají těžké zatáčky s rychlými. Trať je na jedné straně lemována skálou a z druhé strany kamennou zídkou, takže není prostor na chybu. Snažil jsem se maximálně soustředit na nový rozpis, který stále ještě nemám stoprocentně zažitý. Aby to nebylo tak lehké, přes noc po seznamovacích jízdách napadl v RZ2 sníh, proto bylo potřeba zvolit kompromis při výběru pneumatik. První erzeta s WRC utekla rychle. Harmonogram soutěže byl opravdu nabitý, takže na nějaké rozjímání ani nebyl čas. 🙂 "
2. Nenapadá mě jiná soutěž v seriálu WRC, která by svou délkou a hlavně náročností snesla srovnání. Petter Solberg tuto rally považuje za vůbec nejtěžší. Ty jsi prožil v okolí Valence několik premiér. Dá se na něco tak obtížného dopředu připravit?
"Letošní Monte Carlo bylo opravdu náročné, ale právě v tom spočívá jeho krása! V sobotu v poledne jsme sedli do auta a kromě 7 hodin spánku denně jsme v něm seděli až do další neděle. Každý den jsme v průměru najeli kolem 600 km. Například pouze přejezdy třetí etapy měly 470 km a celková porce kilometrů rychlostních zkoušek soutěže vydá za 3 podniky MMČR. Kromě ´autoturistiky´ je specialitou této soutěže pneumatiková loterie. Neustálá výměna pneumatik při přejezdech, komunikace se špiony, kterou komplikuje špatný signál v horách a extrémní rozdíl v podmínkách na RZ po západu slunce. Pocity po zvládnutí takto náročné soutěže jsou však nepopsatelné. I přes všechny nástrahy a komplikace jsme si náš první start opravdu užili.
⇥
Na podobné podmínky se dá těžko připravit. Spoustu komplikací člověk čeká a může mít připravený postup řešení, ale ty zásadní přijdou v nejméně vhodný moment. Je nezbytné se jich nezaleknout a improvizovat. Jednoduše rečeno: „Rally nejsou okruhy!"
3. Když se ohlédneš za náročným týdnem ve Francii a Monaku, jaký nejsilnější zážitek sis odvezl?
"Nejsilnější zážitek? Těžko říci. Pro mě je asi nejsilnější zážitkem celé Rallye Monte Carlo. V momentě, kdy jsme ´orazili´ v poslední časové kontrole, všechen stres ze mě spadl a začal jsem si užívat báječný pocit u úspěšně dokončeného závodu.
Aby nebylo těch pozitivních věcí tolik, tak za zmínku stojí i dva negativní zážitky. Prvním z nich je chování a bezpečnost diváků. Jen zázrakem se nikomu z diváků nic nestalo. Druhou negativní zkušeností byl slavnostní cíl v Knížecím paláci, který díky katastrofální organizaci a s tím spojeným chaosem, postrádal jakoukoliv úroveň. Po návratu do parc fermé již žádné uzavřené parkoviště neexistovalo, takže než pořadatelé znovu postavili zábrany, posádky si musely dohlédnout na svá auta."
